Článek
Ve Výzvě Seznam Zpráv odpovídala Ester Geislerová, spoluautorka projektu Terapie sdílením, který zveřejňuje vtipné partnerské esemesky, mimo jiné i na Instagramu.
Jak koronavirová krize změnila esemesky, které vám teď lidé posílají?
Hodně se to tam projevuje. Objevují se i nové termíny jako třeba „karande“, což je rande v karanténě, které může probíhat třeba jako facetimová večeře, že si oba partneři připraví jídlo, zapálí svíčku, dají si večeři a mají karande. Anebo si mohou posílat vzkazy dronem. To už jsme také viděli. A vlastně si hodně píšou, často se tam objevuje téma roušky. A také bohužel i z toho, co přichází, víme, že se lidé někdy vídají i dál, přestože to není doporučováno. Nebo je právě jeden z partnerů třeba zodpovědnější a to setkání oddaluje. Mám tedy ještě i další esemesky jako třeba: „Ahoj, hele, nemáš zájem o nějakou mouku nebo těstoviny za bezkonkurenční cenu. Žádný import, čisté zboží. Srdíčko, srdíčko, srdíčko.“
Já jsem zase vybrala esemesku: „Psal jsem ti dvakrát a tys neodepsala. Tzn. jen dvě věci, buď máš koronu, nebo nemáš zájem.“ Jsou teď chlapci trochu víc ublíženější než obvykle, když na ně holky takzvaně kašlou?
Já myslím, že se nedá říct, jestli chlapci, nebo dívky. Řeší to vlastně všichni, ale nejsem žádný odborník na vztahy nebo párový terapeut. Já to pozoruji opravdu jenom z té komunikace, která je vytržená z kontextu, a já vlastně neznám kontext těch věcí. Máme jenom něco jako takovou pěnu dní, kterou se nám ještě lidé rozhodnou poslat. My to necháme chvíli uzrát časem, a když ty věci jsou vtipné, tak je použijeme. Ale některé věci nejsou tak vtipné jako normálně, protože jsou vtipné jenom v kontextu té dané situace, takže proto je dáváme na Instagram dohromady. Protože, když je jich tam víc, tak to vyzní zajímavěji a vtipněji. A také se tam objevuje často: „Hele, teď mě neruš, šiji roušku.“ Nebo studenti místo toho, aby se učili, tak šijí roušky. A jsou tam i dojemné věci, jako „Mysli na babičku, nechoď teď ven“ a tak dále.
Když se podíváte na ty zprávy, byť tedy jsou vytržené z kontextu, máte pocit, že přibylo, nebo naopak ubylo esemesek, které jsou zjevně mimopartnerské? Já narážím na zprávu z vašeho Instagramu, která obsahovala vzkaz, že dotyčný nechá zahrát v rádiu písničku pro všechny kluky, kteří teď musí být jen se svými partnerkami.
Tohle je jakoby vtipné. Ale ta závažnější část karantén je třeba domácí násilí, které může být teď na vzestupu a může vést až k rozpadu vztahů nebo rozvodu, když jsou lidé zavření v takové stresové situaci v bytech a už měli předtím nějaké partnerské problémy, tak to může být takový papiňák. Ale lidé jsou vynalézaví, takže určitě si myslím, že je možné se spojit i s nějakým párovým terapeutem po FaceTimu, když už někdo chce problémy ve vztahu vyřešit, tak se je pokusí vyřešit.
Romantická večeře hozená na balkon
Vy jste zmiňovala, že jste objevili díky krizi i některá nová slova. Změnila se i samotná komunikace mezi zamilovanými? Já třeba narážím na zprávu, kdy ona píše: „Mám pro tebe roušku.“ A on odpovídá: „To je nejvíc sexy věta, kterou jsem kdy slyšel.“ Anebo: „Svět šílí z korony a já z tebe. Uvažuji nad tím, která z panik mě děsí víc.“
Nebo moje oblíbená: „Ahoj, Niky, rád bych tě pozval na večeři, ale všechno je zavřené a nesmíme být venku moc dlouho, tak koupím cheeseburger v McDonaldu a hodím ti ho na balkon.“ Tak to zní zajímavě a lákavě, ne? Jsou různé způsoby, jak teď na rande.
