Článek
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve svém vánočním projevu začal odlehčeně, když hovořil o rodinných svátečních sešlostech. Řekl, že je naprosto v pořádku, když se za takových příležitostí lidé pohádají, zejména o politice.
Právě tolerance, dialog a schopnost naslouchat jsou podle něj tím nejdůležitějším, co půjde v Německu během příštího roku budovat. Krajně nebezpečné je prý formování názorových skupin a bubliny, ve kterých se lidé shodnou na absolutně čemkoli a primárně na tom, kdo a proč do nich nepatří.
Steinmeier si také pochvaloval sílu Německa jako národa a tamní pozice demokracie, kterou podporují každý den miliony obyvatel. Řekl, že jeho vyhlídky na příští rok jsou kvůli tomu plné sebedůvěry.
„Buďme odvážní, mějme důvěru v tuto zemi. Je to naše země a naše demokracie. Další rok vyhlížím se sebedůvěrou, a to přeji i vám, buďte sebevědomí. Mějte požehnané Vánoce.”
Narozdíl od Miloše Zemana nehovořil o jednotlivých politicích nebo členech vlády. Zatímco Zeman děkoval premiérovi Andreji Babišovi, předsedovi koaliční ČSSD Janu Hamáčkovi a šéfovi KSČM, která vládu podpořila, Vojtěchu Filipovi a protestující proti vládě odsoudil, Steinmeier se nepřiklonil na ničí stranu, ale podpořil pouze růst demokracie a právo všech na vyjádření názoru.
Politická témata ze svého projevu úplně vynechala britská královna Alžběta II. Nehovořila ani o tématu brexitu a opuštění Evropské unie, které politikou Spojeného království značně hýbe. Sama sebe označila za vytíženou babičku, vzala v potaz množství na rok 2018 připadlých svateb, narozenin a výročí v rámci královské rodiny.
Vyzdvihla sté založení Královského letectva RAF, klíčové složky britského vojenského úspěchu ve druhé světové válce. Připomněla i rozšíření sdružení Spojeného království a jeho bývalých kolonií a dominií Commonwealth, které čítá již 53 států. Vzpomínala i na svého otce Jiřího VI., který se v uniformě královského námořnictva zúčastnil první světové války.
„I přes nejhlubší rozdíly jednat s ostatními lidmi s respektem je dobrým krokem k vzájemnému porozumění,” přidala se královna k prosbám o toleranci mezi lidmi.
Dvaadevadesátiletá Alžběta také vzdala hold Ježíši Kristu, jehož učení a poselství o míru a dobré vůli prý zůstanou navždy aktuálními a svět je nyní potřebuje stejně jako kdykoliv.
Na Štědrý den vystoupil ve Vatikánu s poselstvím Městu a světu (Urbi et orbi) také papež František. Důraz kladl zejména na bratrské soužití národů, kultur a náboženství. Vyzval všechny lidi, aby na rozmanitost nahlíželi jako na dar. Ocenil také smluvené příměří v Jemenu, které by mělo dát vydechnout lidem ztrápeným válkou a hladomorem.
Miloš Zeman ve svém vánočním poselství hovořil například o mezinárodní politice, když ocenil státy Visegrádské čtyřky zejména pro odmítnutí návrhu migračních kvót. Zmiňoval také českou ekonomiku, přičemž chválil růst za poslední tři roky. Zároveň ale varoval před zpomalením tohoto růstu, zapříčiněného zejména vnějšími, mezinárodními činiteli.
„Před třemi lety jsem vám říkal, že skončila blbá nálada. Všichni jsme se radovali a dosud radujeme nad ekonomickým růstem. Dnes poprvé bych chtěl naopak poněkud varovat – varovat před zpomalením ekonomického růstu, které má několik příčin. Zaprvé je to vznikající obchodní nebo celní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, tj. americkou a čínskou. Zadruhé je to brexit, ale za třetí je to také to, že náš ekonomický růst brzdí nedostatek pracovních sil. Myslím si, že zatímco první dva faktory nemůžeme ovlivnit, ten třetí ano. Chápu, že jsou návrhy na dovoz zahraničních pracovních sil. Nic proti tomu,” řekl prezident.
Následně ale sklouzl k vyjádřením namířeným proti určitým politickým a společenským skupinám. Atributy, jako absenci tolerance k lidem odlišného názoru, které dříve přisuzoval „pražské kavárně”, nyní vytkl „lepšolidem”, za které označil některé komentátory nebo dle jeho slov neúspěšné politiky a obecně lidi, kteří svoje názory považují za nadřazené.
Prezident dále vyjádřil znepokojení nad nízkou volební účastí u komunálních a senátních voleb. Sedmačtyřicetiprocentní účast by vyřešil zavedením povinné volební účasti. Účast při lednových prezidentských volbách označil za dobrou a poděkoval svým voličům. Těm, kteří volili některého z jeho protikandidátů, vyjádřil respekt a poděkoval jim, že k volbám přišli.
Jiní významní světoví státníci si projevy schovávají na Nový rok. Je mezi nimi například americký prezident Donald Trump nebo Emmanuel Macron. Prvního ledna k národu promluví i prezident Slovenska Andrej Kiska.
