Článek
Obří výbuch v libanonském Bejrútu byl podle neoficiálních informací zapříčiněn stovkami tun ledku amonného (dusičnanu amonného), který měl údajně být po několik let uložen v jednom z přístavních skladů. Nabízí se otázka, za jakých podmínek se ledek vyrábí a skladuje v Česku, zda i u nás nehrozí podobné tragédie, při níž v Bejrútu desítky lidí zahynuly a tisíce byly zraněny.
Klíčovým producentem tohoto chemického sortimentu v Česku je lovosická chemička Lovochemie ze skupiny Agrofert, kterou založil nynější český premiér Andrej Babiš. Jde o závod na výrobu dusíkatých hnojiv, mezi jehož produkty najdeme ledek amonný i amonnovápenatý. Jiný obdobný producent v Česku není, jak redakci potvrdil šéf Svazu chemického průmyslu Ivan Souček.
Vysoce výbušný je ledek amonný v pevné formě. Ten může být používán například v těžebním průmyslu jako trhavina. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka ale zdůrazňuje, že čistý dusičnan amonný v pevné formě Lovochemie ani žádná jiná jejich chemička nevyrábí. „Při výrobě našich minerálních hnojiv je dusičnan amonný meziproduktem a nakládáme s ním pouze v bezpečné kapalné formě, která není výbušná,“ zdůraznil na dotaz Seznam Zpráv Hanzelka.
„U ledku amonovápenatého, který v Lovochemii vyrábíme, jsou záměrně přidávány inertní látky, plniva, která výrazným způsobem výbušnost tohoto minerálního hnojiva omezují,“ doplnil mluvčí.
Menší hromady a velké rozestupy
Pokud jde o skladování ledku amonovápenatého, i v tomto směru podle Hanzelky Lovochemie plní všechny příslušné normy. Volně ložený se podle jeho slov uchovává ve skladech, kdy hromady dosahují výše maximálně šesti metrů, od sebe jsou vzdáleny minimálně dva metry. Nebo je ledek v samostatných odděleních (boxech). Hromady i oddělení musí být vždy označeny názvem hnojiva. Doporučuje se naskladněné hnojivo zakrýt polyetylenovou plachtou.
Jak se skladuje ledek?
V Evropské unii je skladování hnojiv s obsahem dusičnanu amonného upraveno směrnicí, přezdívanou Seveso, která reagovala na dřívější havárie s nebezpečnými látkami. Některé evropské země jako Německo a Francie mají také další národní předpisy. V Česku se skladování řídí Vyhláškou o skladování a způsobu používání hnojiv. U hnojiv s obsahem dusičnanového a amonného dusíku nad 28 procent, a předepisuje následující:
- ve skladech musí být látka oddělena a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,
- v jednom skladě může být maximálně do 25 tun balené látky
- hnojiva musí být chráněna proti přímému slunečnímu záření,
- je předepsán minimálně jednometrový odstup od zdi a stropu skladu a minimálně půl metru od tepelného a světelného zdroje a
- rozsypané hnojivo a zbytky obalů se musí neprodleně odstranit mimo skladovací prostor.
Balený ledek se skladuje ve skladech v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m nebo na paletách do výše maximálně 3,5 metru. Musí se vždy uchovávat odděleně od potravin, nápojů a krmiv. Také chránit před teplem.
„Je rovněž nutné uchovávat tyto produkty mimo dosah hořlavých materiálů a všude platí přísný zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm,“ popsal Hanzelka, jak se Lovochemie proti riziku výbuchu brání.
Pro výrobu a skladování hnojiv má Lovochemie schválenu bezpečnostní zprávu. Ta se přímo zabývá i nakládáním s dusičnanem amonným.. „Tento dokument je veřejný a podléhá pravidelné roční kontrole státních orgánů,“ dodal Hanzelka.
Nejasný zdroj exploze
Zástupci Agrofertu ale také poukazují na to, že mnohdy dochází k matení pojmů a při popisování aktuální situace v Libanonu se zaměňují různé druhy ledků, kterých je na trhu vícero.
„V tuto chvíli není jasné, jaké bylo přesné chemické složení látky, která v Bejrútu explodovala. Ledek je triviální název používaný pro celou řadu dusičnanů. Pokud se tedy použije slovo ledek, je vždy nutné specifikovat, o jaký konkrétně se jedná, tedy celé chemické složení. Rozdíly jsou podstatné. Je to jen naše domněnka, ale v Bejrútu pravděpodobně mohlo dojít k výbuchu ledku amonného, tedy dusičnanu amonného, nebo ledku sodného, nikoli ledku amonovápenatého, jak je také uváděno v některých médiích,“ doplnil mluvčí Karel Hanzelka.
