Odpočet běží, ale ani dnes SpaceX počasí moc nepřeje

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Všichni ve středu odpočítávali hodiny do startu vesmírné lodi s posádkou, jak velké zklamání je, že nakonec neodstartovala?

Zklamání to asi pro nás všechny, kteří jsme seděli před monitory, bylo veliké. Je to přece jenom chvíle, na kterou jsme se všichni těšili dlouhé roky. Je to přelomová událost v historii kosmonautiky, tak si budeme muset počkat do soboty do večera.

V sobotu je další okno pro start, věříte, že už se to podaří?

No, tak počasí není zatím dobré ani na sobotu. Predikce počasí i na sobotu je v podstatě podobná, ne-li dokonce o trošinku horší, než byla předpověď včerejší, ale tady ještě pořád je, když koukám v tuhle chvíli na aktuální odpočet, 2 dny 10 hodin do startu, takže času bude relativně dost, aby se počasí změnilo, aby se zlepšilo a posádka mohla odletět.

Když zmiňujete právě časové hledisko, kolem samotného startu byla opravdu velká show, jak dlouho dopředu se dá odhadnout, že už se nepoletí?

To je složité. Včera šlo o to, že opravdu to vypadalo od samého počátku, že se nepoletí, přesto ten cyklus nasednutí posádky, natankování, proběhl vlastně až do posledního okamžiku. Já myslím, že technici a manažeři věděli poměrně dost dopředu, že to nakonec s velkou pravděpodobností nevyjde. Ale připravovalo se to, všechno se to chystalo na to, kdyby ta šance byla, obloha se otevřela a byla možnost startovat. Ale nebylo to možné, byly tam těžké mraky, byly tam blesky, samozřejmě bezpečnost posádky je absolutně na prvním místě, navíc v takhle ostře sledované misi.

Těch přelomových momentů je tam hned několik, pojďme si je prosím shrnout. Proč je to tak výjimečné?

Výjimečné je to především proto, že poprvé letí do vesmíru soukromý dopravce SpaceX. Byť na palubě má dva astronauty NASA a letí k Mezinárodní vesmírné stanici, kterou spravuje, udržuje NASA společně s dalšími organizacemi, ale je to poprvé v historii soukromý dopravce. Druhá taková velká událost pro Američany je v tom, že oni od července roku 2011, kdy přistál poslední raketoplán Atlantis a skončila ta třicetiletá úžasná éra raketoplánů, neměli vlastní stroj. Vlastně přestali být tou kosmickou velmocí, která umí poslat do vesmíru své lidi svými dopravními prostředky, a čekali na to strašně dlouho. Je třeba si uvědomit, že se plánovalo, že tahle show přijde už někdy v roce 2015, to byl předpoklad startu, pak se to posouvalo, 2017, 2018, 2019, jsme v roce 2020, Američané na to čekali devět roků, takže i to je opravdu přelomové. No a samozřejmě je to start, myšleno obecně, úplně nové éry kosmonautiky. Díky kabinám SpaceX, kabině Crew Dragon nebo kabině druhého dopravce společnosti Boeing, která poletí, věříme, že také poměrně brzy se do vesmíru bude moci dostat spousta kosmických turistů, privátních vědců, kteří si buď přímo během letu, nebo na nějaké komerční stanici budou moci dělat svoji vědu. Je to prostě nová kosmonautika.

Proč se vlastně NASA rozhodla vsadit na soukromého dopravce?

NASA nesází jenom na soukromého dopravce, staví i vlastní stroje, staví svoji kabinu Orion, svoji nosnou raketu SLS, ale tohle je prostě posílení komerční báze kosmonautiky. Ona samozřejmě v tom vývoji podporovala finančně NASA přes několik společností, později se z toho zbyly pouze společnosti SpaceX a společnost Boeing. Ale původně těch firem, které do soutěže toho kosmického dopravce šly, bylo mnohem více. Je to prostě rozšíření nabídky. Nebude létat jenom národní dopravce, budou létat i soukromí dopravci, kteří zase mají větší možnost právě komunikovat se zájemci z jiných zemí, se zájemci ze soukromé sféry, jednodušeji, než měla NASA.

Je ten příběh SpaceX srovnatelný s programem Apollo, který dokázal dostat lidi na Měsíc za osm let?

To je těžko srovnatelné, Apollo bylo o něčem úplně jiném, Apollo přišlo v době, když jsme začínali s kosmonautikou. Teď máme kosmonautiku už na vrcholu, v podstatě ten vrchol už máme v tuhle chvíli za sebou, další vrchol se nám blíží, přistání lidí na Měsíc, nebo návrat lidí na Měsíc, později přistání lidí na Marsu. Ale já myslím, že to je nesrovnatelné, program Apollo byl celonárodní vzepětí ve Spojených státech, kde se na tom programu podílely statisíce lidí v desetitisících různých firmách napříč celými Spojenými státy. Tady je to postavené na jedné společnosti, na společnosti SpaceX a v podstatě na jednom člověku. Nechci říct, že Elon Musk je ten jediný, který to dělá, ale on je ten vizionář, on je ten člověk, který to táhne, on je ten, který tam dává ty cíle, takže je to něco úplně jiného. Asi bych to s Apollem zrovna příliš nesrovnával.

SpaceX začala fungovat v roce 2002, nečekal se rychlejší vývoj? Že dobude vesmír rychleji?

Já myslím, že ne, přece jenom společnost SpaceX začala fungovat na trochu jiné bázi. Původně opravdu plánovali pouze vynášení nákladu, pouze nákladní nosiče. Do té pilotované kosmonautiky, řekněme, přešli až později. Dokonce v roce 2010, když NASA vyhlásila vítěze původního výběru na komerčního dopravce, tak SpaceX v tom původním výběru nebyla. Dostala se do něj až o rok později. Takže, když NASA potom redukovala počet a upravovala ho mezi těmi čtyřmi společnostmi, které vybrala v tom roce 2011, poprvé tam byla SpaceX. Potom se to ještě redukovalo, byla tam Sierra Nevada, která později odpadla, a zůstaly tam pouze Boeing a SpaceX. Takže já si myslím, že ten tah společnosti SpaceX je veliký, nikdo nepředpokládal, že by to bylo dříve, i kvůli tomu, že s celým tím projektem komerční dopravy kosmonautů do vesmíru, který řeší agentura NASA, byly od samého začátku velké problémy. Částky, které se na to finančně uvolňovaly, byly samozřejmě značně ořezávány, takže společnosti pořád bojovaly s penězi, které dostávaly od NASA. Dostávaly stále méně peněz, než potřebovaly. NASA průběžně vyměnila specifikace toho, co vlastně chce. To je také veliký problém, že vy něco připravujete a NASA vám do toho pořád zasahuje, pořád ještě tohle a tohle chceme předělat, tohle chceme jinak, jiný způsob přistávání, motorické přistávání. NASA si vymohla, že se bude přistávat na padácích a tak dále, a tak dále. Samozřejmě jsou tady technické problémy, staví se něco úplně nového, úplně nové systémy, které tady nikdy nebyly v projektu Apollo ani v projektu raketoplánů. Takže myslím, že ten čas je velice dobrý od toho, dejme tomu, roku 2010, že se to za těch deset vybudovalo tak, že to opravdu začíná létat.

Bude mít SpaceX, pokud se to povede, svoji pozici neochvějně jistou, nebo jí budou v patách další společnosti? Třeba zmiňovaný Boeing?

Nemá ji jistou, ona se o to bude dělit právě se společností Boeing, která tedy částečně zaostává. Přece jenom zatím se jí nepovedlo splnit všechny ty povinné milníky, povinné aktivity, které NASA vyžaduje. Největší problém tam byl, že loni v prosinci se nepodařilo první zkušební kabině Startline od Boeingu dostat se k Mezinárodní vesmírné stanici, ta mise skončila neúspěchem, takže Boeing vlastně ztratil tempo. Původně měla první pilotovaná mise od Boeingu startovat někdy tady v té době, počítalo se, že SpaceX poletí někdy v únoru, Boeing poletí někdy třeba v tom květnu, v červnu. Dobře, teď nám SpaceX letí v květnu, Boeing poletí možná na konci roku, na začátku příštího, ale poletí, bude létat, bude zásobovat Mezinárodní kosmickou stanici. Stejně obě dvě firmy mají od NASA stejné zadání, to znamená jeden zkušební let bez posádky, jeden zkušební let s posádkou na ISS. A potom si NASA u obou těch firem objednala šest operačních misí, takže oni se o to zásobování Mezinárodní kosmické stanice podělí. Ale samozřejmě budou spolu bojovat na tom trhu volném, na trhu komerčních letů. Tam si myslím osobně, že bude mít SpaceX výhodu v tom, že Elon Musk už ten komerční sektor v nepilotované kosmonautice má docela dobře zmáknutý a že tam možná bude mít před manažery velké firmy Boeing trochu náskok.

Dosud museli startovat Američané z ruského zařízení, jak moc to pro ně bylo ponižující, brali to jako něco, co musí dohnat?

Samozřejmě pro ego toho velkého amerického patriota skousnout to, že se musí sednout na kosmodromu Bajkonur do ruské malinké kabiny Sojuz a nechat se Rusy vyvézt na Mezinárodní kosmickou stanici a potom zase svézt zpátky a musí v podstatě podstupovat všechny povinné záležitosti včetně povinných rituálů, na které si Rusové potrpí, to samozřejmě pro něj asi, já bych snad nepoužil slovo ponižující, ale vnitřně jistě značně nepříjemné bylo. A i proto bylo potřeba v podstatě se co nejrychleji vrátit k té vlastní dopravě, a byť to trvalo nějaké roky, ale už je to tady zpátky.

Zbavení se té závislosti na Rusku, myslíte, že by bylo spíše více otázkou prestiže, nebo té finanční stránky?

Spíš ta prestiž. Samozřejmě Američané platili draze za sedačky v Sojuzu, cena se pohybovala kolem 80 milionů amerických dolarů za jedno místo v Sojuzu, to je v podstatě cena celého toho Sojuzu, takže na tom Rusové poměrně dobře vydělávali. To bude Rusy poměrně hodně bolet, že přijdou o ten příjem. Oni si ho nahradí nějak jinak, třeba že budou brát na to uvolněné místo komerční turisty, nebo nějaké jiné zájemce o krátkodobý let do vesmíru. Ale zase, NASA tu částku měla nakalkulovanou, počítala s tím, že ji vydá. Ano, mohli ji použít na něco jiného, dali ji v podstatě takhle nepřímo Rusům. Je to ale dvousečné, díky tomu se udržela ruská kosmonautika aspoň v nějaké formě. Jsou informace o tom, jak je ruská kosmonautika v současné době ve velice drastických, tragických problémech finančních, ekonomických. Myslím si, že až jim ubydou peníze od Američanů, tak to bude špatné. Ale Američané, i když budou mít už teď SpaceX, kdy teď letí dva američtí astronauti, další mise je plánovaná na 30. srpna a v kabině Crew Dragon už budou čtyři astronauti - tři Američané, dva muži, jedna žena a Japonec - si přesto ještě koupili na podzim jedno místo v Sojuzu. Takže je to prostě ekonomika, je to i politika a asi se rozhodli, že to místo v Sojuzu budou ještě potřebovat. Nevidím do toho úplně přesně.

Tohle vesmírné soutěžení, jak moc je to vlastně studená válka? Protože my tady vidíme mezinárodní soutěživost, tu show, kterou Američané kolem toho dělali, je to poměřování ega mocností, nebo je to jenom součást americké kultury?

Je to spíš ta americká kultura, ten současný start je trošinku smutný v tom, že na Mysu Canaveral v Kennedyho kosmickém centru nemůžou být žádní turisté, i ten počet těch oficiálních hostů je hodně malý. Samozřejmě, kdyby nebyla ta situace koronavirová taková, jaká je teď, tak by tam opravdu byl třeba milion diváků, ale teď jich je tam pár desítek tisíc, možná jenom pár tisíc. Já bych to nepřirovnával ke studené válce, možná ty slovní války některých manažerů, slovní přestřelky manažerů NASA s manažery Roskosmosu se občas objevují, ale astronauti američtí a ruští kosmonauti jako lidé, oni vědí, že v tom vesmíru si musejí pomáhat. Tam se nemůžou dělit na „my a vy“. Tam jsme jenom my všichni dohromady a sečteno - truc jednoho z nich může znamenat smrt celé posádky. Přece jenom tam jsou závislí všichni na všech, nemůžou si hrát na to: My jsme Rusové a tohle je váš problém, vyřešte si ho a my ho řešit nebudeme. Tam, když se něco stane, tak se to musí řešit dohromady, protože na tom závisí životy všech.