Hlavní obsah

Letiště funguje na pár procent. Nájemci však platí tolik, že krachují

Foto: Shutterstock.com

Letiště Václava Havla je v době pandemie téměř prázdné.

Krize zasáhla nejen Letiště Praha, ale také firmy, které na něm podnikají. Tvrdé podmínky nájemného musí dodržovat obchody, restaurace, ale i taxislužby. Letiště i Ministerstvo financí však říkají, že situaci nemohou řešit lépe.

Článek

Na pražském Letišti Václava Havla je od loňského března mrtvo. Přestože tudy neproudí téměř žádní turisté, letiště nebylo během pandemie nikdy oficiálně zavřeno, aby mohly být zajištěny dodávky zdravotnického materiálu a repatriační lety pro české občany.

Loni letištěm prošlo o 79 procent cestujících méně než předchozí rok, letos propad pokračuje. Podle nejnovějších dat odbavil největší český vzdušný přístav v prvním čtvrtletí o 90 procent pasažérů méně.

Nepříznivá situace v letecké dopravě však dopadá nejen na samotné letiště, ale i na společnosti, které zde podnikají. Výnosy z neleteckého obchodu, do nějž patří i pronájmy obchodních jednotek a pozemků, pražskému letišti klesly přibližně o 55 procent v porovnání s rokem 2019.

Většina prodejen je kvůli vládnímu nařízení uzavřená, ovšem taxislužby musí fungovat dál, i když skoro nemají koho vozit. Podle obchodního ředitele společnosti Fix Jana Otty je pražské letiště nejdražší obchodní prostor na pronájem v Česku. Navíc smluvní podmínky nezohledňují situaci, jako je ta současná.

Taxi Praha má s letištěm uzavřenou pětiletou smlouvu o pronájmu ploch, která trvá do konce roku 2021. Měsíční nájem činil pět milionů korun, v březnu byl navýšen ještě o inflaci, tedy zhruba o 120 tisíc korun.

Od loňského dubna letiště nájemcům alespoň umožnilo přejít z fixního nájemného na obratové. „Je to výrazná úleva, ale v proporci poklesu cestujících to stále není dostatečné a pro naši společnost to znamená konec. Přestože teď platíme výrazně nižší nájemné než pět milionů korun, máme minimální plnění, které je extrémně vysoké,“ říká Otta.

Jeho společnost má složenou kauci ve výši šesti měsíčních nájmů, tedy 30 milionů korun. „Teď jsme v takové situaci, že platíme relativně dobré, férové nájemné, ale s koncem smlouvy dojde k vyúčtování a naše firma skončí,“ říká Otta. Za poslední čtyři roky dala jeho firma za nájem čtvrt miliardy korun, nyní má kvůli odlivu klientů s placením problém.

„Letiště nemůže nájemcům nahrazovat ztráty způsobené výkyvy v rámci hospodářského cyklu ani přebírat rizika jejich podnikání. Provoz je financován pouze Letištěm Praha, a to i v době, kdy je ztrátový. Bohužel nemůžeme plně kompenzovat ztráty utrpěné nájemci v jeho prostorách,“ uvedla mluvčí letiště Klára Divíšková.

Letiště Praha je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je stát zastoupený Ministerstvem financí. Resort argumentuje tím, že do věci nemůže zasahovat. „Ministerstvo financí v souladu s platnou legislativou nezasahuje do obchodního vedení společností, ve kterých vykonává práva akcionáře nebo společníka na valné hromadě a jejichž orgány jsou povinny jednat s péčí řádného hospodáře,“ uvedla Anna Vasco z oddělení komunikace ministerstva.

Otta na začátku krize oslovil ostatní nájemce z letiště a založili neoficiální asociaci. Kromě taxislužeb Fix Taxi a Taxi Praha se k asociaci také připojili například prodejci skla Blue Praha a Moser, prodejce hraček Hamleys, firma Lagardere Travel Retail či společnost Am Rest, která zastupuje značky KFC, Pizza Hut a Starbucks.

Platíme za něco, co neodjezdíme

„Psali jsme dopisy na Ministerstvo průmyslu a obchodu, na letiště, s žádostí o řešení. Jednal jsem i se Senátem a s panem ministrem Havlíčkem,“ říká Otta. Podle něj stát firmy vyslyšel, ale žádné podmínky pro ně nevyjednal.

