Článek
Česká lékárnická komora (ČLnK) varuje před zvýšeným nedostatkem léků v českých lékárnách. Pravidelně se potýkají s výpadkem přibližně šesti desítek léků, v červnu a červenci je to podle ČLnK až sto položek. Lékárníci vydali zprávu, ve které seznam všech nedostupných léků uvádějí.
Tabulka nedostupných léků zpracovaná ČLnK:
Nedostupné léky podle České lékárnické unie.
Problémem je především výpadek takzvaných nenahraditelných léků. Podle viceprezidenta ČLnK Aleše Krebse může nedostatek vhodných přípravků ohrozit nebo zhoršit léčbu. „Problém nastává v okamžiku, kdy jde o nenahraditelné léky,“ řekl Seznamu Krebs. „Pacient v tu chvíli nemůže svůj lék dostat, a přitom mu při jeho zdravotním stavu ten lék nejvíc vyhovuje. Musí to samozřejmě řešit lékař, ale může se projevit nějaký nežádoucí účinek nebo už ta léčba nebude tak přesně nastavená,“ popsal.
Některé léky chybějí na českém trhu pravidelně. Důležitým zdrojem vitamínu D pro kojence jsou kapky Vigantol, které podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) dorazí do České republiky v srpnu. Nedostupný je také například přípravek na léčbu srdečních arytmií Adenocor. Podle mluvčí Barbory Peterové SÚKL dodávky tohoto léku intenzivně řeší, pacienti by se ho měli dočkat na konci srpna.
Lékárníci si na nedostatek léků na českém trhu stěžují dlouhodobě. Příčin je podle nich několik. „K dlouhodobě zmiňovaným reexportům se nyní přidávají i potíže s dodávkami ze strany výrobců. Ti stále častěji hlásí problémy s výrobou účinných látek, která je celosvětově koncentrována do rukou minima firem. Stačí výpadek jedné z nich a velmi významně to postihne dodávky do mnoha zemí,“ uvedl viceprezident ČLnK Aleš Krebs. „Tento faktor je ještě zesílen nízkou cenou léků v České republice, protože výrobci upřednostňují země s vyšší cenovou hladinou, kde své léky prodají za výhodnější cenu,“ dodal.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) naopak některá vyjádření lékárníků zpochybňuje. „Neevidujeme, že by problémy s výpadky léků byly v poslední době častější, jakkoliv to tak z tuzemského a tím spíše mediálního pohledu může vypadat,“ uvedla mluvčí Peterová v reakci na zprávu ČLnK. Dlouhodobé zhoršování situace ale SÚKL přiznává. „Nedostatek léčiv je globálním problémem, který se projevuje v celé EU,“ popsala Peterová.
Z vyjádření Státního ústavu pro kontrolu léčiv je patrné, že mezi ním a lékárnickou komorou panuje napětí. Přiznávají to i někteří lékárníci, podle kterých může SÚKL na dodavatele léků důrazněji tlačit například finančními postihy. SÚKL poslal Seznamu výčet nedostupných léků s informací, kdy by měly být prášky, kapky a mastičky zpátky v lékárnách.
Tabulka nedostupných léků zpracovaná SÚKL:
Nedostupné léky podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Státní ústav pro kontrolu léčiv spadá pod ministerstvo zdravotnictví, zatímco Česká lékárnická komora je stavovskou organizací sdružující lékárníky. Jejich informace se v některých případech rozcházejí. ČLnK například jako nedostupný uvádí lék na potlačení laktace Dostinex nebo lék na průjem Ercefuryl. SÚKL u obou léků uvádí, že jsou běžně dostupné v lékárnách. Mezi lékárnami v jednotlivých regionech by přitom podle lékárníků neměly být větší rozdíly, všechny totiž dostávají zboží od několika málo dodavatelů.
SÚKL se s lékárníky shodne především na tom, že hlavní příčinou nedostatku léků je snižování počtu výrobců. Nemusí přitom jít o úplný monopol. Pokud jeden nenahraditelný lék například vyrábějí dvě firmy a jedna z nich kvůli nedostatku zdrojů výrobu neplánovaně pozastaví, zásoby druhé firmy mohou o to rychleji dojít a po určité době není lék k dostání ani od jedné z nich. Podle Michala Hojného z České lékárnické komory by tak situaci pomohla větší diverzita farmaceutických firem.
„Jednou z příčin je trend sdružování farmaceutických výrobců do velkých korporací, kdy se eliminuje konkurence na trhu s léčivými přípravky,“ popsal Seznamu Hojný.
Dalším nástrojem, který má stát k dispozici, je podle Hojného menší tlak státu na ceny léků. Ve chvíli, kdy mají firmy nedostatek léků pro uspokojení celoevropského trhu, je podle něj raději prodají zemím, ve kterých víc vydělají.
„Troufnu si říct, že největší příčinou výpadků v České republice je významný tlak na cenu a úhradu léčivých přípravků, a tím pádem se Česká republika stává méně atraktivní zemí pro výrobce, kteří když mají limitovanou výrobní kapacitu, tak ty léčivé přípravky preferenčně udávají ve státech, které mají vyšší cenovou hladinu,“ dodal Hojný.
