Článek
Ostravská huť uvádí, že plní všechny stanovené limity a využívá nejlepší dostupné technologie. Stále ale patří mezi největší průmyslové znečišťovatele životního prostředí v kraji, což je dáno typem výroby i rozsahem provozu. Na znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji se podílí doprava, emise z domácích topenišť i škodliviny ze sousedního Polska.
„Historického snížení emisí tuhých znečišťujících látek na 323 tun dosáhla huť díky dosavadním investicím do odprášení a částečně také kvůli nižší výrobě vlivem nepříznivé situace na ocelářském trhu, s níž se huť potýkala v druhé polovině loňského roku,“ uvedl ředitel LO pro životní prostředí Petr Baranek. Doplnil, že současné emise firmy jsou o dvě třetiny nižší, než jí stanovuje evropská legislativa.
Černá uvedla, že oproti stavu v době privatizace huti v roce 2003 tvoří současné emise méně než 15 procent. V 80. letech minulého století bylo množství prachu, který podnik vypouštěl, oproti současnosti více než stonásobné.
Mluvčí uvedla, že od roku 2003 huť na pořízení odprašovacích technologií vynaložila 6,1 miliardy korun z vlastních zdrojů. „Další dvě miliardy šly z evropských dotací na instalaci technologií nad rámec legislativních požadavků. Liberty Ostrava v současné době provozuje na čtyři desítky tkaninových filtrů, které jsou nejúčinnější technologií na záchyt emisí prachu v hutních podnicích,“ uvedla Černá.
Tkaninové filtry zachytávají i nejjemnější prachové částice PM10, PM2,5 a PM11 a jejich účinnost je více než 99 procent. „Provoz a údržba filtračních zařízení huť ročně vyjde na přibližně 200 milionů korun,“ uvedla mluvčí.
Další významné snížení emisí prachu o desítky tun ročně má přinést nová ocelárna. Firma ji chce uvést do provozu v druhé polovině roku 2022.
