Článek
Domácí pracovní síly jsou na zvládnutí kůrovcové kalamity vyčerpány, avšak přísun dělníků ze zahraničí si Česko navzdory probíhající katastrofě v lesích samo komplikuje.
Řada firem sahá po lesních dělnících především z Ukrajiny, kvůli platné vízové politice s tím ale má velké problémy. Pravidla totiž nedovolí Ukrajincům pracovat v Česku déle než čtvrt roku, a tak firmám v souboji s kůrovcem nezbývá než každé tři měsíce zaučovat nové lidi.
„My po státu už rok chceme, aby ministerstvo jednalo s ukrajinskou stranou a aby tříměsíční víza byla prodloužena na celou sezonu. Aby tady těch dělníků bylo víc,“ říká František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, které zastupuje více než 1300 vlastníků lesů.
Především u takzvané pěstební činnosti, tedy u zalesňování holin vzniklých po vytěžení kůrovcem napadeného dřeva, je u zaměstnanců potřeba určitá znalost a cvik, aby budoucí les založili dobře. A to se nenaučí hned první den.
„Za měsíc se teprve zacvičí, zvládne tu práci, ví, co má dělat a odchází, protože má vízum jen na tři měsíce,“ popisuje běžnou praxi Kučera.
Sdružení vlastníků lesů se proto snaží na stát tlačit, aby vízovou politiku změnil.
Podle mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Zuzany Štíchové to však není v silách resortu. „Udělování schengenských víz, tedy krátkodobých víz na maximální dobu tří měsíců, se řídí legislativou Evropské unie. Prodloužení jejich platnosti na více než 90 dnů tak není v tuto chvíli možné,“ vysvětluje Štíchová.
Zároveň dodává, že se počet žádostí o tato víza zvyšuje. „V roce 2018 bylo našimi konzuláty v Kyjevě a ve Lvově vyřízeno 114 985 schengenských pracovních víz. Za první pololetí roku 2019 to bylo 102 314 schengenských pracovních víz,“ říká mluvčí.
Jaká část z těchto držitelů víz šla pracovat do lesnictví, ministerstvo neví. A koneckonců zvyšující se počet víz problém s neustálým protáčením dělníků v kůrovcem napadených lesích to také nevyřešilo.
Po vydání tohoto článku, rozporovala vyjádření mluvčí ministerstva zahraničí Karolína Kottová ze Zastoupení Evropské komise v České republice. „Schengenská legislativa se nevztahuje na právo členských zemí EU rozhodovat o krátkodobých či dlouhodobých pracovních vízech. Pracovní pobyty jsou zcela v kompetenci členského státu, tedy České republiky,“ napsala redakci v písemném vyjádření Karolína Kottová.
V lesnictví chybí pracovníci zejména tam, kde je potřeba hodně těžit a také hodně zalesňovat. Lesníci musí ze zákona zalesnit holinu po těžbě do dvou let. Letos bylo mimořádně kvůli vypjaté situaci s kůrovcem povoleno odložit zalesnění až na pět let, ale takovému odkladu se lesníci snaží pokud možno vyhýbat.
S nedostatkem lesních dělníků si proto někde snaží poradit sami. Na lesní správě Lesů ČR v Třebíči, která patří regionům. jež jsou kůrovcem nejvíce postiženy, sází na přirozenou obnovu lesa.
„Vzhledem k tomu, že je málo pracovních sil a nedostatek rozpěstovaných sadebních materiálů, především listnáčů, jsme se rozhodli, že přistoupíme v letošním roce k obnově porostů takzvanou síjí,“ říká tamní lesní správce Aleš Rusek.
To znamená, že jeden pracovník do připravených řádků na pasece rozhází žaludy a nechá je přirozeně vzejít. Se sběrem žaludů loni lesníkům pomohla veřejnost, kterou poprosili o pomoc.
Na holině několik kilometrů od Třebíče se lesníkům ujalo přes 80 procent vysetých žaludů. Kromě malých doubků na ní však začaly rašit i další semenáče.
„Počítali jsme i s přirozenou obnovou jiných stromů, které nám sem nalétají. Vidíte, tady nám nalétala osika,“ ukazuje Rusek zhruba patnácticentimetrový stromek. Během chvíle na pasece najde i borovici, jedli, javor či jeřáb. To je už slušný základ budoucího smíšeného lesa.
„A je to i ekonomicky zajímavé. Přirozená obnova nás vyjde asi na pětinu nákladů, které bychom jinak potřebovali na zalesňování pěstebním materiálem ze školek,“ dodává lesník.
