Článek
Zatímco v Česku se kolem tohoto citlivého tématu teprve otevírá diskuze, v Dánsku, Belgii anebo třeba ve Velké Británii je už celkem běžné, že lidé po smrti odkáží majetek, nebo jeho část, charitativním organizacím. Například u Lékařů bez hranic dary ze závětí tvoří až čtvrtinu všech příjmů.
„Poprvé se to u nás stalo v roce 2014, těch případů není mnoho. Jsou to dvě až tři ročně, ale postupně těchto případů přibývá," popisuje české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber svou zkušenost s dary ze závětí.
Pro některé lidi je to možnost, jak vyjádřit svůj názor i po smrti. Často v dědickém řízení figurují i další dědicové, pokud ale dotyčný nemá nikoho, místo toho, aby majetek propadl státu, odkáže ho konkrétní organizaci. Mezi dary se objevují finance, movité ale i nemovité věci.
„Největší dar přišel letos, mimořádná situace. Paní odkázala dům v lukrativní části Prahy nám, další organizaci a církvi. Takže jsme se dohodli, že nemovitost prodáme, výtěžek je v řádu několika milionů korun a jedná se tak o historicky největší jednorázový dar v dějinách naší kanceláře," uvedl Gruber.
V některých závětích se mohou objevovat i různé podmínky. Například, že dědic alespoň jednou ročně položí květinu na hrob, uklidí ho nebo třeba jménem organizace obepíše pozůstalé.
Dobročinné organizace, které dědí, často dárce neznají, dozví se o něm až po jeho smrti. Někteří lidé je ale o plánu darovat jim majetek v rámci závěti informují ještě během života. Často se jedná o starší lidi, kteří si potřebují finance během života ponechat jako nějaký základ, rozhodnou se je ale věnovat po smrti. Štědřejšími dárkyněmi bývají ženy, ty totiž odkazují svůj majetek dobročinným organizacím častěji než muži.
Právě dnes 13. září startuje Měsíc dobročinné závěti. Organizace Za snadné dárcovství během něj zaplatí notářský poplatek za závěť všem, kteří si v rámci ní vzpomenou na alespoň jednu dobročinnou organizaci.
