Článek
Už dříve přitom byly stanoveny maximální denní limity pro bisfenol A (BPA), například u dětských výrobků se od užívání zcela upustilo. V případě bisfenolu S (BPS) ale k ničemu takovému dosud nedošlo.
„Nejčastěji se tato látka vyskytuje v recyklovaném papíru, rizikový je i termopapír, na který se tisknou účtenky či jízdenky. Vyskytuje se rovněž v papírových pytlících nebo v bankovkách,“ jmenuje Jan Nevoral z Laboratoře reprodukční medicíny Biomedicínského centra.
Rizikové jsou v tomto ohledu také plechovky nebo plastové kojenecké lahve a hračky. „Velkým problémem je u hraček to, že děti je strkají do pusy. Materiál mohou poškodit kousáním a kvůli kontaktu se slinami se látky do těla dostane více,“ přibližuje Nevoral a dodává, že uvolňování látky zvyšuje i vyvařování kojeneckých lahví. Plast se totiž vyšší teplotou poškozuje.
Oproti tomu nezávadné jsou v tomto ohledu igelitové pytlíky nebo PET lahve.
Tým Jana Nevorala se bisfenoly zabývá už několik let, aktuální výzkum se zaměřuje na riziko přenosu bisfenolů skrze mateřské mléko. „V případě těhotné ženy se látka může dostat do krevního oběhu nenarozeného dítěte. V tuto dobu se navíc zakládají jeho pohlavní orgány a buňky a nepřímo se tím může ovlivnit i další generace,“ konstatuje Nevoral.
Plzeňský tým se kromě toho zaměřuje i na dopady krátkodobé. Zjišťuje, jak vajíčka ovlivňuje akutní expozice bisfenolům. I tady došli k varovným poznatkům. Vajíčka jsou na první pohled v pořádku, při důkladném zkoumání je ale patrné, že jsou poškozené struktury uvnitř, které zodpovídají například za segregaci chromozomů.
Vědci využívají pro svá zkoumání prasečí a myší vajíčka. Zatímco prasečí vajíčka jsou zajímavá pro svoji vysokou podobnost s lidskými, je u myších vajíček hlavní výhodou faktor času. Oproti těm lidským se u myších vajíček dá plodnost zkoumat už po týdnech. „To je pro nás velmi důležité. Negativní dopady potřebujeme znát co nejdříve. To je výhoda zvířecích modelů,“ vysvětluje Nevoral s tím, že výjimečně využívá i vajíček dalších savců. „V případě, že je efekt zřetelný u různých savců, je vysoce pravděpodobné, že tomu tak bude i u člověka. I když stoprocentně to samozřejmě říct nemůžeme.“
Vliv bisfenolů zkoumají i další vědecké týmy, a to i pomocí biomonitoringu. Tisícům lidí v Evropě se odebírají různé vzorky, například moči, krevní plazmy nebo folikulární tekutiny, která obklopuje zrající vajíčka. „Ukazuje se souvislost mezi vyšším množstvím bisfenolů ve folikulární tekutině a tím, kolikrát musí žena absolvovat cyklus umělého oplodnění, než si domů odnese zdravé dítě,“ říká Jan Nevoral.
Bisfenol S funguje podle Nevorala jako takzvaný hormonální disruptor. Ty v těle simulují činnost hormonů. Negativní dopad má nejen na ženskou plodnost, ale i na tu mužskou. Ovlivňuje i kvalitu spermií.
