Článek
Na ministerstvu se už sešly tři stovky pozměňovacích návrhů a ministryně hrozí, že než se s nimi smířit, raději zákon zcela stáhne. Stavebníci by tak přišli o řadu zjednodušení, která jim politici slibují mnoho let. Seznam si nápady poslanců prošel a vybral pro vás několik těch zajímavých.
Například lidovecký poslanec z jižní Moravy Josef Uhlík si při pročítání stavebního zákona vzpomněl na vinaře. A navrhuje, aby se zlevnilo povolení pro stavbu vinného sklípku s lisovnou. Momentálně se za několik potřebných razítek platí až 30 tisíc korun.
Nově by to nemělo být víc než za obyčejnou garáž, tedy dva tisíce korun.
„Je zřejmé, že správní poplatek 30 tisíc korun se jinak projeví v ekonomice záměru výstavby obchodního centra a zcela jinak u záměru stavby vinného sklípku,“ vysvětluje Uhlík v důvodové zprávě ke svému návrhu. Zlevnit by podle něj mělo i povolení třeba na seníky, stáje a další zemědělské budovy.
Co navrhuje ministryně Šlechtová
Libovolně velký rodinný dům půjde postavit bez stavebního povolení. Nově má stačit ohláška.
Zahradní stavby, jako jsou bazény nebo skleníky, nebudou nově potřebovat ani stavební povolení, ani ohlášku. Až dosud to šlo jen u menších staveb.
Zcela odpadne povinnost hlásit úřadům stavbu plotu. Pokud nebude plot vyšší než dva metry, nebude třeba ani souhlas sousedů.
Tři kroky potřebné k větší stavbě - posouzení vlivu na životní prostředí, umístění stavby a stavební povolení - půjde sloučit do jednoho procesu. To by mělo urychlit například výstavbu silnic.
Karel Rais z ANO zase navrhuje povinné referendum o tom, jestli se smí v obci postavit náboženská stavba. Pokud by lidí k referendu přišlo málo, stavba by byla automaticky zakázaná.
„Česká republika v poslední době čelí novému fenoménu umísťování náboženských staveb do zastavěného území obcí, případně změnám účelu využití staveb stávajících. Toto konání se často nesetkává s pochopením místních obyvatel,“ vysvětluje svůj návrh poslanec Rais.
Omezovat zavedené církve, jako jsou třeba katolíci, prý ale nechce – lidové hlasování má proto dopadnout jen na církve neregistrované státem. Pokud by tedy chtěli například muslimové postavit v obci mešitu a neptat se občanů, muselo by ji oficiálně zaštítit Ústředí muslimských obcí.
Pozměňovací návrhy jsou šílené, říká ministryně Šlechtová:
Kromě poněkud kuriózních nápadů ale poslanci přišli i s návrhy, které by mohly pomoci běžným lidem. Jeden z příkladů: Sama ministryně v zákoně počítá s tím, že stavba jakkoli velkého bazénu se napříště obejde bez stavebního povolení i ohlášení. Poslanec Matěj Fichtner k tomu dodává, že stejná pravidla mají platit i pro zastřešení bazénů.
„Chci ochránit drobné stavebníky před zbytečnými náklady a nadměrnou administrativní zátěží,“ vysvětluje Fichtner.
Stejný poslanec dále navrhuje zjednodušení v případě drobných úprav střech. Momentálně musí majitel rodinného domu absolvovat územní řízení kdykoli, když chce změnit sklon střechy, vybudovat vikýř či komín nebo namontovat solární panely či klimatizační jednotku. To by podle Fichtnera mělo skončit.
Další z návrhů, které se ve Sněmovně řeší, zase počítá s tím, že by si lidé mohli zateplit až čtvrtinu domu bez toho, aby to ohlašovali úřadům.
Ministryně Karla Šlechtová popisuje novelu stavebního zákona:
