Let do Tokia byl hrůza. Vzpomíná zlatý paralympionik Drahonínský

Kdo o sobě může říci, že se čtyřikrát zúčastnil olympijských her a myslí na pátou podobnou zkušenost? Takových sportovců v historii zas tak moc nenajdete. Davidu Drahonínskému se podobný kousek podařil. První paralympijské hry absolvoval už v Pekingu a letos se pod olympijskými kruhy počtvrté představil v Tokiu. A co víc, z každého startu na olympijských hrách si přivezl minimálně jednu medaili, dvakrát si dokonce mohl na krk pověsit medaili zlatou.

Přitom osud nebyl k Davidovi nikterak milosrdný. V šestnácti letech vypadl z okna ve třetím patře poté, co se dostal do stavu náměsíčnosti. Mladý kluk a nadšený sportovec, který hrával fotbal nebo přemýšlel o kariéře v taekwondu, byl najednou upoután na lůžko bez možnosti jakéhokoliv pohybu. Ale David není typ, který by se utápěl v sebelítosti.

Velmi záhy začal pracovat na návratu do života. Podle jeho vlastních slov bylo velmi důležité, že se vrátil i ke studiu, dodělal si maturitu a posléze nastoupil na vysokou školu, kterou nejen dokončil, ale dočkal se i studia a stáže v německém Frankfurtu. David říká, že důležité je dávat si postupné cíle a postupovat od jednoho k druhému.

To platí i pro sport. Z Davida Drahonínského se stal postupem času jeden z nejlepších paralympijských lukostřelců. Několikrát vytvořil světový rekord, medaile sbíral na světových šampionátech i olympijských hrách. Kromě jiného dokázal porazit i celou řadu zdravých kolegů při společných závodech. Ale nebylo to pochopitelně zadarmo. Úspěchy předchází tvrdá práce. David pracuje v přípravě na maximum, zároveň má kolem sebe velmi dobrý podpůrný tým, který mu je v tréninku i během závodů velkou oporou.

Jestli Davidovi něco vadí, tak je to nedostatečná podpora českých paralympijských sportovců. Především ve srovnání se zahraničím. Vlastně mu nezbývá nic jiného než se spolehnout sám na sebe a na své partnery a sponzory. Přesto se i letos dokázal vyšplhat na úplný vrchol a domů přivezl z dalekého Japonska hned dvě medaile, z toho jednu zlatou.

V nejnovějším díle Ušáku vypráví David Drahonínský mimo jiné, jak složitá byla už jen cesta leteckým spojem do hlavního města japonského císařství. Vzhledem k tomu, že letěl ekonomickou třídou, necítil se po příletu a mnoha hodinách strávených v letadle ani trochu komfortně a dlouhé dny se dával dohromady. Většina z nás – chodících – si nedokáže úplně představit, jaké problémy musí řešit handicapovaný člověk při podobném přesunu.

V Ušáku číslo 182 se můžete zaposlouchat do povídání o tom, jaké to bylo těsně po úraze, kolikrát musí David v tréninku vystřelit, kolik váží závodní luk a jestli myslí na hry ve Francii za tři roky. A ještě něco navíc…

Více naleznete v úvodním videu. Další díly Ušáku můžete zhlédnout zde.

Pořad Ušák vychází na Seznam Zprávách v premiéře každou neděli v 17:00.