Článek
„Když jsem přišla pro recept na prášky, tak mi recepční řekla, že mám od Nového roku platit 400 korun. Divila jsem se. Řekla ale, že má pan doktor moc pacientů a práce. A že když zaplatím hned, tak to bude se slevou,” vylíčila Seznam Zprávám svůj nedávný zážitek z ordinace praktika paní K. N. (celé jméno ženy redakce Seznam Zprávy zná, s ohledem na její přání se ale rozhodla ho nezveřejnit).
Spolu s oznámením dostala seniorka do ruky informační letáček o novém paušálu „za rezervační a elektrokomunikační systém pro rok 2020“. Peníze doktor požaduje za objednávání, e-mailovou komunikaci, zasílání eReceptů, eNeschopenek i za to, že musí zavést EET.
„Na recepci mi jen bylo oznámeno, že to prostě budu muset zaplatit. Vypěnila jsem a řekla, že se mi to nelíbí. Víc mi ale neřekli,” říká žena. K doktorovi prý chodí pouze několikrát do roka na rutinní vyšetření a o internetovou komunikaci nestojí.
Letáček, kterým doktor informuje o novém poplatku. Pokrýt má i nezdravotnické služby, jako zavedení EET.
„Lidé to platí, asi se bojí, aby je doktor nevyhodil. Kdo má slabé nervy, asi zaplatí,” dodává seniorka. Sama se navzdory slevě za rychlost rozhodla s platbou počkat.
Podle informací Seznam Zpráv navíc nejde o zcela ojedinělý případ, kdy lékaři zavádějí poplatek, který ovšem není pacient povinen platit.
Zahojit se na pacientech
Podle Ministerstva zdravotnictví nelze především podobným poplatkem podmínit přístup k péči, která je ze zákona hrazená. „V tomto směru nezáleží na tom, za co poplatek má být. Pacient může takový poplatek odmítnout,” uvedla mluvčí resortu Renata Povolná. Za nadstandardní služby podle ní lékař poplatky vyžadovat může, pacient ale musí mít možnost nezaplatit a dál využívat jen služby hrazené pojišťovnou.
S tím souhlasí i Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Požadavek, se kterým se seniorka setkala, podle tiskového mluvčího Vlastimila Sršně nemá oporu v legislativě. „Lékař tudíž nemá právo ho od klientů požadovat. Pokud klienti odmítnou uhradit, nemůže to být v žádném případě důvodem k tomu, aby je lékař vyřadil z registrace a odmítl jim nadále poskytovat hrazenou péči,” uvedl mluvčí.
Po oslovení redakcí pražský praktický lékař Miran Svoboda uvedl, že poplatek povinně nevyžaduje. Jde prý o volbu pacienta. Připouští však, že si penězi od pacientů potřebuje kompenzovat náklady spojené s novinkami v eZdravotnictví. Na ně totiž od ministerstva ani pojišťoven peníze nemá.
„Platby od pojišťoven nestačí na elektronické služby, které jsme povinni zavést ze zákona. Byli jsme povinni zavést elektronické recepty, potom následovalo GDPR, od ledna nás čekají eNeschopenky, od března ePokladny. Takové činnosti včetně pravidelných certifikátů a konzultací s IT firmami nás vychází až na 100 tisíc korun ročně. Zdravotní pojišťovny, případně ministerstvo se tváří, že je to zdarma,” vylíčil svou situaci.
Peníze za IT
Firmy, jejichž servis lékaři při zavádění jednotlivých kroků musí využívat, jsou podle něj zcela komerční a „nic neodpustí”. Podobné poplatky podle něj navíc zavedla nebo zavádí celá řada lékařů a pracovišť včetně rehabilitací nebo gynekologických ordinací v jeho okolí.
„Výpočetní technika nás teď stojí obrovské peníze. Museli jsme i navýšit přenos dat, aby nám to vůbec fungovalo,” dodává.
Lékaři by si však neměli výdaje za modernizaci zdravotnické praxe hojit na pacientech, a to především na těch, kteří novým standardům v elektronické komunikaci nerozumí nebo ji ani nemohou zcela využívat. Problému si všimla i Oborová zdravotní pojišťovna (OZP), jež před platbami za nadstandard, které se tváří jako povinné, varuje na svém webu.
„Je nezbytné upozornit, že nadstandardy zdravotní péče k dnešnímu dni nebyly definovány. V žádném případě by však nemělo dojít ze strany zdravotnického zařízení k odmítnutí ošetření,“ uvádí pojišťovna.
Paní K. N. přístupu, se kterým se setkala, nerozumí. Při příští návštěvě lékaře si však chce o věci přímo s ním promluvit, poplatek za eRecepty nebo e-maily je ale rozhodnutá odmítnout.
