Článek
Lékaři z Fakultní nemocnice v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity jako první ve střední Evropě použili u pacienta s lymfomem buněčnou genovou onkologickou terapii.
Pacient, kterému lékaři diagnostikovali závažné onkologické onemocnění hrudních mízních uzlin, mohl před Vánoci opustit nemocnici.
Jedná se o vůbec první buněčnou genovou terapii nádoru ve střední Evropě, uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára.
Lékaři Interní hematologické a onkologické kliniky pacientovi lymfom diagnostikovali letos v červnu, ani po několika cyklech chemoterapie se ale jeho stav nezlepšil.
Žádný efekt nepřinesla ani velmi intenzivní chemoterapie. Po dvou liniích modifikované léčby se nádor dokonce zvětšil a začal tlačit na průdušky, plíce a velké cévy. V této situaci navíc nebyla možná intenzivní léčba jako transplantace kostní dřeně.
„Naštěstí byla právě v této době (říjen 2019) dokončena několikaměsíční fáze příprav moderní buněčné genové terapie pomocí CAR-T lymfocytů,“ komentoval zákrok přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky, profesor Jiří Mayer.
Při této léčbě zdravotníci nejprve pacientovi z krve odeberou bílé krvinky, které následně odešlou do výrobního závodu firmy Kite Gilead.
Zde do nich pracovníci vloží speciální genetickou informaci, díky které se krvinky „naučí“ cíleně rozeznávat a ničit určené nádorové buňky. Přípravek, který vyjde asi na deset milionů korun, vyrobí prvním třem pacientům zdarma.
Osmačtyřicetiletý muž podstoupil odběr bílých krvinek začátkem listopadu. Genetická modifikace proběhla úspěšně a lékaři mu buňky po šetrné přípravné chemoterapii podali na začátku prosince. Na pacientovi se projevily pouze velmi mírné nežádoucí účinky, které zdravotníci zvládli.
Zdravotní stav se zlepšil již za několik dní. „Jde o prvního pacienta v České republice a jednoho z prvních ve střední a východní Evropě,“ řekl k zákroku vedoucí lékař celého terapeutického programu v brněnské nemocnici František Folber.