Článek
Vydávat zcela impotentní úvěrový program za půlbilionovou pomoc ekonomice, to už chce hodně drzé čelo.
Podle aktualizovaných čísel půjde na pomoc naší ekonomice celkem 20,2 procenta HDP, hlásá na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová.
A přikládá tabulku s výčtem mnoha různých opatření včetně jednotlivých nákladů – v součtu impozantní bilion a ještě něco navíc.
Podle aktualizovaných čísel půjde na pomoc naší ekonomice celkem 20,2 % HDP. Přímá podpora firmám a domácnostem, odklady daňových povinností a státní záruky za úvěry pomůžou zase roztočit kola naší ekonomiky. pic.twitter.com/jqMWfd1HVM
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 3, 2020
A aby byl výsledný efekt ještě lepší, máme tu další tabulku srovnávající náklady na pomoc ekonomice v několika evropských zemích. A Česko hrdě trůní na prvním místě.
Jak si stojíme v pomoci ekonomice oproti jiným? Podívejte se na tuto tabulku jednotlivých zemí, která vznikla podle jednotné metodiky institutu Bruegel. pic.twitter.com/XeROhcas08
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 3, 2020
První dojem je zkrátka takový, že český stát se může při záchraně své ekonomiky přetrhnout. A na první dojem se v politice hraje. I kdyby byl úplně mylný. Jako v tomto případě.
Kdo tabulkám věnuje i druhý pohled, snadno odhalí pár hodně laciných fíglů.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv.
Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
Ten méně podstatný spočívá v tom, že tabulka s porovnáním evropských zemí není uspořádaná podle výše pomoci. Šikulové na ministerstvu financí prostě šoupli Česko na první řádek a ostatní srovnali za něj podle abecedy. Příslib podpory ve výši pětiny ročního výkonu ekonomiky ve skutečnosti řadí Česko někam k průměru. Ale co s tabulkou, ve které se budeme plácat někde na šestém místě.
Je tu ale ještě jeden o dost fikanější podvůdek, za který by se nemusel stydět ani zkušený podomní prodejce nezničitelných hrnců nebo nedostižných vysavačů.
Pět set miliard korun z celkové pomoci, tedy skoro polovina z celého toho slavného bilionu a něco, připadá na úvěrový program pro firmy COVID III. O ten ale firmy nestojí, není pro ně zajímavý.
Ke konci července bylo z 500miliardového balíku vyčerpáno asi 3,8 miliardy korun, tedy 0,8 procenta. Dalších zhruba 15 miliard je v žádostech, které ještě nejsou zpracované. I kdyby ale všechny klaply, nedosáhne objem čerpání prostředků ani 4 procent celkové kapacity.
Vydávat takhle impotentní program za půlbilionovou pomoc ekonomice, to už chce opravdu hodně drzé čelo.
Poslední fígl spočívá v tom, že program COVID III, i kdyby byl stoprocentně vyčerpán, vyjde stát nikoli na 500 miliard, ale na 150 miliard korun. To je totiž výše státní záruky. Těch zbylých 350 miliard jsou peníze bank.
Je velká škoda, že se stát od začátku koronakrize soustředil na marketingové finty a podvůdky s tabulkami víc než na skutečnou pomoc. Až skončí těch pár fungujících záchranných programů, dostaneme za tohle jarmareční kejklířství docela mastný účet.
