Článek
Někomu se může stát, že mu na léto zbude už jen pár dnů dovolené nebo dokonce žádná. Nařizovat zaměstnancům, kdy mají čerpat dovolenou, bylo obvyklé i v době předkoronavirové. Teď ale zaměstnavatelé tohoto nástroje využívají cíleněji. V současné době je totiž situace komplikovaná tím, že mnoho zaměstnanců bylo dva měsíce na home office nebo ošetřovném, a čerpat dovolenou se tedy nedalo nebo dalo obtížně.
„Nejen v současné době je plným právem zaměstnavatele zaměstnancům dovolenou nařídit,“ uvádí Zdeňka Černá ze společnosti Bredford Consulting.
Na dovolené před sezonou
Firmy nemají kvůli úbytku zakázek pro svoje lidi tolik práce. Raději tedy nařídí zaměstnancům dovolenou nyní, aby se na ně posléze mohli spolehnout v době, kdy začne práce opět přibývat. Připravují se tím na to, že při plném rozjezdu provozu budou zaměstnanci k dispozici a nebudou mít před sebou příliš velké zůstatky nevyčerpaných dovolených.
Vyhnou se tím navíc i dodatečným nákladům na brigádníky, které by standardně po dobu dovolených stálých zaměstnanců nabírali.
Jde třeba o firmy, které dočasně zastavily provoz či jej omezily na minimum, jako aerolinky či společnosti v segmentu cestovního ruchu. Dá se očekávat, že se (pokud mezitím nezkrachují) po uvolnění restriktivních opatření znovu vrátí do plného či téměř plného provozu. Pro zaměstnavatele tedy bude výhodné, když pak zaměstnanci žádnou dovolenou čerpat nebudou.
Nebo firma poskytující catering. „Její zaměstnanci byli v karanténní době doma v režimu překážek na straně zaměstnavatele nebo ošetřovném. Nyní jim zbývá velká část nevyčerpané dovolené za kalendářní rok. Navíc ani v nejbližších týdnech nebudou velké akce. Zaměstnavatel jim proto nařizuje čerpání dovolené,“ uvádí další příklad z praxe payroll specialistka firmy Kodap Lenka Henzlová.
Dalším důvodem může být minimalizace nákladů při ukončení pracovních poměrů některých zaměstnanců. „Zaměstnavatelé mají povinnost jim při ukončení pracovního poměru nevyčerpanou dovolenou proplatit,“ upozorňuje Černá.
Nařízení dovolené je pro zaměstnavatele výhodnější než režim překážek v práci. „V obou případech sice zaměstnancům náleží 100 procent průměrného výdělku, nejedná-li se o prostoj či částečnou nezaměstnanost, avšak čas strávený tzv. ,na překážkách' nemá žádný vliv na počet dnů dovolené. Nárok na ni tedy zaměstnancům zůstává,“ vysvětluje Hana Gawlasová z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs.
Určenou dobu čerpání dovolené musí zaměstnavatel podle Gawlasové zaměstnanci písemně oznámit aspoň 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodne na kratší době.
Ošetřovné se na náhradě neodrazí
Někteří zaměstnanci se bojí, že kvůli ošetřovnému, které jim snižuje základ pro výpočet náhrady za dovolenou, dostanou o prázdninách méně peněz. To ale není pravda. Dovolená sice bude chudší, ale jen proto, že během zavření škol nepobírali ti, kdo byli s dětmi doma, plnou mzdu.
Náhrada za dovolenou se totiž při pobírání ošetřovného počítá z plného platu. A to v předchozím kalendářním čtvrtletí. Při čerpání dovolené v měsíci dubnu, květnu a červnu je tedy průměrný výdělek vypočítaný k 1. dubnu, jenž bere v potaz hrubou mzdu zúčtovanou v lednu, únoru a březnu.
Za odpracovanou dobu pro účely výpočtu průměrného výdělku se považuje pouze doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. To však není případ ošetřovného, které je dávkou nemocenského pojištění. To samé platí o náhradě mzdy nebo platu při překážkách v práci či částečné nezaměstnanosti. Ošetřovné či náhrada mzdy tedy výši průměrného výdělku neovlivní.
Jestliže zaměstnanec v předchozím kalendářním čtvrtletí neodpracoval alespoň 21 dnů, náhrady mzdy za dovolenou se spočítají z „pravděpodobného výdělku“. Tedy jeho obvyklého platu nebo třeba platu kolegy na stejné pozici.
Obecná rada zní: vybírejte si dovolenou v kvartálu následujícím po tom, kdy jste dostali odměny. Teď je ale situace jiná. Nejen proto, že na odměny firmy nemají peníze. Chudší dovolenou budou mít zejména lidé, kterým zaměstnavatel plat kvůli koronavirové krizi snížil.
„Vzhledem k tomu, že k restriktivním opatřením došlo zhruba v polovině března, není v tuto chvíli náhrada mzdy nebo platu ovlivněna v takové míře, jako tomu bude v následujícím kalendářním čtvrtletí – červenec, srpen, září. Tam se totiž projeví snížení mezd, ke kterému došlo u řady zaměstnavatelů s účinností od dubna či od května,“ popisuje advokátka Hana Gawlasová.