Článek
Pražský hrad i rodina prezidenta Miloše Zemana odmítá sdělit diagnózu hlavy státu, která je hospitalizovaná na jednotce intenzivní péče v Ústřední vojenské nemocnici.
Na veřejnost díky zjištěním Deníku a Seznam Zpráv prosakují informace, že hlava státu trpí onemocněním jater, konkrétně jaterní encefalopatií, coby údajném důsledku cirhózy jater.
O závažnosti takového onemocnění a jeho průběhu v rozhovoru pro Seznam Zprávy hovoří jeden z největších českých odborníků na danou nemoc a vedoucí Ambulance hepatologické Kliniky hepatogastroenterologie IKEM Pavel Trunečka.
„Onemocnění jater druhotně postihuje i další orgány, jako například ledviny a mozek, takzvanou encefalopatií. Projevuje se poruchou režimu spánek/bdění, zapomnětlivostí, apatií, změnou nálad, dezorientací, poruchami hybnosti, zejména změnami svalového napětí, které se projeví třesem. Může se objevit i postižení plic a srdce,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy lékař Trunečka, někdejší přednosta Transplantcentra IKEM.
Co je nejčastěji příčinou onemocnění jater?
Dnes je nejčastějším onemocněním jater jejich ztukovatění, které se vyskytuje u desítek procent dospělé populace a u části vede k cirhóze, jaternímu selhání nebo vzniku nádoru. K podobným důsledkům vede nadměrná konzumace alkoholu, obě příčiny se však velmi často kombinují. Alkoholická jaterní cirhóza je dosud nejběžnějším pokročilým jaterním onemocněním. Ubývá virových hepatitid, další možnosti jsou různé zánětlivé choroby žlučovodů.
Jak byste veřejnosti vysvětlil, co znamená jaterní encefalopatie?
Encefalopatie je poškození mozkových funkcí v důsledku zvýšené produkce amoniaku a dysbalance jiných látek. Projevuje se poruchou soustředění, změnami nálad, poruchami paměti, poruchou režimu spánek/bdění, apatií, dezorientací.
Zjednodušeně řečeno, proč jsou játra pro organizmus důležitá, jakou plní roli, k čemu byste připodobnil jejich funkci?
Játra jsou ústředním metabolickým orgánem zasahujícím do metabolismu všech živin, z nichž hlavní jsou sacharidy, tuky a bílkoviny. Zpracovávají glukózu, tvoří aminokyseliny a krevní bílkoviny, cholesterol, triglyceridy a lipoproteiny, faktory krevní srážlivosti, jsou zásobním orgánem například železa a glykogenu, tvoří se v nich žluč, probíhá v nich detoxikace látek škodlivých.
Jak se onemocnění jater projevuje?
První manifestace může být nenápadná, jako je únava, slabost, apatie, ztráta svaloviny. Postupně se manifestuje žloutenka. Může se objevit již zmiňovaná jaterní encefalopatie. Prvním příznakem může být i prudké krvácení do trávicí trubice nebo otoky dolních končetin a tekutina v dutině břišní, takzvaný ascites. Později se přidá i zhoršení funkce ledvin.
Útok na mozek i srdce
Jaké orgány to nejčastěji postihuje? Může onemocnění jater postihnout mozek? Jak se to případně projevuje?
Onemocnění jater druhotně postihuje i další orgány, jako například ledviny a mozek, takzvanou encefalopatií. Projevuje se, jak už zaznělo, poruchou režimu spánek/bdění, zapomnětlivostí, apatií, změnou nálad, dezorientací, poruchami hybnosti, zejména změnami svalového napětí, které se projeví třesem. Může se objevit i postižení plic a srdce.
Jaké jsou fáze takového onemocnění? Lze to pozorovat navenek?
Podle rychlosti nástupu příznaků se selhání jater dělí na akutní a chronické. Samotné projevy encefalopatie mohou i rychle kolísat v důsledku jiných komplikací, například infekce či krvácení, ale též se upravit v důsledku léčby. Dlouhotrvající encefalopatie ale vede ke změnám jen částečně reverzibilním.
Lze takové onemocnění léčit, nebo jde o nevratný stav? Je možné se z pokročilejší fáze onemocnění vrátit zpět do běžného, pracovního života?
Vždy závisí na pokročilosti jaterního onemocnění a celkovém stavu mozkové tkáně. Akutně vzniklá encefalopatie se může v důsledku komplexní léčby rychle upravit, je-li ale projevem pokročilého chronického onemocnění, nemusí být úprava kompletní. Jednotlivá jaterní onemocnění mají různé zcela odlišné léčebné postupy, některé jsou velmi úspěšné. Pokročilá jaterní onemocnění ale trvale vyřešit konzervativním způsobem možné není.
Jak složitá je léčba?
Léčba jaterních chorob je komplexní, což vyplývá z různorodých příčin, komplikací a stadia onemocnění.
Má případně transplantace význam u starších lidí? Je IKEM v ČR jednou z těch mála institucí, která se na takové transplantace zaměřuje?
Výsledky transplantace jater ovlivňuje řada dalších faktorů a věk je jedním z nich, nicméně i stáří vysoce nad 70 let není samo o sobě kontraindikací. Vždy záleží na celkovém stavu pacienta – takzvaném biologickém stáří. Transplantuje se i v Brně, ale v IKEM násobně více, v posledních letech 130 až 150 transplantací ročně.
Tato léčba bývá většinově nesmírně úspěšná a na výsledky můžeme být hrdí. Neexistuje více týmová metoda, souhra desítek týmových součástí je podmínkou, včetně spolupracujících satelitních pracovišť zajišťujících dárce a legislativu. Samozřejmostí je brilance chirurgie a oddanost všech zúčastněných.
