Článek
Mbamu Chamaová je ze Zambie. Studuje ale v Česku. Konkrétně finanční management na Univerzitě Hradec Králové. Je jednou z více než 46 tisíc zahraničních studentek a studentů na českých vysokých školách.
„Vždycky jsem věděla, že chci studovat v zahraničí. Navíc moje teta studovala v Česku, takže jsem pak jen hledala na internetu a zjistila, že tady můžu dokonce dostat stipendium. Proto jsem se rozhodla přihlásit na Univerzitu Hradec Králové,“ říká Chamaová.
Na veřejných, soukromých a státních veřejných školách studuje 16 procent zahraničních studentů. Nejvíce ze Slovenska a Ruska. Právě studenti z těchto zemí nejčastěji studují v českých programech, a vysoké školy si proto vybírají přímo kvůli konkrétnímu studijnímu programu. Studenti v oborech vyučovaných v angličtině vyzdvihují hlavně finanční dostupnost studia v Česku.
Vývoj počtu zahraničních studentů v ČR.
Vychází to z průzkumu Zahraniční studenti v ČR, který provedl Dům zahraniční spolupráce (DZS) v součinnosti s Ministerstvem školství. Jde o dosud nejobsáhlejší studii, která sledovala důvody zahraničních studentů ke studiu na českých vysokých školách, jejich spokojenost a hodnocení života v Česku.
„Zahraniční studenti jsou pro české vysoké školství naprosto zásadní skupinou. Jednak přináší školám značné finanční obnosy. Za druhé ale přispívají obecně k rozvoji fakult,“ vysvětluje vedoucí informačního a komunikačního oddělení DZS Lucie Durcová.
Metodika průzkumu
Dům zahraniční spolupráce oslovil formou online dotazníku zahraniční studenty aktuálně studující v prezenční formě studia ve všech stupních, tedy bakalářském, magisterském i doktorském, a to jak v českém, tak anglickém jazyce. Sběr dat probíhal od 15. listopadu 2019 do 27. ledna 2020 a zúčastnilo se ho 55 vysokých škol, z toho 26 veřejných, 28 soukromých a jedna státní. Do dotazníku vstoupilo celkem 10 248 respondentů, alespoň první sekci vyplnilo 8 410 z nich a kompletně 6 975 studentů.
Počty cizinců rostou
Pro české vysoké školy, které se zajímají o studenty ze zahraničí, je důležité například vědět, odkud cizinci čerpají informace o českých studijních programech a podle čeho se rozhodují, jestli se přihlásí na konkrétní fakultu v Česku.
Například studentů z Afriky, jako je Chamaová, přibylo za posledních deset let v Česku dvojnásobně. Jen pětina z nich si ale vybírala konkrétní vysokou školu. Nejčastěji (59 %) se studenti rozhodovali pro vybraný studijní program bez ohledu na školu, kde by ho mohli studovat. Informace sbírali nejčastěji z webu Study in the Czech Republic (24 %) a také od české ambasády (11 %).
„Já jsem se svým výběrem naprosto spokojená. Kdybych si měla vybírat ještě jednou, znovu bych zvolila finanční management na Univerzitě Hradec Králové,“ je i po dvou letech studia bakalářského programu spokojená se svým výběrem studentka ze Zambie Chamaová.
Za posledních pět let narostly ze všech národností na českých vysokých školách nejstrměji počty Číňanů, Íránců a Indů, a to na trojnásobek až čtyřnásobek. Třeba pro Indy ale Česko není první volbou. Nejdůležitější je pro ně studovat v Evropě. Rádi by zamířili na některou z prestižních univerzit na Západě, ale Česko je pro ně finančně dostupnější.
Obecně přitom při volbě země a programu studia v zahraničí dají studenti nejvíce na doporučení přátel a rodiny (57 %), informace od střední nebo vysoké školy v domovské zemi (27 %) a na sociální média (20 %).
„Významným zdrojem informací jsou střední nebo vysoké školy, což nám dává informaci, že bychom se mohli zaměřit na marketing tímto směrem a oslovovat třeba vzdělávací poradce,“ říká vedoucí oddělení internacionalizace studia DZS Soňa Lippmann.
Zdroj informací o studiu v ČR.
Cizinci by studium doporučili známým
Většina zahraničních studentů je se studiem na českých vysokých školách spokojená. Dvě třetiny by si vybraly znovu totožný obor na stejné vysoké škole. Devět z deseti studentů by doporučilo studium v Česku svému příteli.
Pokud už ale cizinci v Česku nebo na zdejších vysokých školách něco kritizují, pak je to úroveň angličtiny vyučujících. S ní není spokojena téměř třetina zahraničních studentů.
„Je to takové doporučení nebo tip pro vysoké školy, na čem mohou zapracovat, a to poskytnout pedagogům větší podporu v jazykové přípravě,“ vypichuje jeden poznatek z průzkumu vedoucí odboru vysokoškolského vzdělávání DZS Jakub Tesař.
Další velký problém stojí před zájemci o studium v Česku hned na začátku, a to vyřízení víza. Velká administrativní náročnost totiž řadu potenciálních studentů odrazuje. Česko totiž o zájemce ze zahraničí soupeří s okolními zeměmi, třeba s Polskem nebo Maďarskem. Tam jsou ale lhůty pro vyřízení víza kratší. V Česku trvá vyřízení víza až 60 dní, v Maďarsku ale jen 15 a kratší je i v Polsku.
„Pro Česko je velkým konkurentem právě Maďarsko. Tam studenti míří třeba na studium medicíny,“ upozorňuje Lippmann. To se týká například studentů z Německa a Spojených států. Američané totiž hledají v Evropě cenově dostupné studium lékařských oborů, a jestli to bude na maďarské nebo české univerzitě, pro ně nehraje zas takovou roli.
Od roku 2017 přitom funguje tzv. režim student, tedy usnadnění vízové procedury u vybraných zahraničních zájemců o studium. Vysoké školy si mohou vytipovat perspektivní studenty v některých zemích a prostřednictvím spolupráce s místním zastupitelským úřadem urychlit vyřízení jejich žádosti o vízum. Zatím je ale takový postup početně omezen a určen jen pro vybrané státy.
„Jakékoli další zjednodušení a zrychlení procesu v rámci konkurenčního boje o zahraniční studenty s okolními zeměmi bude významné,“ je přesvědčený Tesař.
Studie Zahraniční studenti v ČR by měla školám a Ministerstvu školství dát návod, jak cizinci o vysokoškolském studiu v Česku přemýšlí. Následně by pak měla pomoct nalákat na české VŠ ještě více talentů ze zahraničí.
