Článek
Z tohoto regionu pochází 43 z každých 100 nově ohlášených případů nákazy. Na jihu amerického kontinentu je zároveň devět zemí, mimo jiné Paraguay, Surinam, Argentina, Uruguay, Kolumbie, Brazílie, Peru, které za poslední týden registrovaly v přepočtu na obyvatele nejvíce zemřelých. Paraguay tak například eviduje na milion obyvatel 18,09 zemřelých, což je zhruba šestkrát tolik co v těžce postižené Indii (2,71).
Paraguay se sousední Uruguayí přitom na začátku pandemie patřily mezi regionální příklady v tom, jak se s covidem-19 vypořádat bez větších ztrát nebo ekonomických zásahů. Situace se nicméně začala zhoršovat letos v březnu s příchodem mutace gamma ze sousední Brazílie. V Uruguayi se zhoršení situace nepodařilo předejít ani přesto, že země očkuje poměrně rychle, dosud naočkovala 38,4 % populace. V Paraguayi se navíc k přítomnosti problematické nakažlivější mutace přidaly i další problémy jako chudoba nebo nedostatečné financování zdravotnického sektoru.
Efektivně si v boji proti covidu-19 od začátku pandemie vedla i Argentina. Teď je ale situace jiná. Zemi trápí kromě covidu-19 i ekonomické a sociální problémy. „Naše ukazatele chudoby za poslední desetiletí značně vzrostly, naše míra inflace je jednou z nejvyšších na světě, tak proč by se od nás mělo očekávat, že se z nás najednou stanou géniové při zvládání takové kalamity?“ komentuje situaci Claudio Belocoppitt z argentinské zdravotnické unie (UAS) pro britský The Guardian. Oproti jiným státům regionu si ale Argentina v míře proočkovanosti vede stále dobře. Jednu dávku vakcíny dostalo téměř 40 % Argentinců.
Naopak nízkou míru proočkovanosti (11,4 % obyvatel) eviduje dlouho covidem-19 sužovaná Brazílie. Země se navíc pomalu blíží milníku půl milionu zemřelých od začátku epidemie. Covid-19 od začátku pandemie navíc banalizuje tamní prezident Jair Bolsonaro. Ten infekci označil, za „malou chřipečku“, kterou sám prodělal, a dlouhodobě odmítá přijmout celostátní opatření, kvůli ekonomickým dopadům. Sám navíc na počátku uvedl, že se očkovat nenechá.
„Máme prezidenta, co covid popírá. Jeho slova a chování jsou v rozporu s lékařskými doporučeními - a ovlivňuje tak lidi, kteří se pak nechtějí nechat očkovat,“ uvádí Chrystina Barrosová z federální univerzity v Rio de Janeiro.
Po změně postoje brazilské vlády volá i Světová zdravotnická organizace. Ta varuje, že jednání země by mohlo mít dopady na celý svět. „Pokud Brazílie nebude pandemii brát vážně, bude mít i nadále vliv na celé okolí, ale i na svět mimo něj,“ uvedl na konci března generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Zdůraznil, že „nejde jen o Brazílii“.
S covidem-19 se potýká i Peru, kde zatím dostalo očkování pouhých 7 % Peruánců. Země navíc aktuálně žije prezidentskými volbami, které ani po více než 10 dnech nemají v druhém kole jednoznačného vítěze.
Na nemocniční lůžka napříč regionem se dostávají stále mladší lidé. V Bolívii, Chile či Uruguayi například nejčastěji přijímají osoby ve věku od 25 do 40 let.
WHO proto celý region pozorně sleduje. Mimo jiné i kvůli přítomné variantě s označením lambda. Ta by mohla být nakažlivější a lidský imunitní systém by se proti ní mohl hůře bránit, upozornila v první polovině týdne WHO. Zatím ale podle ní chybí průkazné studie a informace.
Varianta lambda byla poprvé identifikována už v srpnu loňského roku v Peru. Přiřazeno k ní bylo od dubna 81 procent všech analyzovaných případů koronavirové nákazy v jihoamerické zemi. V Argentině a Chile se varianta v uplynulých měsících podílela na zhruba třetině případů. Podle WHO byla tato varianta dosud zaznamenána ve třech desítkách zemí, většinou z Latinské Ameriky.
