Článek
V lednu a únoru letošního roku policisté evidovali více než dvojnásobek vražd oproti roku 2019. Únor se se 17 vraždami stal dokonce pochmurným rekordmanem, do té doby byl se 16 vraždami březen v roce 2017. Ostatně stejný počet vražd jako před třemi lety policisté vyšetřovali hned v lednu 2020.
Celkově je tak po prvních pěti měsících letošní rok druhý z posledních pěti co do počtu vražd. „První dva měsíce před koronou bylo nezvykle hodně vražd,“ popsal pro Seznam Zprávy smutný trend plukovník Ondřej Moravčík. „Pak se to stabilizovalo, ale letos za prvních pět měsíců jsme měli 60 vražd. Loni za stejné období jsme jich měli 47.“
Vraždy jsou přitom trestným činem, u kterého mají policisté při vyšetřování nejlepší úspěšnost. Z již zmíněných letošních 60 jich zatím objasnili 49 neboli 81,7 %. To je o 20 procentních bodů lepší skóre, než je u takzvané ostatní kriminality, která je v procentech objasněných případů druhá.
Rok 2020 si však v poslední půl dekádě může připsat i příjemnější prvenství. Navzdory tomu, že v lednu byla kriminalita druhá nejvyšší od roku 2016. Březen s dubnem byly hluboce pod průměrem, a i když v květnu opět čísla vzrostla, stále se jedná o rok s nejnižší kriminalitou za uplynulých pět let.
Jak je vidět na grafu, leden má tradičně vyšší hodnoty, propad kriminality o necelou polovinu, jak to je mezi prvním a čtvrtým měsícem, je však unikát. Podle Moravčíka se přitom nezměnilo ani statistické vykazování, ani práce a fungování policie. Nabízí se proto možná příčina poklesu – koronavirus. „Bude to jedna z příčin. Nikdo ale nemůže s jistotou prohlásit, že koronavirus může za snížený nápor trestné činnosti,“ reagoval Moravčík na otázku, jestli epidemie stojí za rekordně nízkými čísly.
„Pokud se bavíme o trestných činech spáchaných venku, jako jsou různá výtržnictví nebo napadení, tak tam je znatelné, že ta korona za ten pokles může. Naopak u trestných činů, které je možné spáchat z domova, jako například internetová kriminalita, tak tam je to přibližně na stejné úrovni,“ dodává plukovník na příkladech.
A je pokles způsoben spíš strachem z vyšších trestů, které v nouzovém stavu hrozily, nebo šlo o vedlejší efekt karantény? „Subjektivně si myslím, že je to tím prvním. Strach z trestních sazeb úplně nehrál roli,“ popisuje Moravčík. „Jednak trestní sazby nejsou zvýšené u všech trestných činů a hlavně spousta těch lidí, co trestnou činnost páchají, tu majetkovou pravidelnou, ti recidivisté, dost často ani nesleduje zprávy a události a třeba ani nevěděla, že hrozí zvýšená trestní sazba.“
V absolutních číslech má z krajů nejvyšší kriminalitu hlavní město, naopak nejnižší je na Vysočině. V Praze se policistům zatím podařilo objasnit 17 % hlášených přečinů, nejlepší úspěšnost mají v této statistice ve Zlínském kraji, kde objasnili 55 % deliktů.
