Článek
Chirurgové v americkém Baltimoru provedli první transplantaci ledvin od živého dárce nakaženého HIV příjemci infikovanému stejným virem. Napsala to agentura AP, která zákrok označila za dlouho očekávaný milník v medicíně. Díky němu bude možné pomoci většímu počtu čekatelů na náhradní orgán a seznamy potřebných pacientů se zkrátí.
Dárcem byla pětatřicetiletá Nina Martinezová z Atlanty, která v univerzitní nemocnici Johnse Hopkinse darovala ledvinu pacientovi, který je rovněž nositelem viru HIV. Lékaři podle AP začali experimentovat s přenosem orgánů mezi osobami infikovanými virem HIV teprve nedávno, dosud ale šlo vždy o mrtvého dárce. Podle expertů je načase přistoupit k dárcovství orgánů od živých osob infikovaných virem HIV, protože moderní léčebné prostředky méně ohrožují zdravou ledvinu, která dárci zůstává. Jak dárkyně, tak i transplantovaný pacient, kterým byl nejmenovaný cizinec, jsou po zákroku v baltimorské nemocnici v pořádku.
„Je to nemoc, která byla dříve považována za rozsudek smrti a která je teď natolik pod kontrolou, že dovoluje postiženým zachránit jiné,“ komentoval operaci chirurg Dorry Segev, který se zasadil o zrušení letitého nařízení, jež v USA zakazovalo transplantace orgánů mezi lidmi s virem HIV.
V USA neexistuje statistika, z níž by bylo možné vyčíst počet lidí infikovaných virem mezi 113 000 osobami čekajícími na transplantaci. Od zdravých lidí mohou infikovaní dostávat orgány pochopitelně bez omezení. Teprve nedávno ale díky experimentům v Jihoafrické republice začali lékaři transplantovat orgány nakaženým lidem od mrtvých dárců, kteří byli rovněž nositeli viru. V USA bylo od roku 2016 takových transplantací ledvin a jater v rámci výzkumné studie provedeno víc než sto.
Výzkum měl ukázat, jak organismus přijme orgán z těla nakaženého jiným kmenem viru, než je kmen příjemce. Žádné problémy se nevyskytly. Přenos ledvin mezi živým dárcem a živým příjemcem, kdy oba jsou nositeli viru, se v Baltimoru uskutečnil poprvé. Vědci se původně obávali, že ledvinu, jež v dárcově těle zůstane, mohou poškodit léky, které nositel musí brát. Moderní léky jsou ale účinnější a šetrnější a riziko není tak velké, řekl novinářům chirurg Segev.
Dříve tento měsíc se vědcům v Británii zřejmě podařilo transplantací kostní dřeně zbavit dalšího nemocného viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Případ ještě není označován jako vyléčení. Londýňan nevykazuje žádné známky viru ani po 18 měsících od vysazení antivirotických léků. Do současné doby je teprve druhým člověkem po Američanovi Timothym Rayi Brownovi, označovaném jako berlínský pacient, u kterého po skončené léčbě není vir HIV detekován.
U Browna lékaři HIV zjistili v roce 1995 a po jedenácti letech se u něj rozvinula ještě leukémie. V roce 2007 a poté znovu v roce 2008 mu lékaři v Berlíně transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a do současné doby u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV.
