Článek
Ale že by měl čas na lenošení, to určitě ne.
Nehoda, která ho připravila v jedenácti letech o nohu, mu zastavila fotbalovou kariéru. Trénoval na Spartě, což je stále jeho oblíbený klub. Ale jak sám s úsměvem říká: „Pořád jsem postupoval do vyšších ročníků, i když jsem byl nejhorší. Asi si všichni mysleli, že jsem nějaký příbuzný trenéra Václava Ježka.“ Po zranění, operaci a rehabilitaci už fotbal hrát nemohl, na jeho místo nastoupila cyklistika.
Opravdu vážně ji začal brát až kolem dvaceti let. Až tak vážně, že se z rekreačního cyklisty stal profesionál. „Byl to velký risk, tehdy byl snad jediný handicapovaný sportovec-profesionál Jihoafričan Oscar Pistorius.“ Přes všechny potíže se Ježek dokázal přenést a stal se profesionálem na plný úvazek I díky své manželce Soně, která opustila zaměstnání a stala se Jiřího manažerkou. Vzhledem ke svým výkonům absolvoval závody i se zdravými cyklisty, dostal i výjimečnou roli předjezdce Tour de France.
Dobře ví, že každá činnost potřebuje jiný druh protézy. V oboru je velice dobře vzdělán, protože deset let pracoval jako protetik a sám připravoval protézy pro handicapované. Až když se profesionalizoval, odešel z oboru, protože časově dvě profese nemohl zvládat.
Ještě jeden velký karambol v kariéře prožil. Na mistrovství světa v Jižní Karolíně byl vytlačen při finiši do reklamních tabulí a přivodil si tak vážná zranění, že jeho přežití viselo na vlásku. Ale i z téhle velké patálie se dokázal dostat a vrátit se nejen do života, ale i do světa cyklistiky. I tato zkušenost mu pomáhá osvětlovat při mnoha besedách, které absolvuje, jak se po prožití potíží zase postavit na nohy.
