Článek
Desátého prosince loňského roku podala ruská společnost Aviazaptchast trestní oznámení na Národní sdružení (RN), nástupce bývalé Národní fronty. O žalobě firmy, jež prodává náhradní díly z ruských letadel do Asie a Afriky, informovala agentura AFP. Společnost vlastněná bývalými vojáky žádá splacení úvěru ve výši 9,14 milionu eur, který si Národní fronta vzala v roce 2014 od První česko-ruské banky.
Národní sdružení se o žalobě podle ruského soudu dozvědělo dopisem z 25. prosince. První slyšení je naplánováno na 2. června. Pokladník lepenovců Wallerand de Saint Just agentuře tvrdil, že strana má s ruskými věřiteli dobré vztahy a úvěr splácí.
První česko-ruská banka, z níž lepenovci úvěr čerpali, přišla v létě 2016 kvůli špatným úvěrům o licenci. Její viceprezident Vladimir Merkulov skončil později ve vazbě s podezřením, že z ústavu vyvedl na dvě miliardy rublů. První česko-ruská banka byla přitom prvním ruským bankovním domem, který od rozpadu SSSR získal licenci v zemi Evropské unie.
Už předtím – konkrétně v březnu 2016 – ale pohledávku od lepenovců převedla na firmu Conti specializující se na půjčování aut. V listopadu téhož roku pak pohledávku převzal dnešní majitel, výše zmíněná společnost Aviazaptchast.
Francouzská média spekulují o tom, že už tak zadlužené RN by se mohlo po splacení ruského úvěru dostat do červených čísel. Justice už v roce 2018 zabavila RN dva miliony eur kvůli vytváření fiktivních pracovních míst v Evropském parlamentu. Další peníze – konkrétně 4,2 milionu eur – by měla letos převést na konto ministrany Cotelec svého zakladatele Jean-Marieho Le Pena. Ten partaji půjčil šest milionů eur na prezidentské volby v roce 2017, v nich ale jeho dcera Marine Le Penová neuspěla. Po volbách stranu zachránila až další půjčka od byznysmena Laurenta Fouchera, informoval server Mediapart.
Informace o ruské půjčce Národní frontě posílily ve své době podezření, že stranu, která se vyslovuje proti západním sankcím uvaleným na Rusko, chce podpořit Vladimir Putin. Partnerství Kremlu s Národním sdružením trvá dodnes – například vloni v rámci kampaně před evropskými volbami přijal Putin Le Penovou v Kremlu.
