Článek
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v letošní chřipkové sezoně laboratoře nezaznamenaly ani jediný pozitivní záchyt viru chřipky. Pomohla opatření, která byla zavedena kvůli pandemii koronaviru. Oproti tomu loni odborníci zaznamenali asi 300 závažných případů chřipkové infekce, kdy museli být pacienti hospitalizováni na jednotce intenzivní péče. Z nich 58 infekci podlehlo.
Podle imunologa Václava Hořejšího se chřipková sezona opět vrátí, jakmile přestanou platit protiepidemická opatření. Doufá ale, že se lidé poučí a do budoucna budou dodržovat základní opatření i v chřipkových sezonách.
Zároveň by se lidé podle něj měli nechat každoročně proti chřipce očkovat. „Je to ostuda,“ komentuje Hořejší v rozhovoru pro Seznam Zprávy to, že v Česku se každoročně proti chřipce očkuje pouze pět až sedm procent lidí. „Lidé jsou bohužel hodně pod vlivem iracionální antivakcinační propagandy,“ míní.
Chřipková sezona letos vůbec nebyla. Laboratoře v Česku dokonce nezachytily ani jeden vzorek viru chřipky. Čím to je?
Tento jev je patrný na celém světě, byl pozorován i na jižní polokouli, kde je chřipková sezona v době, kdy je u nás léto. Je tomu tak proto, že ta protiepidemická opatření, která fungují proti covidu, fungují stejně, dokonce ještě lépe i proti chřipce.
Jedno takové pozitivní ponaučení z covidové krize tedy je, že bychom měli dělat jednoduchá potřebná opatření i v době chřipkových epidemií tak, jak to dělají například Asiaté, kterým jsme se doposud divili, že během zimních měsíců nosili třeba v metru často roušky. Dělali to z dobrých důvodů, protože je to účinné opatření.
A myslíte si, že se poučíme?
Těžko říct. U nás bohužel mnozí lidé považují nošení roušky za cosi nedůstojného. Přitom je to velmi levné a účinné opatření, které by mohlo každoročně zachránit stovky životů a omezit ekonomické důsledky epidemie. Rozhodně by mělo v tomto směru šířit osvětu Ministerstvo zdravotnictví.
Jak se liší přenos chřipky od koronaviru?
Prakticky se neliší. Šíří se podobně kapénkami.
Koronavirus je ale nakažlivější.
Ano. Koronavirus je nakažlivější, a to zvláště některé nové varianty. Epidemie chřipky většinou nenabyde takových rozměrů jako ta nynější koronavirová. Chřipka mívá obvykle také desetkrát až dvacetkrát nižší smrtnost než covid-19. Ale některé kmeny chřipkového viru mohou být ještě horší než ten nynější koronavirus – tzv. španělská chřipka před více než sto lety zahubila více než 50 milionů lidí.
Ve chvíli, kdy se uvolní všechna nynější opatření, tak se chřipka vrátí?
Ano, velmi pravděpodobně. Nicméně viry chřipky se bedlivě globálně sledují a jakmile objeví takový kmen, který by mohl vyvolat pandemii, tak se okamžitě začne vyrábět pro něj specifická vakcína. Chřipkový virus mutuje mnohem intenzivněji než koronaviry, a proto se téměř každý rok musí vyrábět nová vakcína. V tom je chřipka záludnější.
Před sedmnácti lety vypukla ve východní Asii epidemie SARSu, koronavirové choroby s desetkrát vyšší smrtností než u covidu-19, ale naštěstí mnohem méně nakažlivé. Od té doby se pořád čekalo, že přijde nějaká další pandemie. Nakonec místo očekávané nebezpečné varianty chřipkového viru přišel SARS-CoV-2. A je nutno počítat s tím, že v budoucnu opět něco přijde - otázka nezní zda, ale kdy.
Můžete vysvětlit, co to chřipka, o které se teď bavíme, je? Protože mnoho lidí si pod chřipkou představí trochu něco jiného.
Ano, lidé často říkají chřipka jiným, mnohem mírnějším respiračním virovým onemocněním. To jsou ty známé „virózy“ nebo „nachlazení“ provázené rýmou, kašlem a mírným zvýšením teploty. Tato onemocnění mohou být způsobena celou řadou různých respiračních virů (je jich více než 50), včetně čtyř „hodných“ koronavirů, které se v lidské populaci objevily už před mnoha lety. Vyléčíme je většinou pitím horkého čaje, aspirinem a několikadenním pobytem v posteli.
