Le Penové rostou preference, zakročila proti muslimům. Bude prezidentkou?

Ve Francii se s rostoucími preferencemi množí spekulace o budoucnosti Marine Le Penové. Její popularita se téměř vyrovnává současnému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi. Podle serveru France24 není vyloučené, že Le Penová v budoucnu zasedne v Elysejském Paláci, sídle prezidentů.

Předsedkyně francouzské krajně pravicové strany Národní Shromáždění (Rassemblement National, RN) chce opět zpřísnit podmínky pro muslimské obyvatele v zemi. Nově by chtěla zakázat nošení hidžábu. Zákaz zahalování šátky představila v pátek.

Návrh političky Le Penové bude pravděpodobně označen za protiústavní a nevejde v platnost. Poukazuje ale na návrat Le Penové k obvyklé rétorice její kampaně. Prezidentské volby se totiž budou ve Francii konat již za patnáct měsíců, v dubnu 2022.

„Domnívám se, že je zahalování součástí islamistického oblékání,“ řekla Le Penová novinářům na tiskové konferenci poté, co představila svůj návrh proti „islámské ideologii“, kterou sama označuje jako „autoritářskou a vražednou“.

Poté, co Marine Le Penová převzala vedení strany, Národní shromáždění, dříve Národní Fronta (Front National. FN), se pokoušela kandidovat na prezidentku již dvakrát. Naposledy se tak stalo v roce 2017, to ji porazil současný prezident Emmanuel Macron. Z toho se podle serveru France24 několik měsíců zotavovala.

Stranu, kterou vede Le Penová od roku 2011, založil v roce 1972 její otec Jean-Marie Le Pen. Ten je známý pro své skandální výroky, spojené například s popíráním holokaustu.

Podle posledních průzkumů ale není od svého cíle daleko. Zvedla se tak vlna spekulací o její příští kandidatuře. Není vyloučené, že by ji tentokrát její protiislámská, protiimigrační a protievropská rétorika na nejvyšší francouzskou politickou pozici mohla vynést.

I přes nedávné neshody s podobnými ideology, jako jsou například italský politik Mateo Salvini či bývalý americký prezident Donald Trump, její popularita zřejmě roste.

Podle průzkumu, který provedla společnost Harris Interactive přes internet, vše nasvědčuje tomu, že by v druhém kole prezidentských voleb Le Penová versus Macron obhájil mandát současný prezident. Mělo by to ale být jen 52 procent ku 48. Jde tak o nejmenší procentuální rozdíl, který kdy byl mezi těmito kandidáty zaznamenán.

Průzkum prvního kola prezidentských voleb podle Europe Elects.

Politická situace v zemi je oslabena ekonomickou a zdravotnickou krizí, kterou způsobila pandemie koronaviru.

„Je to nejvíce, co kdy Le Penová měla,“ řekl podle France24 Jean-Yves Camus, francouzský politolog, který se specializuje na extrémní pravici. Přiznává ale, že je moc brzy na to dávat průzkumům váhu.

Domnívá se, že Le Penová profituje z frustrace a špatné nálady, kterou způsobuje právě pandemie.

Francie se v současnosti nachází na pokraji třetího lockdownu. Le Penovské protiimigrační rétorice také napomáhají nedávné útoky, které ve Francii spáchali islámští radikálové. Zejména pak útok na učitele, kterého v říjnu usmrtil islamista na ulici.

„To mělo na veřejné mínění ohromný dopad,“ řekl pro agenturu AFP expert z nadace Jean-Jaurés. „V tomto prostředí má Le Penová výhodu, její strana je pro své názory známá,“ dodal.

Marine Le Penová vystoupila v roce 2019 i na Václavském náměstí. Podpořila tak akci svého ideologického kolegy českého politika Tomia Okamury (SPD).

Teroristický útok z října minulého roku, při kterém přišel o život francouzský učitel Samuel Paty, vyvolal pro Macrona nejen národní, ale i mezinárodní krizi. Učitel byl zabit islamistou za to, že žákům v rámci vyučování ukazoval karikatury proroka Mohameda. Své žáky se snažil poučit o svobodě slova, která je ve Francii často připomínána.

O dva týdny později ubodal jednadvacetiletý Tunisan v kostele v jihofrancouzském Nice tři lidi.

Emanuel Macron tehdy razantně podpořil svobodu slova s tím, že Francouzi nepřestanou karikatury kreslit a vydávat. Mnohá města i média pak karikatury publikovala. Tato akce byla odmítnuta mnohými vůdci islámských zemí.

Pokud by se Macronovi i přes pandemii a krizi spojenou s pozicí islámu ve Francii podařilo obhájit mandát, stal by se tak prvním prezidentem od dob Jacquese Chiraca, který se stal prezidentem i podruhé. Naposledy se tak stalo v roce 2002.

Francouzské prezidentské volby mají podobný průběh jako volby české: dva kandidáti, kteří obdrží nejvíce procent v prvním kole, se spolu utkají v druhém. Ten, který získá nad 50 procent, se stává prezidentem.

„Výhra Le Penové byla v roce 2017 nepravděpodobná,“ řekl tento týden pro BFM News veterán politických komentátorů Alain Duhamel. „Dnes se to nezdá jen pravděpodobné. Říkám to nerad, ale dnes se mi to zdá i možné.“

Stále je však nejpravděpodobnějším scénářem druhý mandát současného prezidenta. Ten by ale podle expertů mohl prohloubit národní krizi a deziluzi ze současné francouzské politiky.

V roce 2017 získal Macron 74,6 procent, což bylo nejméně pro výherce prezidentských voleb od roku 1969. Bylo to způsobeno tím, že mnoho levicových voličů odmítlo hlasovat.