Článek
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) si myslí, že během léta Češi budou moci jet k moři například do Itálie nebo Řecka. Bude to samozřejmě možné jen za určitých podmínek. Češi by měli mít digitální pas s očkovacím certifikátem, který by otevřel možnost vycestovat.
Petříček v rozhovoru pro Seznam Zprávy také reagoval na situaci v Srbsku, které není členem Evropské unie a v poslední době se tam rozmohla očkovací turistika. V malé balkánské zemi se očkuje vakcínami od Pfizeru a AstraZenecy, používanější je ale ruský Sputnik a preparát čínského výrobce Sinopharm. Tedy přípravky, které většina zemí EU včetně Česka odmítá pro své občany použít, dokud je neschválí evropské úřady. Petříček chce proto na vládě řešit, jak bude Česko přistupovat k očkovacím certifikátům ze Srbska.
Jak budou Češi v létě cestovat, bude to vůbec možné?
Jednou z podmínek je, že se naplní očekávání co se týče proočkovanosti v Evropě. Pokud nebudou další výpadky a pokud se skutečně už pojede podle plánu, tak si myslím, že by to mělo zlepšit epidemickou situaci a usnadnit podmínky pro cestování.
Jsou už dané jasné podmínky, na základě čeho bude možné vycestovat?
Měli bychom zavést zelený pas, digitální pas, který by umožnil cestovat s očkovacím certifikátem, ale nediskriminoval by lidi, kteří se třeba nebudou moci očkovat. Já doufám, že se nám podaří velmi rychle najít shodu prostřednictvím nařízení Evropské komise, aby všechny členské státy daly lidem takovou variantu, a případně bychom měli zvážit, zda to nevyužívat v rámci České republiky. Mohla by to být cesta, jak usnadnit návrat k nějakému společenskému životu, jak si třeba zajít do kina dříve, než by to bylo možné za jiných okolností.
Je tedy reálné, že se Češi podívají třeba do Řecka nebo Itálie?
Reálné to skutečně je, řada států se na to také důkladně připravuje. Já jsem o tom mluvil například s chorvatskou ministryní turismu. Chtějí, aby letní sezona byla bezpečná pro zahraniční turisty, spustili projekt Bezpečné Chorvatsko a myslím, že to je i pro nás inspirace. Chci o tom mluvit s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, jestli něco podobného neudělat v Česku, abychom vyslali do zahraniční jasný signál, že až se situace uklidní, že jsme připraveni na návrat zahraničních turistů tak, abychom znovu pomohli hotelům, restauracím, památkám a turistickým destinacím.
V úterý jste navštívil Srbsko, kde se očkuje i vakcínami z Ruska nebo Číny, které nejsou v EU povolené. Jaký je váš názor na používání těchto vakcín?
Samozřejmě, že se jednání dotkla situace kolem pandemie, očkování, ale také třeba situace s očkováním ve státech západního Balkánu. Já od počátku říkám, že očkování není o politice, ale o použití registrované vakcíny, nedělat dvojí metry. Srbsko je v trochu jiné pozici, protože není členem Evropské unie, takže jeho národní úřad mohl postupovat nezávisle. Srbsko nebylo zapojeno do společných předobjednávek a využilo možnosti na trhu. To je možná v tuto chvíli výhoda, na druhou stranu je ale otázka, jak bychom měli my šanci přeplatit jiné členské státy EU.
Jak budou země EU včetně Česka přistupovat k lidem, kteří se budou očkovat v Srbsku čínskou a ruskou vakcínou?
Z návrhu Evropské komise třeba v případě CovidPassu vyplývá, že se budou automaticky uznávat veškeré vakcíny, které jsou registrované u Evropské lékové agentury. A navíc členské státy mohou samozřejmě přistupovat k dalším vakcínám podle národního uvážení. A je pravdou, a o tom se začíná vést i debata i v rámci EU, jak třeba CovidPass připravit na to, že bychom chtěli umožnit snazší cestování mimo státy EU. Právě třeba Srbsko nebo státy Blízkého východu. Je řada turistických destinací, kam chceme, aby turisté mohli případně jet na dovolenou, ale za bezpečných podmínek.
Chcete na vládě otevřít téma, jak řešit Čechy, kteří se vydají do Srbska a nechají se tam očkovat třeba Sputnikem nebo čínskou vakcínou Sinopharm?
Určitě se o tom budeme muset bavit, chtěl bych slyšet od pana ministra zdravotnictví Blatného, jak v takovém případě postupovat a jak budeme řešit srbské certifikáty.
Vláda tento týden řešila téma dostavby Dukovan, odvolala vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla, bylo to jednomyslné hlasování?
Hlasování nebylo jednomyslné, ale nebudu komentovat, jak kdo hlasoval.
Jaký je váš postoj k tomu, že bezpečnostní dotazník k Dukovanům připraví mimo jiné i tajné služby?
Od počátku jsem chtěl, aby naše bezpečnostní komunita posuzovala rizika s ohledem na národní bezpečnost. Výstavba jaderné elektrárny není jen o technologické stránce, má to samozřejmě dopad i na geopolitickou rovinu. Proces se vrátil opět tam, kde má být. Takže jsou to zpravodajské služby, resort vnitra a zahraničí, které budou definovat bezpečnostní požadavky a budou je vyhodnocovat. Trochu nerozumím tomu, že někteří zástupci opozice to kritizují. Teď se žádný tendr nezahájil, bude se dál pokračovat v definování bezpečnostních kritérií. I když se některé dílčí záležitosti změnily, třeba otázka financování. Zdůrazním, že nakonec o tom bude rozhodovat budoucí vláda, takže bude stejně nutné najít politickou shodu a jsem rád, že na vládě byl přijat i můj návrh, aby bezpečnostní dotazník projednal i stálý výbor.
Rozumíte obavám některých opozičních stran, které považují ruskou firmu Rosatom za bezpečnostní riziko?
Ano, rozumím. Naprosto se ztotožňuji se závěry bezpečnostní skupiny, která vyhodnotila bezpečnostní rizika s ohledem na národní bezpečnost. A nemyslím si, že by se v tuto chvíli změnily jakékoliv okolnosti, že by tato skupina mohla svůj postoj přehodnotit.
