Článek
Situace, která nyní panuje ve světě, tvrdě zasáhla nejen země se slabším zdravotnickým systémem, ale i ty s více rozvinutým. Nemocnice jsou přetížené a zdravotníci jsou vyčerpaní jak psychicky, tak fyzicky. Zejména v evropských zemích je zdravotnický systém postaven na individuální péči, pandemie COVID-19 ale vyžaduje jiný přístup.
Své zkušenosti mohou nabídnout pracovníci Lékařů bez hranic, organizace se nyní rozhodla rozšířit svou pomoc v zemích, jako je Itálie, Španělsko, Francie či Belgie.
„V Evropě se dnes některé z nejvyspělejších zdravotnických systémů světa bortí pod tíhou pandemie onemocnění COVID-19. V jádru toho, co děláme, jsou reakce na epidemie. Zasahujeme ve chvíli, kdy je systém přetížen a kde můžeme nabídnout k dobru naši expertizu pro zvládání krizových situací,“ uvedl mezinárodní prezident Lékařů bez hranic Christos Christou.
Nejhůře zasaženou zemí v Evropě stále zůstává Itálie, organizace zde podporuje tři nemocnice přímo v epicentru nákazy na severu země - v Lombardii. Týmy Lékařů bez hranic primárně pomáhají místním zdravotníkům v poskytování péče nemocným, ale zapojily se i do prevence a kontroly šíření nákazy. Spolupráci navázaly také s praktickými lékaři a zdravotníky, kteří navštěvují nakažené pacienty v izolaci.
„Všichni zde pracují za hranicemi svých možností. Je neuvěřitelné vidět, jak lidé fungují bez ustání, snaží se přizpůsobit, učit, spolupracovat, aby zachránili co nejvíce životů. To všechno, zatímco je obklopuje tolik smrti,“ popsala situaci lékařka Chiara Lepora, která v italské oblasti Lodi koordinuje projekty Lékařů bez hranic.
Kdo jsou Lékaři bez hranic
- Nezávislá humanitární a zdravotnická organizace.
- Týmy pracovníků Lékařů bez hranic (MSF - Médecins Sans Frontières) působí ve více než 70 zemích světa a poskytují profesionální zdravotnickou pomoc lidem tam, kde život poznamenala válka, epidemie či přírodní katastrofa. Zároveň pomáhají i těm, kteří jsou z běžné zdravotnické péče vyloučeni.
Ve Španělsku organizace MSF vybudovala dvě provizorní nemocnice, které mají pomoci přeplněným zdravotním zařízením v Madridu, kde je zcela vytížená jak pohotovost, tak jednotka intenzivní péče. Dočasně vybudované nemocnice mají kapacitu přes 200 lůžek a jsou v nich ošetřováni pacienti, kteří nejsou ve vážném stavu.
Kromě Madridu pak MSF podporuje i nemocnice v oblasti Baskicka nebo centrální nemocnice v Katalánsku. Pomoc od Lékařů bez hranic se pak ve zdravotnictví dostává i Belgii, kde je v pěti nemocnicích poskytována technická expertiza a školení. Své znalosti nasbírané v krizových situacích pak poskytují také Univerzitní nemocnici v Ženevě ve Švýcarsku nebo v Norsku, kde se podílejí na prevenci a kontrole šíření nákazy koronavirem.
Pomoc zranitelným skupinám
Jedním z cílů Lékařů bez hranic je i pomoc té momentálně nejohroženější skupině - seniorům. Důležitá jsou podle nich v boji s epidemiemi zejména preventivní opatření, spolupracují proto v různých zemích s pečovatelskými domovy pro seniory, kde pracovníci organizace radí, jak nejlépe starší obyvatelé před nákazou chránit. Společně se zaměstnanci pečovatelských domů tak pracují například v Belgii, ve Španělsku nebo v Itálii.
Velmi ohroženou skupinou jsou také lidé bez domova či lidé na útěku, virové onemocnění se totiž v místech bez vody a sanitace šíří mnohem rychleji. Lidé, kteří žijí na ulici nebo v prozatímních táborech, mají téměř nulové hygienické podmínky a často nemají přístup k řádné zdravotní péči. Lékaři bez hranic proto chtějí zabránit možnému nekontrolovatelnému šíření nákazy právě mezi těmito lidmi zlepšením podmínek, ve kterých žijí.
V Bruselu proto MSF vybudovala centrum, kde se mohou lidé bez domova nebo uprchlíci izolovat, a lékaři jim následně poskytnou péči, lůžek je v zařízení celkem pro 50 lidí. Pomoci se dostává i lidem ve Francii, kde se v Paříži a jejím okolí snaží pracovníci organizace vyhledávat lidi bez domova, kteří vykazují symptomy nakažení koronavirem. Dlouhodobé pomoci se od Lékařů bez hranic dostává v Řecku, zejména na ostrovech Lesbos a Samos. Kromě informování obyvatel tamních táborů a přípravy krizového plánu také navyšují dodávky vody a hygienických potřeb.
Lékaři bez hranic mimo Evropu
Evropa ovšem není jediná, kde se dostává lidem pomoci od zmiňované organizace. V rámci boje proti koronaviru se její pracovníci vydali i do zemí, jako je Afghánistán, Sýrie nebo Nigérie. Největší obavy mají o obyvatele zemí se zaostávajícím zdravotním systémem, který je buď zničený válkou, nebo jednoduše špatně fungující. V místech, kde už nyní těžko zvládají běžné množství pacientů, by rozšíření koronaviru mohlo být katastrofální.
„Na Lékaře bez hranic to má dopad na všech úrovních, přináší to nové výzvy a vyžaduje ještě užší spolupráci a kreativitu v hledání řešení. Adaptujeme se tak rychle, jak umíme, abychom se připravili na COVID-19 v našich projektech po celém světě, a to navzdory cestovním omezením a váznoucímu zásobování,“ uvedl Christos Christou.
