Článek
V parlamentu se za posledních pár let zformovala zvláštní pestrobarevná koalice „šotoušů", jak se říká lidem se silnou zálibou v kolejové dopravě. Tvoří ji čtveřice poslanců Martin Kolovratník (ANO), Jan Birke (ČSSD), František Laudát (TOP 09) a Karel Šidlo (KSČM).
A teď slaví úspěch: Do volebních programů svých politických stran se jim podařilo prosadit „vrtky". Tak nazývají vysokorychlostní železnici. Pro téma se osobně nadchnuli i lídři dvou největších stran - Bohuslav Sobotka z ČSSD a Andrej Babiš z ANO.
Ze snu o českém vlaku TGV, který zvládne trasu mezi Prahou a Brnem za jednu hodinu, je tudíž najednou jeden z hlavních hitů letošní předvolební kampaně.
„Není to tak, že v roce 2017 před volbami se najednou všichni probudili," vysvětluje Kolovratník z hnutí ANO. „S kolegy jsme už v roce 2015 a 2016 neúspěšně zkoušeli dostat do dopravního rozpočtu speciální kolonku na přípravu vrtek. Vždy to bylo zamítnuto, naráželi jsme na malou vůli."
Šťastné pondělí Jindřicha Šídla o železnici.Video: Jindřich Šídlo
Až nyní v březnu, půl roku před volbami, konečně slaví poslanečtí šotouši úspěch. Nejenže svůj sen prosadili do volebních programů, ale dokonce i Sněmovna přijala jimi navržené usnesení. Naštval je málo ambiciózní plán Sobotkova kabinetu, podle něhož první rychlovlak v Česku bude až v roce 2035.
Sněmovna proto nařídila vládě, aby přípravu uspíšila a projektovala nově tratě na minimální rychlost 300 km/hod. Dále chtějí, aby Správa železniční dopravní cesty zřídila speciální projekční tým a najmula si zahraničního poradce.
„Prosadit těch 300 kilometrů v hodině nebylo snadné. Dlouho to naráželo na odpor některých železničních odborníků, kteří sice chtějí vysokorychlostní železnice, ale pomalejší. Celá Evropa je ale jinde," říká František Laudát z TOP 09.
Ten do programu TOPky dokonce prosadil svou vizi připomínající sci-fi: Česká republika se prý díky nové síti vysokorychlostních tratí stane městským státem, kde bude snadné cestovat z jednoho konce na druhý.
Připomeňme, že v Česku přitom ještě ani není dokončena modernizace všech stávajících hlavních koridorů, kde jezdí vlaky rychlostí 160 kilometrů v hodině.
První vysokorychlostní železnice se podle všech má začít stavět na trase Drážďany - Praha - Brno - Vídeň. Nejdále jsou přípravy úseku směr Drážďany, kde má být dokonce 26 kilometrů dlouhý tunel.
Že to tradičně nepůjde tak rychle, jak slibují politici, ukazuje realita složité a zdlouhavé přípravy zmíněného úseku přes Krušné hory. Správa železniční dopravní cesty čelí kritice už v prvním kroku, že špatně zadala výběrové řízení na toho, kdo spočítá, zda se rychlovlaky opravdu vyplatí.
