Hlavní obsah

Lapání po vzduchu, strach a únava. Jak se bojuje na „italské frontě“

Foto: Profimedia.cz

Lékaři z Itálie i z ostatních zemí už jsou na pokraji sil.

Reklama

Celý svět s pohnutím pozoruje scény z Itálie. Bohužel tentokrát nesleduje Anitu Ekberg koupající se ve Fontáně di Trevi a volající na Marcella Mastroianiho, ale italské doktory, kteří v nemocnicích vedou válku s koronavirovou nákazou. A zatím prohrávají…

Článek

Scéna Bergamo

„Zaměstnanci nemocnice na nás zběsile mávají, abychom uhnuli, vezou na pojízdných lůžkách muže a ženu, oba napojené na plicní ventilátory - není tu chaos, je tu rušno.“ Tak popisuje reportér Sky News situaci v nemocnici v severoitalském Bergamu. Tam, kde virus udeřil zatím nejsilněji v celé zemi. A tedy i Evropě.

„Doktoři tu vedou doslova válku, a prohrávají,“ píše novinář. Místnosti jsou přeplněné lůžky s lidmi, kteří mohou dýchat jen pomocí přístrojů. Všichni pokašlávají a lapají po vzduchu. Doktoři v ochranných oblecích, maskách a rukavicích pobíhají od jednoho k druhému.

Reportér se ptá tiskové mluvčí, Vanny Toninelliové, v jakém oddělení se nacházejí. „To není žádné oddělení, to je jen čekárna, využíváme tu každý možný prostor,“ odpovídá.

Itálie se aktuálně potýká s nejhorší situací v Evropě. Podle oficiálních čísel překonala v denních statistikách i Čínu. Počet obětí už vystoupal téměř na 5 a půl tisíce. Každý den jich přibývá po stovkách. Infikovaných koronavirem je v zemi skoro 60 tisíc.

Události okolo pandemie koronaviru ve světě sledujeme online

Scéna Cremona

Novináři ze Sky News se podívali i do jiných nemocnic na severu Itálie. Třeba do Cremony, v Lombardii. Tam je zdravotníci nechávají nahlédnout do těch nejsmutnějších míst. Do márnice. Kde stojí desítky rakví, které čekají na kremaci. Na konci nemocniční chodby je kaple. I tam jsou vyrovnané dřevěné rakve. Nikde jinde už není místo.

Nikdo z rodiny a pozůstalých se se svými blízkými nemohl rozloučit. I několik dní po smrti jsou totiž lidé stále nakažliví. „Doktoři i sestry zadržují slzy, když popisují, jak se cítí, když jsou jejich pacienti úplně sami a vyděšení,“ popisuje reportér ve svém textu.

Už mnohokrát se aktuální koronakrize označila za největší globální problém od druhé světové války. V sobotu večer to potvrdil i italský premiér Guiseppe Conte, který během svého projevu řekl, že země opravdu postupuje nejtěžší zkouškou od světové války.

Co na to psycholog?

„Zdravotníci pracující v době koronavirové krize v první linii jsou vystaveni větší míře zátěže než běžně, a co se týká duševního zdraví, patří nyní mezi ohrožené skupiny,“ říká pro Seznam Zprávy psycholožka Tereza Zahradníková, krizová interventka z Terapeutického centra Modré dveře. Podle ní na to, s čím se lékaři, sestry a další zdravotníci nyní musí vypořádat, už běžné zdroje zvládání zátěže nemusí stačit.

„Velké psychické vypětí, nedostatek spánku a dalších základních potřeb může vést k pocitům vyčerpání, úzkostem a poruchám nálady,“ popisuje psycholožka. Zdravotníci se setkávají s extrémně náročnými situacemi, na které ani nemohli být připraveni. „Například volbou, komu pomůžou a komu už pomoct nezvládnou, jsou svědky řady úmrtí za den,“ ilustruje a dodává, že jim poté může hrozit riziko rozvoje akutní reakce na stres anebo později posttraumatické stresové poruchy.

Podle Zahradníkové je důležité, aby lidé, kteří takovým situacím čelí, měli možnost debriefingu (krátké psychologické podpory ihned po traumatizující události), psychické podpory po náročné směně a i za takových vyhrocených podmínek dbali na základní fyziologické potřeby, tedy jídlo, pití, odpočinek a kontakt s rodinou a přáteli.

Příběhy pacientů

Sociální sítě a různé videokanály jsou aktuálně místem, kde se dá nahlédnout co možná nejblíže práci doktorů. Ale i pacientů. Devětatřicetiletá Britka natočila emotivní video, ve kterém leží na nemocničním lůžku a lapá po dechu. Její diagnóza je COVID-19 a vysvětluje lidem, jak může dýchat jen pomocí přístrojů.

„Už jsem ztratila pojem o čase,“ říká mladá Britka. Varuje také své spoluobčany, aby si s koronavirem nezahrávali. Ve Velké Británii přicházejí vládní opatření s velkým zpožděním od pevninské Evropy a tamní premiér Boris Johnson za to sklízí velkou kritiku Britů, ale i vědců a odborníků.

Celá tato krize ve všech zemích stojí a padá na stavu zdravotnictví a zdravotníků, kteří jsou aktuálně jediní „vojáci“, již mohou stát v první linii v boji s koronavirovou nákazou.

Reklama

Doporučované