Článek
Stárnoucí letadlo v zemi s dlouhou historií leteckých katastrof vzlétlo během silné bouře. Předtím bylo devět měsíců mimo provoz. Jaký vliv mohla mít dlouhá nečinnost Boeingu 737-500 na jeho konec, zatím odborníci zjišťují. Už nyní však varují, že pandemie zasáhne nejen cestovní průmysl jako takový. Přímý vliv může mít i na stav letadel a schopnosti pilotů.
Snímky záchranářů vytahujících z vody trosky letu Sriwijaya Air SJ 182 však primárně nutí k pozastavení se nad množstvím leteckých havárií za poslední desetiletí v Indonésii. Právě tato země drží v Asii smutné prvenství v leteckých katastrofách.
Indonesia's Transportation Safety Committee release video showing removal of memory module from Sriwijaya Air flight SJ182 FDR. pic.twitter.com/cfTHOEqAIl
— Breaking Aviation News & Videos (@breakingavnews) January 13, 2021
Tou poslední je zmiňovaná a dosud neobjasněná sobotní nehoda Boeingu 737-500, při které zahynulo všech 62 indonéských cestujících, včetně 10 dětí a 12 členů posádky. Z letiště v indonéském hlavním městě odstartovalo letadlo o 56 minut později kvůli silnému dešti. Oba piloti letu Sriwijaya Air však měli být zkušení. Přesto se z neznámých důvodů letadlo ve 14:40 místního času, pouhé čtyři minuty po startu z Jakarty, zřítilo do Jávského moře. Jde o první leteckou havárii za více než rok, během kterého pandemie uvěznila na zemi letadla po celém světě.
Více než 3600 záchranářů, 13 vrtulníků, 54 velkých lodí a 20 malých člunů nyní prohledává oblast v místě pádu letadla. Pátrači zatím poslali k identifikaci 74 vaků s lidskými ostatky policejním odborníkům. V pondělí bylo známo jméno první oběti, 29letého stewarda Okky Bisma. Později byl identifikován také druhý pilot a další čtyři pasažéři.
Koronavirus jako viník?
„Začíná se nám tady objevovat zásadní problém. Pokud jsou letadla mimo provoz po dobu devíti nebo deseti měsíců, jejich stav se takto v době mimo provoz zhoršuje. Totéž lze říct o stavu pilotů,“ říká pro New York Times Hugh Ritchie, výkonný ředitel Aviation Analysts International.
Stejně jako v mnoha zemích byl indonéský letecký průmysl těžce zasažen pandemií a i v případě této letecké katastrofy se spekuluje o jejím přičinění. Podle vyšetřovatelů je zatím příliš brzy na to, tvrdit, co skutečně havárii Sriwijaya Air způsobilo. Několik teorií však už rozehraných je.
Během pandemie společnost Sriwijaya Air musela svůj provoz omezit, v jednom okamžiku provozovala pouhých pět ze svých 18 letadel. Boeing 737-500, který se zřítil, byl 23. března umístěn do hangáru a podle ministerstva dopravy nebyl až do konce roku v provozu. 26let staré letadlo bylo na komerční lety znovu nasazeno minulý měsíc. Tomu však předcházela kontrola letové způsobilosti a podle předběžných výsledků byl stroj před havárií neporušený a funkční.
Předseda indonéského Národního výboru pro bezpečnost dopravy Soerjanto Tjahjono po ohledání trosek vyloučil možný rozpad letadla ještě ve vzduchu. Řekl, že tryska byla neporušená do doby, než narazila na vodu. Pro SCMP dodal, že letadlo přestalo odesílat údaje o nadmořské výšce přibližně 75 metrů nad hladinou.
Na stole je tak i otázka zavinění nehody piloty, kterým během pandemie vzhledem k redukci uskutečněných letů výrazně klesla šance nasbírat odlétané hodiny. Například v případě nehody Airbusu SE A330 loni v září indonéský regulační úřad pro bezpečnost dopravy zdůrazňoval odbornou způsobilost pilota a jeho zkušenosti s létáním. Vyšlo však najevo, že pilot za 90 dní nalétal méně než tři hodiny, zatímco jeho první kopilot neletěl od předchozího února.
„I když se množství letů v Asii a ve světě během covidu-19 snížilo v důsledku souvisejícím s uzavíráním hranic, piloti by si měli být schopni udržovat své základní dovednosti v rámci povinného opakovaného výcviku na simulátorech v předepsaných intervalech. Díky tomu by měli zůstat připraveni a oprávněni létat,“ uvedl pro South China Morning Post Dane Williams, ředitel Aviation Safety Asia. „V případě, že se ale pilotům snížily nalétané hodiny nebo se prodloužily odluky mezi jednotlivými lety, své mohly sehrát faktory, jako je menší sebedůvěra a horší reakční doba,“ dodal Williams.
Většinu minulého roku strávil na simulátorech spíše než ve vzduchu i kapitán Afwan, pilot velící letu Sriwijaya 182.
