Článek
Je to pohled, který mluví za vše. Sečkářovi z Moravské Nové Vsi sedí v průjezdu svého domu. Tedy v tom, co z něj zbylo. Unavené pohledy chvílemi jen míří do prázdna.
Od čtvrtka se nezastavili. A jak sami říkají, ještě pořád nestačili vstřebat, co je potkalo.
Objekt, v němž bydleli a provozovali restauraci, půjde k zemi. Po ničivé bouři jej statici odsoudili k demolici. Její termín je zatím nejasný.
Rodina Sečkářových přišla při tornádu o živobytí i příbuzného.
K fatálnímu rozsudku statiků stačil jen okamžik. „Byli jsme chvíli předtím venku a ozýval se takový zvláštní hukot. Mysleli jsme, že slyšíme z dálky vlak,“ líčí Ivan Sečkář.
Původní reportáž ze zasaženého regionu si přečtěte ZDE. Jak stát pomůže lidem, kteří přišli o domov, si můžete projít ZDE. Nemilosrdnou předpověď počasí, která opět hrozí kroupami a silnými bouřkami, pak naleznete ZDE.
Jeho dcera a neteř sedí naproti. „Je to hnus, co se stane za čtyři minuty,“ shodují se a na chvíli se odmlčí.
„Najednou jsme bezdomovci bez práce. To byl zdroj obživy pro šest lidí,“ smutně přitakává vlastník restaurace.
Děkujeme všem za pomoc i finanční jste úžasní možná někdy příští rok zase otevřeme.
Posted by Restaurace u Sečkářů on Sunday, June 27, 2021
Sečkářovi provozovali v domě do ulice známou restauraci, v další části hospodářství ve dvoře bydleli.
„Ještě že byli mladí ve čtvrtek pryč. Tam spadl celý strop. Neměli by sebemenší šanci přežít,“ ukazuje Sečkář do dvora na první patro, z nějž zbyla jen hromada suti. Dcera s rodinou totiž byli na dovolené, čtyři sta kilometrů od zasažené oblasti. Vrátili se hned v pátek ráno.
Majitel restaurace přečkal v přízemí, které nebylo tak fatálně poničené.
Když se po řádění tornáda dostal ven, šokoval jej pohled zkázy. „Tady na dvoře byly trosky do výšky dvou metrů. Byl v podstatě celý zasypaný,“ ukazuje rodina.
S odklízením rodině celý víkend pomáhali dobrovolníci. Něktěří lidé dorazili až z Karlových Varů nebo ze severní Moravy. Právě dobročinnost druhých Sečkářovy v těchto dnech drží nad vodou. „Lidi byli úžasní. Člověk by nevěřil, že v této době ještě dokáží tolik pomáhat. Jsou opravdu zlatí, ani jsme jim pořádně nestihli poděkovat,“ zní od rodiny.
V domě po katastrofě nefungovala elektřina. Jídlo zajišťuje rodině, stejně jako dalším zasaženým, krizové místo, které vzniklo v poničeném obecním úřadě. „Řešíte třeba, kam půjdete na záchod,“ přitakává Sečkář.
Unavenou rodinu však tíží ještě horší skutečnost. Zatím se ji tiše snaží přebrat. „Bratra to zabilo. Byl v nesprávný čas na nesprávném místě,“ popisuje Ivan Sečkář.
Jeho neteř jen smutně pokyvuje. „Bylo mu 72 let. Ale ten by nás s fyzičkou všechny, co jsme tady, strčil do kapsy,“ říká o zemřelém otci. Zabily jej kusy trosek, které prolétly oknem. Před bouří už se nestihl schovat ve sklepě.
Rodina vzpomíná, jak plánoval život do stovky a jezdil na kole. „Kdyby nemusel k doktorovi na potrvzení pro řidičák, tak tam nikdy nebyl,“ povídají s úsměvem.
Sečkářovi teď řeší, co dál. Zatímco hospodu měli pojištěnou, obytnou část ne. Budou shánět peníze i stavební materiál. A obávají se, že uplyne spoustu času, než vyřeší všechna potřebná stavební povolení. „Však sám víte, že to někdy trvá klidně rok, než dostanete razítka,“ říkají.
I přes všechny útrapy je žene naděje. „Snad to všechno postavíme znovu.“
