Článek
Jaký byl pandemický rok 2020 z pohledu vyšetřování?
Konečná čísla se ukážou až ve statistikách, které budou k dispozici za několik měsíců. Co už teď ale vidíme, je to, že se snížil počet evidovaných trestných činů. Už dneska mohu říct, že na množství kriminality se projevilo snížení osobních kontaktů kvůli pandemii. Souvisí to i s tím, že do země přijelo mnohem méně cizinců, zejména na území Prahy se to projevuje.
Klesla i majetková trestná činnost?
Ano. Je to spojené s tím, že se daleko více pohybujeme ve svých obydlích. Lidé s přesunem práce domů zvolili jiný styl života, což se na druhé straně projeví i ve způsobu a charakteru páchané trestné činnosti. Jak říkám, přesná čísla za tento rok budeme mít později, trendy už teď ale vidíme. Týká se to obecně okresů a krajů v České republice.
Kriminalita a virus
Poklesla i společensky závažná kriminalita, na kterou se specializuje váš úřad?
Pokračovali jsme v trestních věcech, které byly zahájeny už před několika lety, a nyní jsme se s nimi dostali před soud. Zahájilo se hlavní líčení ve věci dotací v případu stíhaní Fotbalové asociace a České unie sportu, soud projednává i kauzu veřejných zakázek v pražském dopravním podniku, byly rozhodnuty trestní věci týkající se stavební firmy Metrostav, byla rozhodnuta trestní věc v Nemocnici Na Homolce, což pro nás byla rovněž důležitá kauza.
Vedle toho jsme podali desítky obžalob, například v mediálně prezentovaných případech Bereta, v korupčním případu zaměstnance Generálního finančního ředitelství či ve věci ROP Severozápad. Zaznamenali jsme pravomocná rozhodnutí v řadě teroristických trestných činů. Ty jsou pro nás novou agendou a soudy nám poskytly zpětnou vazbu, šlo zejména o schvalování terorismu na sociálních sítích a financování aktivit souvisejících s teroristickými útoky.
Zaznamenali jste, že by zmíněná nenávist na sociálních sítích v uplynulém roce, v čase pandemie, sílila?
Touto agendou se obecně náš úřad nezabývá, ale ani z podřízených státních zastupitelství nemám informaci, že by se počet případů kriminálních nenávistných reakcí na sociálních sítích nějak zvýšil.
Co se týká teroristických projevů, byly letos silnější než v předchozích letech?
K projevům sympatií vůči terorismu dochází zejména ve spojitosti s teroristickými útoky spáchanými v zahraničí. Nejvíce případů jsme zaznamenali v souvislosti s útoky na Novém Zélandu. Jde zhruba o desítky případů, ve kterých je policie úspěšná. Pachatelé se domnívají, že je ochrání anonymita internetu, není tomu ale tak, daří se nám je odhalovat. Funguje dobrá spolupráce se zahraničním, tamní orgány včetně Spojených států poskytují informace, které slouží k odhalení identity na sociálních sítích.
Jakým způsobem se covid promítl do statistik hospodářské kriminality a korupce v politice? Odrazuje pandemie od zlých skutků?
Většina hospodářské trestné činnosti, kterou tady na Vrchním státním zastupitelství vyšetřujeme, se váže k daním a veřejným zakázkám. Nemyslím si, že by pandemická situace vývoj nějak zasáhla. Navíc po pouhém roce není možné dělat dalekosáhlé závěry. Vezměte si, že veřejné zakázky jsou dlouhým procesem trvajícím i déle než jeden rok. Nemyslím, že v roce 2020 nastal výkyv.
Nakolik vám vyšetřování komplikovala pandemie?
Práce se zkomplikovala především policistům. Úkony v trestním řízení jsou postaveny z velké části na kontaktu se svědky, s obviněnými. Zaznamenali jsme i řadu případů, kdy se obvinění vyhýbali řízení s odkazem na pandemickou situaci a případnou nákazu. Nejednalo se však o nic fatálního.
Přinesla vám pandemie nějaké poznatky z práce, které byste chtěla využívat i v budoucnu, až covid pomine a situace se vrátí do normálu?
Už na jaře jsme zvolili model střídání zaměstnanců a řadu bezpečnostních opatření. Zavedli jsme home office, řízení úřadu videokonferencemi, pravidelné setkávání bezpečnostní rady, která je mým poradním orgánem a vyhodnocuje situaci.
Zavedli jsme i systém vlastního trasování kontaktů, máme také nasmlouvanou laboratoř, která provádí testy pro naše zaměstnance. A co do stylu práce předpokládám, že možnosti elektronické komunikace a efektivní využití práce z domova budeme využívat i po návratu do normálu.
Jak jste mezi sebou i během vyšetřování komunikovali, když do této doby jste byli zvyklí řešit věci osobně?
Komunikace probíhá elektronicky, i když jsou státní zástupci na pracovišti. Tak aby nemuseli přicházet fyzicky spolu do kontaktu. Roušky se u nás neodkládaly ani v letních měsících. Všichni kolegové se chovají velmi solidárně a za to jim patří můj velký dík.
Čapkovo poznání
Co covidový rok podle vás ukázal o světě, o společnosti?