Jak sám říká, ve stavu nouze by od státu očekával jiné jednání. „Nepotřebuji, aby nám peníze dal, ale hlavně ať nám je nebere. Je paradox, že máme platit za něco, co neodjezdíme. Pokud se tato situace nevyřeší, naše firma do konce roku skončí,“ říká Otta.

Nové obchodní podmínky letiště nabídlo většině nájemcům a podle jeho vyjádření novinky krizi reflektují. „Letiště Praha přitom přistoupilo ke všem nájemcům zásadně stejně. Použitý jednotný model je založen na pokročilé ekonomické analýze a je vyváženým řešením mezi často protichůdnými požadavky právních předpisů v oblasti naplnění péče řádného hospodáře, zákona o veřejných zakázkách a práva hospodářské soutěže,“ vysvětluje Divíšková.

Taxislužba by na obratovém nájemném sice vydělala, ale jen v případě, že by po loňském létě nepřišla druhá vlna covidu-19. „Podle letiště to bylo to nejlepší, co nám mohli nabídnout. Koupili jsme si tím nějaký čas a doufali jsme, že se cestující vrátí. To se ale nestalo,“ uvádí Otta.

Už teď taxislužba platí nájem z finančních rezerv. Jako na státem neuzavřenou službu se na ni však nevztahuje ani žádná podpora. „Jsme ve ztrátách desítek milionů korun. Museli jsme odprodat velkou část našeho vozového parku, s dalším operátorem z letiště jsme v roce 2019 měli dohromady 400 řidičů, nyní jsme museli jejich počet zredukovat na minimum,“ popisuje Otta.

Letiště přistupuje ke všem nájemcům stejně, bez ohledu na to, zda mohou čerpat pomoc od státu, nebo ne. „Vše muselo být po právní i ekonomické stránce v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Takže u některých prodejen nám byly nájemní podmínky upraveny směrem ke kombinaci fixního a obratového nájmu, u jiných smluv zůstaly podmínky nezměněny,“ říká Richard Procházka, generální ředitel společnosti Lagardere Travel Retail pro Českou republiku.

Společnost Lagardere ne letišti provozuje 27 prodejen se sortimentem duty free a módou, sedm obchodů s tiskem, tabákem a suvenýry Relay, dále provozuje několik restaurací Pilsner Urquell, pekařství Paul, kavárny Costa Coffee a dvě pobočky s fast foodem Burger King. Celé její podnikání bylo tvrdě postiženo pandemií. „Tomu odpovídají i naše provozní výsledky, které se propadly do obrovské ztráty,“ popisuje Procházka. Společnost s letištěm rovněž vyjednávala už od začátku krize.

Na rozdíl od taxislužeb jsou obchody a restaurace kvůli nařízení vlády uzavřené, tudíž mohou čerpat zdroje z podpůrných programů COVID – Nájemné a Antivirus. Přesto musely přistoupit k dalším úsporným opatřením. „Zmenšili jsme naše týmy o více než 100 zaměstnanců, zjednodušili jsme procesy na všech úrovních,“ uvedl Procházka.

Situace je těžká nejen pro nájemce na pražském letišti. Podobně jsou na tom i ostatní mezinárodní letiště v Česku, například to v Ostravě. „Vytváříme férové a přijatelné podmínky pro své nájemce tak, aby jejich podnikání v prostorách letiště bylo úspěšné. Proto těm nájemcům, kteří jsou přímo závislí na počtu cestujících letiště, vychází letiště vstříc a reflektuje odliv cestujících ve smluvních podmínkách,“ popisuje Stanislav Bujnovský, obchodní ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava, jehož vlastníkem je Moravskoslezský kraj.

Podnikatelé se nyní připravují na letošní letní sezonu, se kterou by mohlo přijít i obnovení letového provozu. „Počítáme s otevřením všech obchodů. Sortiment i cenové akce jednoznačně cílíme na domácí klientelu. Počítáme se spoluprací s Letištěm Praha i velkými cestovními kancelářemi na letní prodejní kampani,“ popisuje plány Procházka z Lagardere Travel Retail.

V návrat turistů a také lepší přístup od státu doufá i Otta také proto, že se letiště chystá vypsat tendr na nového provozovatele taxislužby. „Chtěli bychom tam dále fungovat. Variantou by pro nás bylo i to, že by nám smlouvu prodloužili, ale nemáme klienty. Když nám uleví v minimálním plnění nájemného a přežijeme, tak se přihlásíme,“ dodává Otta.

Doporučované