Lékařský zázrak. Díky němu čeká basketbalistu Kříže životní písemka s Amerikou

12. května se reprezentační pivot zničehonic skácel k zemi s bolestivou grimasou. Ve třetí minutě třetího semifinále proti Olomoucku se hráči Nymburka na chvíli zhroutil svět. Tři a půl měsíce po osudné chvíli, během níž si přetrhl Achillovu šlachu, ale figuruje ve finální dvanáctičlenné nominaci trenéra Ronena Ginzburga. Sportovní a lékařský zázrak, dalo by se říct. „Uplynulé měsíce pro mě byly obrovskou lekcí. Ukázalo mi to druhou stránku sportovního života, kterou jsem dosud neznal, protože to bylo moje první vážnější zranění v kariéře. Uvědomil jsem si, že je potřeba se o tělo starat a investovat do něj čas a i peníze,“ říká Martin Kříž.

Ti, co zažili přetrhnutí Achillovy šlachy na vlastní kůži, popisují tento nepříjemný zážitek jako ránu z kanónu. Došlápnete a prásk. Prázdno. Tam, kde si zdravý člověk nahmatá nejpevnější šlachu v těle, není nic. O vážnosti Křížova zranění svědčí jeden příklad z NBA. Jednu z jejích největších hvězd Kevina Duranta potkal stejný úraz během letošní finálové série proti Torontu. A doba léčení? Optimistický výhled říká, že naskočí až v závěru nadcházející sezony.

To šestadvacetiletý „Krojc“ měl štěstí v neštěstí. Šlachu si totiž přetrhl přímo uprostřed, což je pro rychlou rekonvalescenci ideální. Na operační sál se navíc díky kontaktům své manželky dostal v Olomouci ještě ten samý den večer. I proto mohl o návratu v šibeničním termínu vůbec přemýšlet. „Minimálně z padesáti procent je to všechno psychická záležitost. Jediný moment, kdy jsem byl opravdu dole a nevěřil jsem, že se vrátím zpátky, byl bezprostředně po zranění. Už před samotnou operací jsem se ale bavil s doktory, kteří mi garantovali, že se to stihnout dá. V tu chvíli jsem si to v hlavě nastavil tak, že se do mistrovství světa prostě dám do pořádku,“ popisuje těžké chvíle Kříž.

Slunečného léta a odpočívání na pláži si Martin Kříž letos neužil. Šestitýdenní fixace, následné nekonečné hodiny dřiny v posilovně s bývalým vojákem Michalem Miřejovským, neméně náročné cvičení v bazénu, mentální příprava s Janem Mühlfaitem nebo radikální úprava jídelníčku. To vše s nejistou vidinou účasti na mistrovství světa. „S trenérem Ginzburgem jsem byl domluvený na tom, že pro mě bude milníkem přípravný turnaj v Hamburku. Byla to pro mě úplně nová situace a musím říct, že i velmi zvláštní. Před prvním startem po zranění (v utkání s Polskem) mi hlavou proběhlo všechno, co jsem během třech měsíců musel absolvovat. Byla tam spousta otazníků a ten největší samozřejmě figuroval u toho, jestli noha vydrží.“

Vydržela. A Křížova sebejistota na palubovce zápas od zápasu narůstala. Dokonce natolik, že si skutečně vysloužil místo ve finální dvanáctce vyvolených pro turnaj v Číně. Mise splněna.

K tomu mu částečně pomohla i absence jedné z největších hvězd české reprezentace Jana Veselého. Nejužitečnější hráč posledního ročníku Euroligy totiž na rozdíl od Kříže nezvládl vyléčit komplikované zranění kolena. „O přínosu Honzy Veselého pro tým se nemusíme vůbec bavit a chybět bude neskutečně. Je ale pravdou, že jde o jednoho z vyšších hráčů, o pivota, takže to samozřejmě zvýšilo moje šance na finální nominaci,“ říká dvoumetrový basketbalista.

Datum 1. září měl jako školák spojené s nepříliš oblíbenou částí roku. Letos pro něj bude mít první poprázdninový den daleko kouzelnější nádech. Vůbec poprvé se totiž v tento den postaví se svými spoluhráči výběru Spojených státu amerických. A hned to bude při premiéře na mistrovství světa. Turnaje, na který se Češi probojovali vůbec poprvé v samostatné historii. „Polovina týmu byla po losu z Ameriky nadšená, ta druhá zklamaná. V šatně se během léta řešila každá nová americká omluvenka, ale nikdo k tomu nepřistupuje tak, že nebudou mít tak dobrý a hvězdný tým. Pořád je to Amerika a jde o skvělé hráče z NBA. Nemít před nimi zdravý respekt by nám mohlo jen uškodit. Ale pokud na turnaji narazí na týmy jako Srbsko nebo Řecko, tak budou mít podle mě problémy. Tyhle tři celky každopádně řadím mezi největší favority šampionátu,“ naráží Kříž na velké množství omluvenek amerického týmu.

Hvězdy první kategorie typu LeBrona Jamese, Stepha Curryho nebo Russella Westbrooka hlásily neúčast v Číně dlouho dopředu. K nim se ze širší nominace přidalo dalších jedenáct hráčů, včetně Jamese Hardena, Damiana Lillarda, Andreho Drummonda nebo Bradleyho Beala. A hle, Američané v přípravě poprvé po 13 letech prohráli. Rekordní série Američanů bez porážky čítala 78 zápasů, než je na konci srpna porazili v Melbourne domácí Australané. Naposledy podlehli nástupci legendárního Dream Teamu v semifinále mistrovství světa 2006, kdy nestačili na Řeky. A i když se v českém výběru zatím krotí přehnané nadšení, i z hráčů národního týmu je cítit, že by v souboji s USA nemuseli být Češi tak úplně bez šance.

Ať už dopadne zápas s jedním z největších favoritů šampionátu jakkoliv, nic to nemění na tom, že český basketbal prožívá jedno z nejúspěšnějších období ve své historii. Mistrovství světa je jeho jednoznačným vrcholem, už za dva roky navíc Praha uspořádá základní skupinu evropského šampionátu. „Je pravdou, že člověk to může mít někde vzadu v hlavě. Že pokud to nevyjde podle představ teď v Číně, tak máme za další dva roky jistotu dalšího vrcholu, navíc na vlastní půdě. Momentálně ale mistrovství Evropy v Praze vůbec neřešíme, protože světový šampionát pro nás bude zážitkem, který se už nemusí opakovat. A nikdo neví, co přinese,“ doplňuje střízlivě Martin Kříž.

Velká událost s sebou přináší i velkou pozornost náročné české veřejnosti. Ač nastoupí český tým k zápasům základní skupiny mistrovství světa až v daleké Šanghaji, mediálnímu tlaku neunikne ani v Číně. „Za celou kabinu musím říct, že jsme překvapení tím, kolik dostává basket v poslední době mediálního prostoru. Všude se o tom píše a já věřím, že se to dostalo do povědomí většině lidí v Česku. Bude nás sledovat také spousta mladých hráčů. My jsme takovou možnost při basketbalových začátcích neměli, takže to pro celý tým bude zavazující i z tohoto pohledu,“ dodává Kříž.