Že jsme žili mnoho let velmi komfortním způsobem života a mnoho věcí kolem nás jsme brali za samozřejmé až nárokové, mnohdy bez pokory. Nebrali jsme vážně mnohá varování vědců a špatné předpovědi negovali. Covid nám ukázal, jak rychle a snadno se může náš život změnit a že musíme být v budoucnu na podobné situace připraveni.
V jarní pandemické vlně jsem si mnohokrát opakovala, že doba, kterou právě žijeme, je pro většinu obtížná, do budoucna spojená s existenční nejistotou. Ale že přesto všechno jsme schopni najít řešení, a to v relativně krátké době. Nezklamali nás vědci, výzkum, naopak.
A lékaři.
Samozřejmě lékaři, těm patří velká poklona. Právě proto bychom měli jim a vědcům v budoucnu pozorně naslouchat a o jejich výzvách přemýšlet s veškerou vážností. A co víc - krize už v minulosti mnohokrát ukázala, že je současně šancí.
Nepřijde vám, že pandemie poničila důvěru lidí ve vedení země, v elity, obecně úpadek důvěry v autority?
Myslím, že platí ono rčení, že stejně tak jako lídři tvoří krize, tvoří krize lídry. Podívejme se k našim sousedům, kde důvěra v kancléřku Merkelovou v době pandemie stoupla. V době krize je třeba prokázat víc než kdy před tím schopnost unést odpovědnost a mít odvahu. Karel Čapek napsal kdysi úvahu s názvem Kdo je kdo a právě v krizi máme šanci zjistit, kdo je kdo. A to není vůbec málo.
Vnímala jste rozdíl v tom, jak se Češi zachovali během jara a byli víceméně disciplinovaní vůči nařízeným opatřením, a chováním lidí na podzim při druhé vlně?
Jde o několik faktorů dohromady. Za zásadní považuji u mnoha lidí ustupování strachu. V jarních měsících jsme neměli o průběhu onemocnění, jeho následcích a smrtnosti téměř žádné informace. Ona nejistota vyvolala vysokou míru obezřetnosti. Mnozí měli nereálná očekávání, že se situace vyřeší během léta a vše skončí. K tomu se přidala opakovaná, často nepochopitelná změna pravidel, existenční dopady na některé profese, nedisciplinovanost a únava.
Jako by někteří nechápali, že je to na každém z nás, jestli svým odpovědným a solidárním přístupem ochrání životy nejen blízkých, ale všech, kdož jsou ohroženi. A že nám takové chování má být vlastní i bez různých nařízení.
Často přednášíte na školách. Jak se podle vás covid podepíše na vzdělávání? Bude potřeba ve školách o to více zapnout, až se situace s pandemií uklidní?
To musí říci k tomu povolaní, ale můj osobní dojem je, že mladá generace, pokud napne síly, je schopna handicap zvládnout. Je to znovu o individuální odpovědnosti. Jak už jsem ale řekla, krize nepřináší jen negativa. Vidíme, že elektronizace jak veřejné správy, tak školství nám může pomoci podobné situace zvládnout. A že některé formy elektronické komunikace naopak propojí poznatky a informace v nebývalém množství a ten, kdo bude usilovat o kvalitní vzdělání, k němu takto může mít přístup.
Ve společnosti je cítit strach a nejistota z toho, co bude v budoucnu. Jak se těchto pocitů zbavit a čím se motivovat do budoucna?
Stopy na duši nechávají přece všechny velké společenské krize, i ty naše malé osobní. Strach z nemoci bych úplně nezatracovala, je přirozený, jen nás nesmí ovládnout. Je to kontrolka, která nám říká: Vyhni se nebezpečí. Myslím, že dnes neumí téměř nikdo přesně spočítat, jak se pandemie projeví v našich dalších životech. Ale vzpomeňme, že generace před námi, včetně dědů a babiček, zvládly situace tak těžké, že nás mrazí, když na ně jen vzpomeneme. Lidé zažívali okamžiky, kdy ztráceli naději, ale zvládli to. I my to zvládneme, jsem o tom hluboce přesvědčena. Právě ona víra v naše schopnosti najít znovu rovnováhu je zásadní.
Nemohu nezmínit tradiční otázku. Jak to vypadá s vašimi úvahami o politice a prezidentských volbách?
Moje odpověď vás nepřekvapí. Stává se již tradiční jako tato otázka. Nyní veškeré své úsilí a um věnuji státnímu zastupitelství.
Faktem rovněž je, že společnost je rozdělená. Ohledně některých názorů až nesmiřitelně. Neztrácejme čas úvahami na téma jak moc, ale pokusme se tento nebezpečný jev zvrátit. Příčiny odborníci opakovaně pojmenovávají, tak přistupme do fáze řešení. Nelehký úkol, především pro školy, média a politiky. Klaďme důraz na hodnoty, které nás spojují. O těch mluvme, pišme a hlavně přemýšlejme - není jich málo.
Budeme si letos vážit více Vánoc a času s nejbližšími?
To ukáže čas, zda jsme se poučili, ale Vánoce jsou každý rok jedinečné, v pandemii i bez ní. Tak tedy prožijme si je.
