Lední medvědi v ohrožení. Trump pokročil s těžbou v aljašské rezervaci

Po dekádách vleklých sporů mezi těžaři a ekologickými aktivisty došlo k průlomu ohledně těžby ropy v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce. Úřad současného amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájil navzdory kritice aukci koncesí na těžbu zemního plynu a ropy v chráněné oblasti. Prezidentovi odpůrci či ekologové namítají, že je nezodpovědné činit tak důležité rozhodnutí těsně před vypršením prezidentského mandátu.

Arktická národní přírodní rezervace na severovýchodě Aljašky pokrývá území o rozloze zhruba 78 tisíc kilometrů čtverečních. Často se o ní mluví jako o poslední velké divočině Spojených států. V zimních měsících ji vyhledávají březí medvědice, které budují doupata a očekávají příchod svých potomků. Na území ANWR je možné nalézt nejvíc brlohů medvědů ledních na Aljašce a podle jejich ochránců je zachování oblasti pro jejich přežití kritické.

Chráněná divočina je také útočištěm pro soby polární. Na jejím území žije jedno z největších stád na světě čítající přes 200 tisíc sobů. Stádo se pravidelně přesouvá ze severu na jih a případná těžba by znamenala vážné narušení migračních tras. Také jde o jedno z mála míst, o které se stále starají domorodí obyvatelé kontinentu, příslušníci kmene Gwich'inu.

Těžba v netknuté aljašské přírodě byla po desetiletí zakázána. Republikáni ale v roce 2017 prosadili zrušení tohoto zákazu po nátlaku ze strany aljašských zákonodárců, podle kterých přinese případná těžba nemalé peníze. Tamní politici věří v podobný úspěch, jaký přinesly ropné nálezy v jednom z nejsevernějších aljašských měst – Prudhoe Bay, ze kterého se stalo největší ropné naleziště v USA.

Americký Úřad pro správu půdy proto v listopadu požádal ropné společnosti, aby předložily návrhy ohledně toho, které pozemky si chtějí pronajmout. Iniciativa vyvolala vzhledem ke končícímu mandátu Donalda Trumpa značné kontroverze, díky čemuž se nepodařilo přitáhnout mnoho zájemců, píše BBC.

Podle odhadů se sice pod povrchem může skrývat až 11 miliard barelů ropy, v oblasti ale chybí silnice a další potřebná infrastruktura. Několik velkých bank jako Walls Fargo či Goldman Sachs navíc již v minulosti odmítlo financování těžebních projektů v rezervaci.

S blížící se změnou v Bílém domě musí energetické firmy počítat s dalšími komplikacemi. Změna klimatu a přechod na obnovitelné energie mají být jedním z ústředních témat dvojice Biden–Harrisová. Koncese, které jsou nyní na prodej, mají rovněž platnost pouhých deset let. I pokud by se Bidenovi nepodařilo v jejich dražbě zamezit, je velmi pravděpodobné, že se postará, aby se těžba v oblasti v budoucnu nadobro zakázala. Energetickým firmám, které koncese nakoupí, také může naservírovat nejrůznější regulace.

Je tedy možné, že aukce nakonec nepřitáhne žádné dražitele. V takovém případě by bylo téměř jasné, že se v chráněné oblasti už nikdy těžit nebude, upozornil britský deník The Guardian.