Článek
Příběh o bezstarostných Češích, kteří nezodpovědným letním chováním přivolali druhou vlnu koronaviru, dostává trhliny.
Právě publikovaný průzkum Eurobarometr ukazuje, že Češi měli v létě mezi Evropany největší obavy z budoucnosti.
Z dat, která výzkumníci sbírali na přelomu července a srpna, vyplývá, že jenom desetina zdejších občanů tehdy věřila, že by se celkové poměry ve společnosti, ekonomický vývoj i poměry na pracovním trhu měly zlepšit.
Naopak zhruba polovina očekávala zhoršení a podle těch zbývajících se nic nezmění. O málo mírnější skepsi prozrazují Nizozemci, Belgičané a Slovinci.
V úvahách, jak se zlé časy projeví v jejich soukromých záležitostech, se obyvatelé Česka tak hluboko do pesimismu nepropadli. Zlepšení osobního života vcelku, finanční situace i pracovních poměrů opět čeká jen desetina z nich, avšak jenom pětina se obává, že to bude horší.
Pokud jde o osobní život, v tom se Češi příliš nevymykají a prostě patří do třetiny pesimistických Evropanů. Ve vyhlídkách na vlastní práci a finanční situaci to však vidíme spolu s Portugalci a Řeky nejvíc černě.
Informace o tuzemské skepsi jsou dost časté, aby se připisovaly tradiční české nátuře. V rozporu s tím však Češi ještě před rokem patřili v evropském srovnání k optimistům. Pak však zasáhl koronavirový šok a došlo k neobvykle prudkému poklesu nálady. Rychleji se data z Eurobarometru zhoršila jen Portugalcům, kteří ovšem měli na podzim ještě lepší náladu než tuzemské obyvatelstvo.
Právě srovnání s Portugalci a v menší míře také s Řeky, Kypřany a Bulhary upozorňuje na jednu zvláštnost v našem chování.
Na podzim roku 2012 vládly v Evropě ještě větší obavy z budoucnosti než dnes, ty největší Češi opět sdíleli se zmíněnými národy. V mezidobí, tedy v časech prosperity, se v těchto zemích rozšířil optimismus a o to větší pád pak způsobila pandemie. Tím o sobě zmíněné národy prozrazují, jak snadno se dají ovlivnit vnějšími okolnostmi.
Přesto se superopatrní Češi stali v celé Evropě terčem kritiky za svou letní lehkomyslnost, která přivolala tzv. druhou vlnu covidu. Eurobarometr nabízí výklad, podle kterého Češi a například také Němci patřili do skupiny národů, které si v létě pochvalovaly výkony svých vlád během jarní války s koronavirem, zároveň se však obávaly, že přísný lockdown zbytečně poškodil ekonomiku.
Na jaře si tedy zdejší občané mimořádnou přísnost v boji s pandemií vyžádali, avšak už v létě při odpovědi na otázku, jaké jsou dvě největší hrozby pro danou zemi, jmenovalo pouze šestnáct procent Čechů ohrožení zdravotního stavu.
O procento bohorovnější byli jen Němci, naopak návratu koronaviru se bála víc než polovina Španělů, Portugalců, Slovinců nebo Irů. Tuzemské obavy z epidemie byly tak velké, že jsme je raději potlačili a prohlásili se v boji s koronavirem za vítěze. Nejistotu jsme pak ventilovali v ekonomických otázkách.
Žádný průzkum dosud podrobně nepopsal, jak se v tuzemsku změnila nálada po návratu koronaviru na přelomu srpna a září. Pouze říjnové šetření Eurostatu ukazuje, že obavy z ekonomického zpomalení patří mezi tuzemskými podnikateli a spotřebiteli nadále k největším v Evropě. Kromě ministátů Malty a Kypru mají větší obavy už jen Bulhaři a Poláci.
Srovnatelně skeptičtí jsou obyvatelé těch států, které jako Rumunsko nebo Maďarsko zvolily na jaře rovněž relativně přísný lockdown, případně ty severské státy, které větší míru skepse prokazují dlouhodobě.
