Článek
Balení spotřebovaná jen napůl, léky s prošlým datem spotřeby, lahvičky vůbec neotevřené nebo celá léková pozůstalost po vážně nemocných lidech. To jsou nejčastější příklady léčiv, která končí ve speciálních kontejnerech.
Množství prošlých nebo nespotřebovaných preparátů, jež lidé přinesou zpět do lékáren nebo do sběrných dvorů, se liší region od regionu.
Za letošní pololetí předaly lékárny k likvidaci 34,024 tuny a následný vývoj nelze předvídat.
Například Jihomoravský kraj takto nechal zlikvidovat v loňském roce 74,7 tuny léčiv. V roce 2019 to bylo 63,3 tuny a o rok dříve jen 49,6 tuny. „Za letošní pololetí předaly lékárny k likvidaci 34,024 tuny a následný vývoj nelze předvídat,“ říká pro SZ Byznys Alena Knotková, mluvčí Jihomoravského kraje.
Ze sběrných míst nashromáždili v Jihočeském kraji v roce 2020 45,3 tuny nevyužitých medikamentů. „Z dlouhodobého pohledu dochází k růstu množství likvidovaných léčiv. Pro příklad uvádíme přehled za roky 2016 (23,86 tuny), 2017 (25,76 tuny), 2018 (30,06 tuny), 2019 (38,46 tuny),“ spočítal David Vaňata z Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje. Jen za letošní první polovinu roku pak šlo o více než 18 tun léčiv.
Naopak Praha jde opačným směrem. V hlavním městě počet svezených léčiv od roku 2018 setrvale klesá. Ze 173,2 tuny z lékáren a 3,4 ze sběrných dvorů se loni čísla snížila na 122,8 v lékárnách a 0,6 ze sběrných dvorů.
„Rovněž data za rok 2021 potvrzují klesající trend v množství odevzdaných léčiv,“ uvedl Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu. „Z přiložených dat nelze usuzovat, že by došlo k výraznému ovlivnění množství odevzdávaných léků pandemií covidu-19 ve srovnání s lety 2013 až 2020,“ doplnil.
V koši nebo na toaletě?
Léky, které prošly domácnostmi nebo zdravotnickým provozem, jsou považovány za nebezpečný odpad a jako takový končí ve speciálních provozech spaloven. Náklady na bezpečnou likvidaci platí krajské úřady, v Praze pak svoz zajišťuje magistrát.
Jakou hodnotu takto vyhozená léčiva mají, se dá odhadnout jen stěží. Jsou mezi nimi totiž velmi drahé léky pro chronicky nemocné i běžně dostupné léky na nachlazení v hodnotě několika desetikorun.
Zajít s nepotřebnými léky do nejbližší lékárny je nejbezpečnější způsob, jak se jich zbavit, vysvětlují dlouhodobě lékárníci. Každá provozovna má povinnost léky přijmout. Antibiotika, cytostatika nebo chemoterapeutika spláchnutá do odpadu nebo vyhozená s běžným odpadem mohou proniknout do podzemních vod nebo půdy a ovlivnit například kvalitu vody nebo posílit odolnost organismů vůči lékům.
Kolik léků ve skutečnosti skončí v popelnici nebo spláchnutých do WC, je však prakticky nemožné zjistit. Existuje několik starších studií, podle nichž se návrat nepoužitých léčivých přípravků do lékáren liší v Evropě dost široce: od 0,19 tuny na milion obyvatel a rok v Chorvatsku až po 237 tun na milion obyvatel a rok ve Švýcarsku.
Průměr v evropských zemích je 10 až 100 tun na milion obyvatel ročně. Odhaduje se však, že 60 až 80 procent nespotřebovaných léků je vyhozeno do odpadu.
„Průměr v evropských zemích je 10 až 100 tun na milion obyvatel ročně. Odhaduje se však, že 60 až 80 procent nespotřebovaných léků je vyhozeno do odpadu. Odhady množství ‚vyhozených‘ léků v Německu jsou 4 500 až 16 000 tun ročně,“ shrnul výsledky mezinárodních studií pro SZ Byznys Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Objem nevyužitých léčiv přitom rok od roku stoupá, upozornil i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Podle jeho staršího průzkumu měli doma lidé na přelomu let 2019 a 2020 nepoužitelné receptové a volně prodejné léky za zhruba 505 milionů korun.
Přestože roste počet těch, kteří o možnosti odevzdat nevyužité léky v lékárně vědí, asi čtvrtina domácností vyhazuje podle zjištění lékového ústavu léčiva do popelnic spolu s běžným odpadem, splachuje je do WC, případně odevzdává ve sběrných dvorech. V roce 2018 představovala taková léčiva odhadem téměř 1,3 miliardy korun.