Pravá chřipka je mnohem horší - vyznačuje se vysokými horečkami a rozhodně ji nelze přecházet. Zhruba jeden z tisíce případů chřipkových infekcí končí úmrtím na zápal plic, způsobený buď přímo chřipkovým virem, nebo přidruženou bakteriální infekcí. Na pravou chřipku tak každoročně zemře 500 až 1000 lidí. A jednou za deset až dvacet let, když přijde epidemie větší, umře u nás na chřipku několik tisíc lidí.
Čím je způsobeno, že jednou za deset let je chřipková epidemie horší?
Je to virus, který intenzivně mutuje a jehož hlavními hostiteli jsou některá hospodářská zvířata – hlavně prasata nebo drůbež. Z nich pak někdy může přeskočit na člověka a šířit se v lidské populaci. Právě některé z takto čerstvě přenesených variant chřipkového viru jsou obzvlášť nebezpečné, protože lidé proti nim nemají žádné protilátky. K tomu přeskoku z domácích zvířat na člověka dochází většinou v hustě zalidněných oblastech Asie, ve kterých se chová i velké množství těch domácích zvířat, často v těsném kontaktu s lidmi.
Kdo je chřipkou nejvíc ohrožen? Předpokládám, že stejně jako u koronaviru jsou to lidé starší 65 let.
Ano, riziková skupina je podobná jako u covidu-19. Ale paradoxem je, že nejhorší chřipka, která tu kdy byla, tedy ta „španělská“, byla nebezpečná především pro mladé a zdravé lidi. Bylo to pravděpodobně způsobeno přehnaně silnou imunitní odpovědí těchto lidí. U covidu se z nějakého neznámého důvodu taková přehnaně silná, nebo spíše špatně regulovaná reakce imunitního systému objevuje nejčastěji u starých lidí.
Je možné mít chřipku a koronavirus současně?
To v principu možné je. Sice by se zdálo, že když už člověk má chřipku (nebo nějaké jiné virové respirační onemocnění), tak by infekce jiným podobným virem měla být ztížena, protože některé aktivované zbraně imunitního systému (hlavně tzv. interferony) chrání proti různým virům. Ale kupodivu se ukazuje, že infekce chřipkovým virem může zvyšovat náchylnost k infekci virem SARS-CoV-2. Je to tím, že součástí reakce organismu na infekci chřipkou je mimo jiné i několikanásobné zvýšení množství receptového proteinu ACE2 na povrchu slizničních buněk. A na tento protein právě nasedá koronavirus a přes něj se dostává do infikovaných buněk.
A může to tedy vést ke zhoršení projevů nemoci?
Prozatím bylo takových případů pozorováno jen velmi málo, takže těžko říct. Zatím se taková dvojitá infekce nejeví jako nějaký vážný problém.
Důležitý závěr ale je, že by se lidé měli nechávat očkovat nejen proti koronaviru, ale neměli by zapomínat ani na chřipku. Je ostuda, že v Česku se proti chřipce každoročně očkuje asi jen pět až sedm procent populace, kdežto v některých západoevropských státech je to až 70 procent. Moc to nechápu - já se nechávám mnoho let očkovat každý rok, a chřipku jsem od té doby nikdy neměl. Lidé jsou bohužel hodně pod vlivem iracionální antivakcinační propagandy. Např. exprezident Klaus nedávno v jednom z jeho dezinformačních rozhovorů dostal otázku, zda se dá očkovat proti chřipce. S úsměškem odvětil: „Copak jsem blázen?“ Smutné…
Jaká je účinnost vakcín proti chřipce?
To je zajímavé. Vakcíny proti chřipce nejsou zdaleka tak účinné jako třeba ty nynější koronavirové. U chřipky je to typicky jen něco okolo padesáti procent; když je to 70 nebo 80 procent, tak je to báječné a povede se to jen v některé sezoně. Někdy se ale nepodaří odhadnout, který kmen chřipkového viru epidemii vyvolá, a účinnost takové „nesprávné“ vakcíny pak je jen dvacet procent nebo i méně.
Momentálně se velice intenzivně pracuje na vývoji chřipkových vakcín, které budou „univerzální“, tedy použitelné proti jakýmkoli variantám chřipkového viru a odpadne nutnost přípravy každoročně jiných preparátů. Věřím, že se něco takového, skutečně převratného, podaří do takových pěti let.
