Článek
Cena za litr nafty se v Česku momentálně pohybuje kolem 27 korun. Z toho 10,95 koruny tvoří spotřební daň. Brzy by však podle ministra dopravy Karla Havlíčka mohla spadnout o deset až 20 procent, což odpovídá částce o jednu či dvě koruny nižší za litr paliva.
Stát chce snížením spotřební daně podpořit silniční nákladní dopravce, kterým v důsledku krize klesají zakázky. „V této době přistupuje hodně zákazníků ke snižování cen. Ty jsou v současné době nízké a náklady příliš vysoké,“ říká jednatelka přepravní společnosti Flexlog Vlasta Valentová. To se pak odráží i v cenách přepravy. „Dopravci na to ale přistupují, protože práce je málo nebo přicházejí o zakázky,“ říká.
Snížení spotřební daně proto silniční nákladní dopravci vítají. „Čeští dopravci v důsledku snížení spotřební daně ušetří a může je to učinit konkurenceschopnými,“ myslí si Valentová.
Levnější nafta, více emisí
Environmentální organizace Greenpeace však považuje nižší zdanění nafty za špatný krok. „Vysoké zdanění ekologicky škodlivých paliv má motivovat k využívání alternativ, k hledání úspor a zvýhodňování lokálních produktů před dovozem,“ domnívá se Jiří Jeřábek z Greenpeace. Podle něj by měl stát hledat jiné možnosti podpory, například rozvoj ekologických forem dopravy.
Levnější nafta by podle ekologů mohla způsobit větší produkci emisí. „Část dieselových aut má nefunkční či odmontovaný filtr pevných částic a znečišťují životní prostředí mnohem více, než co odpovídá papírovým hodnotám,“ dodává Jeřábek.
Podle výkonné ředitelky Českého plynárenského svazu Lenky Kovačovské má kamion na dálnici pětkrát vyšší spotřebu paliva na sto kilometrů než osobní automobil. „Ekologické zlepšení pohonu jednoho kamionu jen v produkci oxidu uhličitého odpovídá podobnému ekologickému zlepšení u padesáti osobních automobilů. A to je významný efekt,“ tvrdí.
Český plynárenský svaz upozorňuje, že bez dodatečných opatření zaměřených na podporu plynové mobility by krok znevýhodnil používání plynových paliv. „Došlo by tak k odstranění veškerých ekonomických pobídek pro provozovatele autobusů a nákladních vozidel pořizovat si dopravní prostředky na zemní plyn,“ uvedla Kovačovská.
„Nižší cena a markantnější rozdíl oproti jiným palivům může nejenom motivovat k většímu využívání existujících dieselů, ale také k nákupu ojetých dieselových aut ze zahraničí. Tato vozidla patří k těm, která nejvíce znečišťují ovzduší,“ dodává Jeřábek.
Přestože je podle Kovačovské za poklesem spotřební daně na naftu dobrý úmysl, může to pozastavit investice do čistých technologií. „Česká republika bez dostatečné spotřeby zemního plynu, respektive biometanu v dopravě nenaplní svoje závazky vůči Evropské unii do roku 2030,“ myslí si.
Ztráta devět miliard
Pokud by došlo ke snížení spotřební daně, cena nafty by se přiblížila k sousedním státům, jako je Polsko a Rakousko, kde řidiči vozidel s dieselovými motory zaplatí za palivo méně. V Rakousku nyní tvoří cenový rozdíl několik haléřů, v Polsku stojí litr nafty přibližně o dvě koruny méně. „Snížení daně může způsobit, že v Česku budou tankovat mnozí zahraniční řidiči, ale nemyslím si, že nárůst by byl masivní,“ říká Valentová.
Nižší spotřební daň se pochopitelně podepíše i na státním rozpočtu. „Takové opatření by představovalo negativní dopad na rozpočet ve výši asi devět miliard korun,“ uvedl Tomáš Weiss z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.
Loni činily příjmy státního rozpočtu z daně z minerálních olejů 84 miliardy korun. Spotřební daň z motorové nafty tvořila z celkových příjmů rozpočtu a Státního fondu dopravní infrastruktury 70procentní podíl, daň z benzinu pak představuje 29 procent.
