Lékařku obvinili z šíření dezinformací. „Stát musí přitvrdit,“ souhlasí experti

Pražská lékařka Iveta Křížová opakovaně zásobuje své sledující na sociálních sítích řadou dezinformací nebo dokonce lží. Na začátku roku například psala, že v Ostravě „došlo k hromadným úmrtím po vakcinaci“, ačkoliv se nic takového nestalo.

Jak informoval deník Právo, nyní byla obviněna z šíření poplašné zprávy. „Trestní stíhání bylo zahájeno 14. července pro zločin šíření poplašné zprávy. Jde celkem o šest skutků, které se nesou v podobném duchu. Tedy zveřejnění různých tvrzení typu ‚zastavme vakcinační holokaust‘ anebo příspěvek o úmrtí poloviny pacientů z domova důchodců,“ řekla Právu obvodní státní zástupkyně pro Prahu 4 Blanka Valsamisová.

Za normálních okolností by lékařce hrozily za její výroky dva roky vězení. Skutek se ale odehrál v době nouzového stavu, a tak může od soudu odejít s trestem od dvou do osmi let vězení. Seznam Zprávy se pokusily Křižovou kontaktovat, telefon ale nezvedla a na zaslanou zprávu neodpověděla.

Podle Romana Mácy z Institutu pro politiku a společnost, který se šířením dezinformací dlouhodobě zabývá, je tvrdý postup vůči jejich původcům jediným možným řešením.

„Často se dělá chyba v tom, že se vynakládá velké úsilí na ex post vyvracení různých dezinformací. Samo o sobě to samozřejmě není špatně, ale člověk, který si falešné zprávy vymýšlí, je seká jako Baťa cvičky, takže je nutné se zaměřit hlavně na původce, ne konkrétní dezinformace,“ popisuje Máca.

Jako příklad uvádí dubnový zásah Národní centrály proti organizovanému zločinu vůči proruskému domobraneckému spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policisté zatýkali některé jeho členy za podporu separatistů na východě Ukrajiny. Velmi aktivní byla ale organizace i na sociálních sítích, kde šířila různé konspirační teorie. Opakovaně na to upozorňovala i každoroční zpráva o extremismu Ministerstva vnitra.

„Tento krok významně paralyzoval proruskou propagandistickou scénu. Řada členů těchto skupin se zalekla a z veřejného prostoru se stáhla,“ upřesňuje Máca.

Naopak nic proti doktorce Křížové nezmůže Česká lékařská komora (ČLK), které je členkou. ČLK sice může potrestat lékaře i například vyloučením ze svých řad a fakticky mu tak znemožnit výkon povolání, vždy to ale musí být za činnost v souvislosti s výkonem lékařského povolání.

„O činnosti paní doktorky Křížové samozřejmě víme, protože patří mezi velmi aktivní dezinformátory. My ale prošetřujeme pouze případy, při kterých dochází k poškození konkrétních pacientů. Prokázat příčinnou souvislost mezi bludnými názory paní doktorky Křížové a poškozením nějakého pacienta by nebylo jednoduché,“ říká předseda České lékařské komory Milan Kubek.

Zakázat výkon povolání na určitou dobu může v tomto případě pouze soud.

„Česká lékařská komora netrestá lékaře za odborné nebo odborně se tvářící názory, byť jsou pomýlené. A to proto, že taková hranice by byla velmi tenká, a rozhodně by neskončilo pouze u paní doktorky Křížové,“ dodává Kubek.

Pokud by byl však kterýkoli lékař odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, nemůže po určitou dobu provozovat soukromou praxi. Jako lékař ale může působit nadále, a to opět v případě, že nešlo o provinění v souvislosti s výkonem lékařského povolání.

Přitom zapojení autorit, mezi které samozřejmě lékaři patří, je podle expertů zcela zásadní, aby veřejnost na různé dezinformace, poplašné zprávy nebo vyložené nesmysly neskočila.

„Ale i zde je velký problém. V České republice lékaři nekomunikovali na veřejnosti jednotně, což vedlo k tomu, že do mediálního prostoru unikaly často velmi protichůdné informace například o smyslu očkování, testování nebo o způsobech řešení pandemie. Do komunikace se navíc zapojovali i lékaři, kteří nejsou v dané oblasti odborníky, což vedlo k ještě větší názorové roztříštěnosti,“ říká Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL), který se věnuje rizikovému chování na internetu.

Podle něj se tak nevyhnutelně muselo stát, že veřejnou debatu výrazně ovlivnily nejrůznější hoaxy nebo dezinformace.

„Běžný občan se nedokázal v záplavě pravdivých a nepravdivých informací zorientovat a nemůžeme mu to mít ani za zlé. Stát totiž v tomto v úvodu pandemie selhal a jeho úlohu pak převzal především akademický, neziskový či komerční sektor,“ dodává Kopecký.

Jednou z takových aktivit je například projekt E-bezpečí, který Kopecký na UPOL řadu let vede. Ten se zaměřuje na online bezpečnost včetně dezinformací, hoaxů a online podvodů. Společně s Dominikem Voráčem z olomoucké pedagogické fakulty pak publikovali i studii, která se zaměřila na mapování falešných zpráv během první a druhé vlny koronaviru v Česku.

Jeden z aktuálních postů doktorky Křížové:

„Dezinformace začala vláda vážněji řešit až v říjnu roku 2020, tedy čtyři měsíce po tom, co Evropská komise ve svém prohlášení upozorňovala, že falešné zprávy mohou stát lidské životy. Teď se vláda snaží bojovat s dezinformacemi v rámci propagace očkování. Začalo se ovšem pozdě a já se bojím, že různé mýty a hoaxy jsou v české společnosti zakořeněny natolik, že o věrohodnosti vědecky podložených informací vláda už občany moc nepřesvědčí,“ uzavírá Voráč.