Článek
Pandemie způsobila, že se pacienti naučili více využívat distanční komunikaci s lékaři. V případě praktických lékařů to znamená, že po konci ordinační doby musí sestra nebo lékař vypořádat dalších v průměru 20 až 30 mailů nebo zmeškaných hovorů. S tím je potřeba něco udělat a v tom nám může digitalizace pomoci.
Digitální zdravotní péče musí nabídnout větší komfort pacientům, méně administrativy pro lékaře a musí se naučit těžit z bezpečného sdílení dat. Ochrana osobnosti a citlivých dat musí být v tomto procesu nezpochybnitelnou prioritou a pacient by měl mít právo se svojí digitální stopou v systému adekvátně nakládat.
Pokud chceme udržet kvalitu péče, není jiné cesty než důsledná a promyšlená digitalizace, která povede k zefektivnění práce zdravotnického personálu.
Elektronizace nikdy nenahradí odborné úkony, na které je potřeba lidský intelekt a personální rozhodování, ale může velmi dobře nahradit manuální a datovou přípravu a podporu.
I to si myslí vybraní panelisté, kteří diskutují na konferenci pořádané 13. a 14. 10. společností Deloitte na téma eHealth: Digitální zdraví ze série CzechSetGo.
Prostřednictvím streamovaného vysílání bude možné zítra od 9:30 na stránkách SZ Byznys sledovat panelovou diskusi nazvanou Pandemie a její vliv na zdraví populace a digitální disrupci odvětví.
Iniciativa CzechSetGo na podporu digitalizace Česka
- Pětidílná série konferencí na témata eGovernment: Digitální stát, Práce a vzdělávání v době digitální, eHealth: Digitální zdravotnictví, Automatizace a digitální firma 5.0 a eCommerce: Digitální zákazník.
- Cílem je definovat, jak pomocí inovací a technologií zvýšit konkurenceschopnost Česka.
- Pořádá společnost Deloitte, partnery jsou Česká spořitelna, organizace Česko.Digital, Nadační fond Neuron na podporu vědy, Škoda Auto, Seznam Zprávy, Economia a CzechCrunch.
S konkrétními představami několika panelistů o digitalizaci zdravotnického systému se můžete seznámit v anketě SZ Byznys níže.
Anketní otázky
1. Je vhodné digitalizovat něco tak osobního, jako je zdravotní péče? Kde může digitalizace pomoct a kde by měl být zachován osobní přístup?
2. Je české zdravotnictví připraveno se digitalizovat? Kde vidíte největší překážky?
Tomáš Knížek, VZP
Náměstek ředitele VZP ČR pro informatiku Tomáš Knížek.
- Data a digitalizace ovlivňují a budou ovlivňovat náš život stále více. Otázka tedy není, jestli je to vhodné, ale jestli je digitalizace zdravotních výkonů bezpečná, efektivní a v jaké formě bude mít pro systém zdravotnictví největší přínos. Je nutné hledat benefity pro všechny hlavní aktéry: Digitální zdravotní péče musí nabídnout větší komfort pacientům, méně administrativy pro lékaře a musí se naučit těžit z bezpečného sdílení dat. Digitalizace nám ve zdravotnictví již dnes pomáhá, zejména po administrativní stránce. Máme tu některé existující digitální služby v podobě eReceptu a eNeschopenky, Chytrou karanténu. Naše společná ambice by měla být vytvořit podmínky pro vznik nových digitálních služeb, které bude moci využívat lékař a pacient. Je ale třeba stanovit celou řadu podmínek, abychom zachovali kvalitu poskytované péče a stabilitu systému. Například u výkonu praktických lékařů by mělo být pravidlo, že první návštěva bude vždy fyzicky u lékaře v ordinaci a tam se rozhodne, jestli distanční léčba bude vhodná. Na druhou stranu, pandemie způsobila, že se pacienti naučili více využívat distanční komunikace s lékaři. V případě praktických lékařů to znamená, že po konci ordinační doby musí sestra nebo lékař vypořádat dalších v průměru 20 až 30 mailů nebo zmeškaných hovorů. S tím je potřeba se vypořádat a v tom nám může digitalizace pomoci.
- Digitalizace je nekončící proces. Tedy není to proces, na který se jednou připravíte, a tím je hotovo. Je ale pravda, že má nějaké elementární předpoklady. Legislativní, technologické a procesní a dále také ty spojené s financováním. Nový zákon o elektronizaci zdravotnictví položil základy budoucího ekosystému, pro který je třeba vytvořit ucelený proces. Ten musí umět identifikovat, analyzovat, vyhodnotit, zavést, kontrolovat a také správně ocenit nové typy distančních výkonů. Pracovní skupina na Ministerstvu zdravotnictví navrhuje první verze tohoto procesu.
Petr Kasa, Pilulka
Šéf společnosti Pilulka Petr Kasa.
- Mnoho lidí si velmi chybně myslí, že digitalizace nějakého oboru jde proti odbornosti. Opak je pravdou. Digitalizace a elektronizace nikdy nenahradí odborné úkony, na které je potřeba lidský intelekt a personální rozhodování, ale může velmi dobře nahradit manuální a datovou přípravu a podporu.
