Článek
Podle ekonomů ani zářijové údaje o inflaci nezmění přístup České národní banky k měnové politice. Analytici tak počítají s dalším růstem úrokových sazeb v listopadu.
To koneckonců naznačil i v dnešním rozhovoru pro agenturu Reuters viceguvernér Mojmír Hampl. Z jeho vyjádření vyplývá, že ani úterní data o inflaci nezměnila jeho názor na pokračující normalizaci úrokových sazeb. Hampl, který v bankovní radě ke konci letošního listopadu skončí, je zastáncem zvyšování sazeb.
Podívejte se, jak guvernér ČNB hodnotil makroekonomiku před dvěma týdny.Video: ČNB, Seznam Zprávy
„Zářijové zpomalení bylo dáno do jisté míry administrativními vlivy spojenými se slevami v dopravě. Také meziměsíční pokles cen dovolených v září byl silnější než v minulosti. Inflační tlaky však budou postupně sílit nejen z titulu rychlejšího růstu mezd, ale i vlivem růstu cen energií, zejména elektřiny a plynu pro domácnosti,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
„V říjnu a listopadu by inflace měla mírně zvolnit a přiblížit se dvouprocentní hodnotě. Nicméně na začátku roku očekáváme její prudké zrychlení. Zaslouží se o to ceny energií, zejména elektřiny,“ uvedl i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský upozornil, že faktory, které stahovaly inflaci dolů během září, jsou jen přechodného charakteru. „Inflace se podle našeho názoru nadále udrží nad dvouprocentním cílem ČNB, když ve směru jejího růstu budou působit robustní růst mezd či vyšší ceny elektřiny a plynu. Do začátku příštího roku proto předpokládáme, že inflace zrychlí těsně pod tři procenta,“ uvedl.
I podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského by měly začátkem příštího roku spotřebitelské ceny strmě vzrůst až ke třem procentům. „Zdražování bude pohánět rekordní růst mezd a hlavně dramatický nárůst cen energií na globálních trzích, které se propisují do cen domácností zejména na přelomu roku při přeceňování tarifů dodavatelských společností,“ uvedl.
V dalších měsících se podle analytika ČSOB Petra Dufka vývoj cen příliš nezmění, stejně jako dosavadní trendy. „I nadále počítáme s rostoucím vlivem dražšího bydlení a energií a rychlejším zvyšováním cen služeb s vyšším podílem pracovních nákladů,“ uvedl.
