Článek
Donedávna jsem vůbec netušila, že se soutěže dětské krásy odehrávají i v Česku. K velkému překvapení jsem nakonec dohledala dvě velká klání tohoto typu.
Jedno pořádá nejznámější živá „Barbie“ Dominika Myslivcová. Druhou, s názvem Mini Miss České republiky, pak rodina Prokešových. A právě tu jsem navštívila.
Nenápadný kulturní dům v Okříškách na Moravě hostil rodiče a jejich dcery ve věku od šesti do patnácti let, které na pódiu před zraky zhruba stovky diváků zápasily v šatičkách a gymnastických oblečcích o titul královny krásy.
Podpora rodiny, zejména maminek
Ty nejmenší dívky přihlásili rodiče, u holek starší kategorie (ty, které navštěvují druhý stupeň základní školy) pak bylo rozhodnutí většinou na nich samotných, byť s velkou podporou maminek a babiček.
Ukázalo se ale, že ne všechny dívky měly podporu svého širšího okolí. Například mezi spolužáky se jim nedostávalo pochopení.
„Mně se moje okolí smálo, co v té soutěži vůbec dělám. Potom, když jsem postoupila do finále, tak řekli, že nějaký talent v sobě asi fakt mám. Že jsem asi fakt hezká, když jsem postoupila,“ prozradila mi v zákulisí jedna z finalistek soutěže zahalená do barevných flitrů a záře reflektorů.
Když mi něco takového vypráví, nedokážu se ubránit drobnému vzteku, že se do takové situace – bez ohledu na to, kdo za ni může – vůbec dostala.
Líčení bez přešlapů
Její kamarádka se jí pak za ustavičného upravování vlasů zastala: „Asi si to konečně uvědomili.“
„Ano, ano, dejme tomu,“ vzala si sebevědomě slovo zpátky finalistka.
S těmi stejnými dívkami jsem si dále povídala o líčení. Přestože ještě nemají občanku, malují se často a bez přešlapů. Líčení už zřejmě nespadá mezi nezdařené experimenty náctiletých. Jak by také ne, internet je plný videonávodů, jak se krásně – a hlavně výrazně – nalíčit. Pěkně krok za krokem…
Mimochodem, soudě podle sledovanosti takových příspěvků se lze domnívat, že u nich dospívající dívky velmi rády tráví čas.
„Jsou dny, kdy si připadám fakt hezká, jindy je to slabší,“ svěřila se mi finalistka v zákulisí. Čím to je, ptám se jí. Záleží prý na mnoha faktorech, přičemž z její výpovědi je nad slunce jasné, že tou hlavní příčinou je zejména hodnocení okolí.
To je ostatně potvrzeno i odborníky. Dětský psycholog Martin Hofman pro Seznam Zprávy potvrdil, že se dítě učí reagovat na reakce okolí hned odmalička a to jej výrazně ovlivňuje. „Vlastně je i na tom založena socializace a učení.“ Jakmile podle něj dítě zjistí, že jeho vzhled vyvolává jakékoli reakce, začíná s tím experimentovat.
„Intenzivní to je samozřejmě od prepuberty, je to o potřebě zapadnout, ale zároveň být jedinečný, integrovat tyto dva protichůdné principy není snadné. Problémem může být i předčasná sexualizace, občas můžete vidět na prvním stupni namalované holčičky, v šesté třídě mají někdy holky umělé nehty, v sedmé minisukně, vyzývavé výstřihy,“ vysvětlil princip fungování psychiky dospívajících.
Někteří rodiče, které jsem během akce poznala, byli v soutěži motivováni snahou ukázat jen to nejlepší z dovedností své dcery, jiní v kráse vlastního dítěte ovšem našli výjimečný artikl, který se rozhodli využít k úspěchu.
Ve stínu nalakovaných vlasů a nánosů řasenky se nemohu ubránit myšlence, jak moc soutěže krásy přispívají (snad už) přežitým stereotypům týkajícím se vzhledu ženy…