- České zdravotnictví je určitě připraveno na digitalizaci. Máme elektronické recepty, máme elektronické neschopenky a máme digitalizovanou většinu jednotlivých agend. Největší překážkou, která stojí před námi, je začít tyto oddělené agendy spojovat do větších celků a začít jim dávat taková uživatelská rozhraní, která budou pomáhat v tom, aby je pochopili klienti, pacienti, lékaři a pojišťovny.
Martin Bohuslav, Deloitte Legal
Vedoucí partner Deloitte Legal Martin Bohuslav.
- Digitalizace všech oblastí má jednoznačné přínosy. Jde zejména o úsporu času, efektivnější komunikaci, lepší organizaci činností, lepší využití zdrojů. Zdravotnictví v tomto ohledu není výjimkou. Řada úkonů ve zdravotnictví je digitalizovatelná, aniž by tím utrpěl osobní přístup, zaměření na individuální potřeby pacienta. Například eRecept u dlouhodobě předepisovaných léků, objednání se na vyšetření přes internet apod.
- Digitalizace zdravotnictví potřebuje dobrý rámec. Aby všem bylo jasné, co se digitalizací zdravotnictví myslí a co se pro její provedení koordinovaně udělá – v kroku 1, v kroku 2 a tak dále. Druhá věc je kombinace důvěry a zaměření na pacienta namísto obrany pozic jednotlivých aktérů. Sdílení dat totiž do určité míry zvýší například transparentnost efektivity jednotlivých procesů, úkonů. Toho se ale nesmíme obávat. Je to velmi podobné pro další digitalizované oblasti a nakonec to vede ke zlepšení péče a ke zlepšení zkušenosti každého, kdo na daném systému participuje.
Kamil Kudelka, AKESO
Náměstek skupiny AKESO pro obchod a ICT Kamil Kudelka.
- Digitalizace je jedním z nutných předpokladů k tomu, aby se zdravotnictví budoucnosti dokázalo vypořádat s tlakem, který na něj bude vytvářet aktuální souběh několika negativních faktorů, jako je např. stárnoucí populace, rostoucí poptávka po kvalitní péči díky vyšší informovanosti veřejnosti, nedostatečný počet zdravotnických pracovníků i riziko prudkých poptávkových šoků, jako byla a stále je pandemie covid-19. Digitalizace má dva základní úkoly: vytvořit optimální administrativní prostředí pro kvalitní, rychlou, dostupnou a ekonomicky udržitelnou zdravotní péči a zároveň umožnit revoluční změnu v podobě aktivního zapojení pacienta do procesu péče o jeho zdraví. Vlastní medicínu nelze digitalizací odosobnit. Na konci procesního řetězce, v jakékoliv jeho podobě, byl a bude vždy lékař a pacient. Ovšem to, kolik prostoru jim zbyde na osobní přístup, definuje právě jeho podoba.
- Myslím, že ano. Významnou akcelerační roli sehrála právě pandemie, kdy některé implementované prvky digitalizace již prokázaly svůj přínos. Zkuste si třeba představit, jak by vypadaly poslední dva roky např. bez e-receptu. Pokud jsem vzpomenul e-recept jako příklad úspěchu, tak musím připomenout i silný odpor, který jeho zavedení doprovázel. Za sebe doufám, že budoucí kroky v procesu digitalizace vyvolají nulový nebo jen minimální odpor, ale v každém případě zásadní roli v míře přijetí sehraje především funkčnost a způsob komunikace těchto kroků se zdravotnickou veřejností. Za další překážku nebo spíš riziko považuji fakt, že momentální absence některých nástrojů, které by měly být už z principu komplexně vymezeny a řízeny státem, řeší jednotlivé subjekty akutně za pomoci dílčích řešení.
Martin Kočí, FN Motol
Předseda spolku Mladí lékaři a radiolog FN Motol Martin Kočí.
- Pokud chceme udržet kvalitu péče, není jiné cesty než důsledná a promyšlená digitalizace, která povede k zefektivnění práce zdravotnického personálu. Samozřejmě ochrana osobnosti, ochrana citlivých dat musí být v tomto procesu nezpochybnitelnou prioritou a pacient by měl mít právo se svojí digitální stopou v systému adekvátně nakládat. Všechny tyto procesy kladou velké nároky na personál pracující s digitálními technologiemi a nemělo by se stát, že čas strávený obsluhou počítačů, telefonů, tabletů atp. bude delší než čas věnovaný pacientovi.
- Spíše připravené není, to dokládá i snaha prosadit účinnost zákona o elektronizaci zdravotnictví až na rok 2031, naštěstí převládl ambicióznější plán s horizontem účinnosti pět let. Ale i to je ambice posazená dost nízko. Hlavními překážkami jsou nyní zastaralá IT infrastruktura nemocnic, nezvládnuté a nedokončené procesy digitalizace ve zdravotnictví, či nedostatečná informovanost zdravotníků o chystaných a plánovaných změnách.
