Letecký benzín, oheň a hniloba. Překážky v identifikaci obětí z 11. září

Od našeho zvláštního zpravodaje ve Spojených státech.

Dorothy Morganová, zaměstnankyně pojišťovací společnosti, bydlištěm v Hempsteadu na Long Islandu. Na svém pracovišti v 94. patře v severní věži WTC, kterou zasáhlo první z unesených letadel, neměla šanci přežít. Teď má její rodina konečně jistotu. Analýza DNA ze vzorku nalezeného hned v roce 2001 dala tento týden její rodině definitivu.

„Naše odhodlání dnes je úplně stejné jako v roce 2001,“ prohlásil podle USA Today Mark Desire, vedoucí týmu, který podle analýz DNA identifikuje oběti pohřbené v troskách Světového obchodního centra. Když už je řeč o pohřbech, právě formální ztotožnění ostatků je podmínkou plnohodnotného rozloučení, jehož se paní Morganové zatím nedostalo.

„Vůbec jsem netušila, že se po tolika letech ještě o něco takového pokoušejí,“ žasla nad úsilím forenzních expertů podle New York Times Nykiah Morganová, dcera nešťastné pojišťovací agentky, která byla 11. září 2001 v nesprávný čas na nesprávném místě.

Dorothy Morganová na seznamu identifikovaných obětí v útrobách Světového obchodního centra dostala číslo 1646. Zatím poslední ztotožněnou obětí s pořadovým číslem 1647 je na přání rodiny nejmenovaný muž. Jeho ostatky se našly postupně, v letech 2001, 2002 a ještě dokonce v roce 2006.

V případě Dorothy Morganové vědci spojili vzorek DNA odevzdaný její dcerou s maličkým úlomkem kosti. Podle Marka Desireho by se mohlo zdát, že se jejich práce neskutečně vleče. Je prý ale třeba si uvědomit, jaké překážky stojí forenzním odborníkům v cestě. Palivo z havarovaných letadel, vzniklý požár a také postupující hniloba.

John Butler z National Institute of Standards and Technology pro ABC News připomněl maratonskou operaci v prvních týdnech a měsících po útocích, kdy se spolu se svými kolegy pokusil získat co nejvíc vzorků DNA obětí. A tak se shánělo široké spektrum potenciálně využitelných předmětů, od starých zubních kartáčků nešťastníků až po kusy oblečení. „Ty věci nám nikdo do laboratoře nedodal. My sami jsme museli do terénu si vzorky opatřit,“ vysvětluje Butler.

Do konce května 2002 se podařilo identifikovat 736 obětí teroristického činu, aniž se musela použít analýza DNA. Pak se vědci dostali do slepé uličky. Podle Butlera bylo třeba vyvinout zcela novou metodu testování založenou na analýze STR markerů, které vyjadřují změnu počtu opakování daného segmentu DNA. Tyto testy se dnes používají například rovněž při určování otcovství.

Podle Marka Desireho je jeho tým s některými rodinami v kontaktu průběžně. Jiné se od traumatické události už odstřihly či odstřihnout chtějí. Desire není schopný říct, kdy se podaří identifikovat oběť číslo 1648. Je ale přesvědčený o tom, že moderní technologie pomůžou spárovat další vzorky. Jeho tým začne brzy používat metodu, díky níž dokázaly americké ozbrojené síly identifikovat vojáky, kteří padli už za Korejské války.

Všechno, co se našlo na místě zkázy Dvojčat, leží dvě desítky let na skládce s podivným jménem Fresh Kills na newyorském Staten Islandu. Ohyzdnou skládku se těsně před teroristickými útoky podařilo aktivistům uzavřít, aby se o pár týdnů později místní obyvatelé dozvěděli, že tam úřady nechají převézt více než 1,8 milionu tun trosek Světového obchodního centra.

Na tomto ponurém místě se prvních 45 dní pracovalo jen krumpáči, lopatami a holýma rukama, uvádějí Kurt a Diane Horningovi, kteří v Severní věži WTC přišli o syna Matthewa. Mezi příbuznými obětí patří mezi ty nejangažovanější. Pro France 24 popsali, jak moc jim vadí, že se trosky Světového obchodního centra, mezi nimiž jsou nejspíš i ostatky jejich syna, neodvezly na jiné místo, které dříve nesloužilo jako skládka.

Horningovi se spolu s dalšími rodinami snažili soudní cestou dosáhnout přemístění trosek na jiné místo. Neuspěli. Vedení New Yorku počítá s tím, že v roce 2035 vznikne na místě dnešní skládky pamětní park 11. září. Tou dobou by už identifikace obětí měla být u konce.