Článek
Byl to úspěch. Československý tým získal v military závodu všestrannosti na berlínské olympiádě v roce 1936 bronzovou medaili. Alespoň podle příbuzných závodníků, kteří doma opatrují jak cenný kov, tak osobní blahopřání zúčastněným od tehdejšího ministra obrany.
Více důkazu není. Podle oficiálních tabulek skončili Čechoslováci čtvrtí.
O tom, že jde o historickou křivdu, je přesvědčený třeba Adam Čuřín a jeho otec. Na olympiádě startoval jejich strýc, který z vyřazení z tabulek vinil přímo nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Prý když závod skončil, objevil se v zákulisí a chtěl si s jezdci potřást rukou. Jenže českoslovenští jezdci byli dohodnuti, že si s vůdcem ruku nepodají. A tak se dodatečně přišlo na jakési technické prohřešky, které tým odsunuly na čtvrté místo.
Jak jsme již popsali v únorové reportáži, hlavní postavou příběhu byl Otomar Bureš. Jezdec měl - jako řada dalších účastníků klání - nehodu na skoku do rybníka. Než se z rybníka i s koněm dostal, měl za to, že už ho diskvalifikovali, a tak se i s koněm vydal do cíle pomalu, sám šel pěšky. Cestou zjistil, že časový limit zřejmě nepřekročil a může pokračovat. Naskočil na koně a dojel do cíle. V individuálních žebříčcích sice skončil poslední z těch, co závod dokončili, konkrétně na 27. místě. Avšak z 19. týmů byla československá ekipa jednou z pouhých tří, jejíž jezdci dokončili závod všichni. Československý tým tak skončil na třetím místě.
Český olympijský výbor však tvrdí, že v tabulkách zanesené čtvrté místo je správné. Byť neuměl vysvětlit existenci medaile a blahopřání v rukou Burešových příbuzných.
Pravdu v zapomenutém příběhu zpolitizované olympiády objevil sportovní historik Tomáš Kučera. Jak to tedy bylo? Zjistíte v úvodním videu.
Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 21:00. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