Někomu koronavirus zřejmě úplně narušil tažení za láskou. Teď budu citovat další zprávu z vašeho profilu. „Pět let jsem byl sám, půl roku jsem se o tebe snažil, a když spolu začneme chodit, přijde virus, co zabíjí lidstvo.“ To zní jako opravdu velký smolař. Chodí vám hodně takových příběhů, že jim koronavirus narušil jejich lásku? Blíží se i květen, lásky čas.
Ano, chodí. Je jich spoustu a je to roztomilé. Jsou to takoví Romeové a Julie za časů korony. Myslím si, že to může být hezká zkouška, jestli to lidé vydrží, a aspoň se budou na sebe těšit a stýská se jim. Jsme v tom vlastně všichni, je to celosvětové. Takže, co mě zajímá na tom, jak se vztahy budou vyvíjet dál. Projekt Terapie sdílením a web Ester&Josefina přímo nebo nepřímo říkají, aby si lidé říkali důležité věci z očí do očí. To jsme teď nuceni přehodnocovat a všem doporučujeme volat si přes FaceTime a volat rodinám a příbuzným. A mě zajímá, jaká bude tendence, až se to začne vracet do normálu, jestli se lidé naučí ty emoce skrz displej nějak lépe formulovat nebo předávat a zůstaneme u toho. Nebo jestli naopak ocení tu realitu a budou se k sobě s nadšením vrhat a budou se online kontaktu nějakým způsobem vyhýbat. Ale zdá se asi, že se akorát ty nůžky rozevřou, že na jednu stranu se přijde na to, že lidé jsou opravdu schopni spolu komunikovat i pracovat přes online svět a přes nové technologie, a pak budou lidé, kteří z toho budou opravdu frustrovaní, a třeba budou šťastní, že až to půjde, tak to zahodí a budou se k sobě s nadšením vrhat.
Josefina Bakošová a Ester Geislerová. Spoluautorky projektu Terapie sdílením.
Jak vy osobně tu situaci zvládáte jako umělkyně?
My jsme měli spoustu představení, měli jsme přednášku Terapie sdílením live s Honzou Vojtkem a s Josefinou Bakošovou, měli jsme Tour 2020, několik přednášek na celý půlrok, ty jsme zrušili nebo přesunuli na podzim. Potom se mně zrušilo natáčení v Bratislavě takové kriminální minisérie, na kterou jsem se strašně těšila. Ta se také snad jenom přesouvá. Takže po pracovní stránce jedna část odpadla, akorát já dělám spoustu věcí, takže mimo jiné s Johanou Ožvold píšeme scénáře k podcastu Terapie sdílením. Potom jsme se s Josefinou spojily s iniciativou Energii lékařům, která dodává energetické nápoje nebo potraviny lékařům v první linii. Aby, když mají pauzu, stihli do sebe něco hodit a mohli pokračovat ve své práci, kterou budou dělat ještě dlouho, a my je budeme všichni strašně dlouho ještě potřebovat. Takže když si někdo koupí naše tričko nebo knížku Terapie sdílením, část jde na Energii lékařům. A je to úžasné se s nimi potkat, že oni jsou opravdu vděční za jakoukoliv pomoc. A pak jsem se ještě zapojila do pomoci seniorům, což mě teď tak nejvíc zaměstnává, ale zároveň i naplňuje. A to má za cíl rozžehnout takový celorepublikový signál pro lidi, kteří mají babičky nebo dědečky nebo seniory v domovech důchodců, že jim mohou posílat dopisy, obrázky. Nemusí je ani znát, mohou to být prostě takové vzkazy i seniorům, které neznáte. Oni teď, bohužel, jak jsou zavření v pokojích a nemůžou do společenských místností, tak jim chybí nějaký kontakt kromě kontaktů s rodinou. A ne všechny domovy seniorů zařizují FaceTime nebo nemají technologii jako tablety, tak organizujeme třeba koncerty pod okny nebo zpívání pod okny nebo promítání filmů na protější domy. Z toho mám strašnou radost, že se do toho všichni zapojili. Filmový národní archiv poskytuje svoje filmy v dobré kvalitě, máme skvělé promítačky, které byly třeba na Korzo Národní, když se tam promítala videa Paměti národa. Takže to bude, myslím, velké znamení nebo poslání všem. Myslím, že to bude hezké poselství.
