Článek
Ministerstvo zdravotnictví zpochybnilo údaje České lékárnické komory (ČLnK), která v červenci varovala, že v lékárnách chybí více než 100 různých přípravků. Podle náměstka ministra zdravotnictví Filipa Vrubela situace tak dramatická není.
„Bylo by fér, kdyby lékárnická komora zveřejnila metodiku, jak tato data sbírá. Podle našeho názoru jsou sesbíraná na základě prostých hlášení, e-mailů od lékárníků České lékárnické komoře, že se nějakému lékárníkovi nepodařilo určitý den objednat léčivý přípravek bez ohledu na to, abychom věděli, u jakého distributora se lék pokoušeli objednat, zda existuje náhrada,“ říká v Duelu Vrubel.
Data ČLnK jsou podle něj zkreslená. „Straší veřejnost, že je tady masivní nedostupnost nenahraditelných léků,“ dodává. I ministerstvo ale přiznává, že existují přípravky, které není možné v lékárnách pořídit. V posledních měsících podle údajů ministerstva stabilně chybí zhruba patnáct takzvaných nenahraditelných léků.
Anketa
Ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jiří Dvořáček za výrobce přiznává, že obvykle chybí léčiva, u kterých většinou existuje jen jediný výrobce. „Pokud má globálně jeden nebo dva výrobní závody problém a dojde k výpadkům ve výrobě, tak je velmi komplikované nahradit dodávku,“ vysvětluje.
V současné době podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv například už skoro dva měsíce trvá přerušení dodávky dětských kapek Vigantol, které patří k těm nenahraditelným.
Problémy celé Evropy
Z pohledu ministerstva jsou nejčastějším viníkem výpadků výrobci a jejich plánování dodávek. „Není to jen problém České republiky, ale obecně Evropy. V EU jsou státy jako Francie, kde se za posledních deset let zdesetinásobily výpadky léků,“ říká Vrubel.
Problémem je také to, že farmaceutické firmy přesunuly kvůli levnější pracovní síle výrobu surovin i léků do Číny a Indie, kde ale mívají problémy s dodržováním kvality a standardů. Potíže jsou i v distribuci nebo v přeprodávání léků napříč Unií.
Problémy by měla řešit novela zákona o léčivech, kterou chce ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit na konci srpna. Mimo jiné by měla omezit možnost reexportu léčiv do jiných zemí EU, kde za ně výrobce dostane zaplaceno víc. V případě nedostatku léku by mělo být možné jeho vývoz dočasně zakázat.
„Je to lukrativní byznys. Z ČR se do států EU vyvezou léky za 3 až 5 miliard korun. Ty nejdůležitější potřebné léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění a cenově regulované pro českého pacienta se vyvážejí do jiných zemí, než je účel použití, tedy pro pacienta v ČR,“ říká Vrubel.
„Ten systém nám pomůže dostát zákonné povinnosti, kterou máme už dnes, tedy dodávat českým pacientům. Výrobcům paralelní vývoz komplikuje dostupnost pro pacienty a snižuje to i zisky a marže. Naprostá většina farmaceutických společností k tomu bude přistupovat pozitivně,“ říká za výrobce Dvořáček.
Podle chystaných nových pravidel by měl vzniknout seznam přípravků, které nebude možné vyvézt, a výrobci by také měli mít v případě nutnosti povinnost dodat chybějící lék do dvou pracovních dnů do kterékoli z dvou a půl tisíce lékáren v Česku.
„Dokonce si myslím, že dvoudenní lhůta je maximální. V naprosté většině případů budeme schopni léčivý přípravek dodat mnohem dříve,“ odhaduje Dvořáček.
Podle ministerstva dnes v zákoně nejsou přesně specifikovaná pravidla. Novela by je měla stanovit tak, aby byla vymahatelná.