Indonéská letecká neštěstí
Letecká nehoda Sriwijaya Air je poslední z řady smrtelných leteckých nehod v Indonésii. Podle Aviation Safety Network zaznamenala země od roku 1945 104 nehod, při kterých zemřelo 2353 lidí. Na druhé příčce v počtu nehod následuje Indie s 95 neštěstími a 2379 usmrcenými. Celosvětově vedou Spojené státy, které mají na kontě 860 nehod a 10 953 úmrtí.
Nejhorší letecké katastrofy v Indonésii
2018: Po pádu Lion Air Boeing 737 MAX do Jávského moře brzy po vzletu z jakartského mezinárodního letiště Soekarno-Hatta zemřelo 189 cestujících a členů posádky.
2015: Indonéské vojenské letadlo narazilo v červnu do obytné oblasti v Medanu a zabilo více než 140 lidí – 122 na palubě a nejméně 20 na zemi.
2014: Airbus A320 společnosti AirAsia na cestě ze Surabaja do Singapuru narazil v roce 2014 do Jávského moře, zemřelo všech 162 lidí na palubě.
2007: Na Nový rok se do moře u ostrova Sulawesi zřítil Boeing 737-400 společnosti Adam Air – 102 mrtvých.
2005: Letadlo společnosti Mandala Airlines směřující do Jakarty se zřítilo v rezidenční čtvrti v Medanu a zabilo nejméně 150 lidí včetně cestujících, členů posádky a lidí na pevnině.
1997: Tehdy Indonésie zažila svou nejhorší leteckou nehodu. V Medanu havaroval Airbus A300 společnosti Garuda Indonesia a zahynulo všech 234 lidí na palubě; ve stejném roce narazil let Silk Air na cestě z Jakarty do Singapuru do řeky poblíž indonéského města Palembang. Při údajné sebevražedné misi pilota zemřelo 104 lidí.
1991: Stroj letectva havaroval krátce po vzletu ve východní Jakartě a po explozi narazil do budovy. Zemřelo 135 lidí, včetně 121 letců, 12 členů posádky a dvou lidí na pevnině. Jeden cestující přežil.
Existuje několik faktorů, které negativním leteckým statistikám v Indonésii nahrávají. Jedním z nich je vůbec celkový počet letů v zemi, kterou tvoří tisíce ostrovů a 270 milionů lidí. Podle Leteckého střediska se mezinárodní letecká osobní doprava v zemi mezi lety 2005 až 2017 ztrojnásobila. Svůj part sehrává také hornatý terén země a časté špatné počasí, zejména během tropického monzunového období. V letech 2007 až 2018 byl všem indonéským leteckým společnostem zakázán let do Evropské unie. USA zavedly podobný zákaz v letech 2007 až 2016 s odvoláním na nedostatečné technické znalosti a slabé bezpečnostní standardy.
The Boeing passenger jet that crashed in Indonesia had spent much of last year in storage after the pandemic wiped out much of commercial air travel. Experts say the downturn adds to the risk of deteriorating planes and rusty pilots. https://t.co/l9gLUAkjmD
— New York Times World (@nytimesworld) January 13, 2021
Jak podotýká například Business Insider, není to poprvé, co se zmiňovaná letecká společnost potýká s problémy. Údaje Aviation Safety Network ukazují, že společnost Sriwijaya Air zaznamenala od roku 2008 s Boeingem 737 další čtyři nehody. Letecká společnost byla také teprve nedávno vyškrtnuta ze seznamu zakázaných leteckých dopravců Evropské unie. Ačkoli všechny incidenty zahrnují Boeing 737, letadlo není ze své podstaty nebezpečné (bez ohledu na nedávné problémy s 737 Max). Varianta Dash 500, která havarovala v sobotu, má od svého uvedení do provozu v roce 1987 bezpečnostní záznamy bez větší poskvrny.
Černé skříňky
Momentálně je kýženým cílem najít dvě černé skříňky, do kterých je vkládána naděje na objasnění okolností nehody. První černá skříňka je už v rukou expertů. Vyžaduje speciální zacházení a vysušení elektronických součástek, a i přes pravděpodobnost, že byla silným nárazem poškozena, tu je 99% šance, že z ní bude možné data získat. Obsah první černé skříňky by měl být známý do pěti dnů, píší Bangkok Times.
Dalších nejméně 160 potápěčů pátrá ve vodách dál. Zařízení byla pohřbena v bahně mořského dna pod hromadou ostrých předmětů ve vraku letadla, uvedl šéf námořnictva, admirál Yudo Margono. Šéf vojenského letectva maršál Hadi Tjahjanto sice uvedl, že další černou skříňku letadla, hlasový záznamník v kokpitu, pravděpodobně najdou brzy, práci ale ve středu přerušilo špatné počasí. „Počasí stále není příznivé, takže podvodní práce jsme kvůli bezpečnosti potápěčů přerušili,“ uvedl na televizním brífinku ředitel Národní pátrací a záchranné agentury Bambang Suryo Aji. Síla nárazu také poškodila oba lokalizační majáky na černých skříňkách.