„Kyslík ve spreji“, který nakupují školy, nemá schválení klíčového úřadu

Minulou středu si Dětský domov v Pyšelích vystavil a odeslal oficiální objednávku: kupuje si sadu na poskytování první pomoci – defibrilátor a speciální lahev s kyslíkem.

Cena: 65 tisíc korun, jak stojí v objednávce uložené v registru smluv.

Přitom Seznam Zprávy už koncem prázdnin upozornily, že školy a další instituce ve středních Čechách sice dostávají ve velkém „kyslík ve spreji“ - a to i přes varování předních odborníků, že příruční kyslíkový vyvíječ nemůže v kritické chvíli pomoci. A naopak může být spíš nebezpečný, protože zdržuje od klasické první pomoci: dýchání z úst do úst a masáže srdce.

Středočeský kraj za sety s defibrilátorem a kyslíkovým generátorem loni utratil deset milionů. A jak ukazuje případ dětského domova na Benešovsku, ale i dalších krajských institucí, nakupuje nad rámec této zakázky další a další přístroje.

Jak navíc nyní Seznam Zprávy zjistily, „kyslík ve spreji“ (tedy jakási tuba s jednoduchou maskou, která má člověku po kolapsu pomoci s dýcháním) nemá oficiální schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

To znamená, že tento výrobek s obchodním názvem O2Pack není úředně schváleným léčivým přípravkem a není možné ho při poskytování zdravotní péče používat.

„Když se něco nakoupí k poskytování první pomoci, samozřejmě bych předpokládal, že je to také schválené od úřadů. Ale tenhle výrobek schválený není,“ kritizoval Petr Tomáš, záchranář se třicetiletou praxí, který na nákup kyslíkových vyvíječů upozornil jako expert Pirátské strany.

Právě Státní ústav pro kontrolu léčiv požádali Piráti o vyjádření.

Odpověděl, že u kyslíkového generátoru O2Pack není jasné, zda splňuje požadavky pro uvedení na trh. „Státní ústav pro kontrolu léčiv se tímto výrobkem zabývá a zahájil v dané věci šetření,“ odepsala ředitelka ústavu Irena Storová.

„Vzhledem k tomu, že v dané věci probíhá správní řízení, nelze výsledek tohoto šetření předjímat,“ dodala mluvčí ústavu Barbora Peterová na dotaz Seznam Zpráv, jaké sankce firmě teoreticky hrozí.

Kraj kupuje resuscitační sety s kyslíkem od firmy Ankaba. Do soutěže o desetimilionovou zakázku se přihlásila jako jediná. Logicky: žádná jiná firma totiž do Česka „kyslík ve spreji“ nedováží. Generátor se vyrábí v Japonsku a Ankaba s ním obchoduje už od 90. let

Takže tím, že kraj požadoval spojení defibrilátoru s kyslíkem, vlastně předem určil, kdo vyhraje.

„Ano, jsme jediní. Ale co brání ostatním, aby sem generátor také dováželi?“ ptal se Eduard Urminský, majitel firmy Ankaba.

Proti použití kyslíkových generátorů se v roce 2018 postavila Česká resuscitační rada, složená z předních lékařských kapacit. Jejím hlavním argumentem je, že „sprej“ nedokáže vyvinout zdaleka tolik kyslíku, kolik člověk potřebuje.

„Je úplně k ničemu. Nemá takový průtok, který by mohl – i třeba v rukou profesionála – něco pozitivního přinést,“ řekl předseda České resuscitační rady Anatolij Truhlář před dvěma týdny v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Eduard Urminský, majitel firmy Ankaba, na schůzce s reportérem Seznam Zpráv vyskládal na stůl několik dokumentů, v nichž jiní lékaři naopak vyvíječ kyslíku doporučují. Jenže se jedná vesměs o pět, deset let stará stanoviska, například armádních lékařů.

Skupina uznávaných odborníků, jakou je Česká resuscitační rada, je nevydala. „Armáda by nikdy nekoupila něco, co nemá doporučení od odborníků,“ říká však Eduard Urminský, doktor farmacie a někdejší voják.

Na otázku, jestli má atest od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Eduard Urminský nejdřív přisvědčil. Začal listovat šanonem a postupně našel dokumenty k technickému provedení, schválení slovenským léčivovým úřadem a další podobné listiny.

Nakonec ale přiznal, že české osvědčení nemá. Odkázal na to, že i v odborné literatuře se podávání kyslíku doporučuje – jako příklad uvedl Velký ilustrovaný atlas lidského těla. Což ovšem není publikace expertů, ale popularizační kniha pro širokou veřejnost, která se dá ve slevě pořídit za 350 korun.

Středočeský kraj nakupoval do firmy Ankaba už v minulých letech. Kolik vyvíječů si dodnes pořídil (vyjma už zmíněné desetimilionové zakázky), není možné spočítat. Kraj o problému kyslíkových vyvíječů téměř nekomunikuje, majitel firmy Eduard Urminský si na přesný počet nevzpomíná.

Každopádně ve starších veřejných dokumentech lze objevit zmínky, že záchranka někdy mezi lety 2013 a 2018 odebrala desítky kyslíkových generátorů.

Majitel Ankaby také ukázal několikastránkový dokument z roku 2013, pod nímž je podepsané tehdejší vedení středočeské záchranky. Píše se v něm hlavně o vhodnosti poskytovat laickou první pomoc pomocí defibrilátorů. A v jednom odstavci autoři letmo zmiňují, že existuje na trhu i celá sada: defibrilátor plus kyslík.

Pozitivně se o kyslíku vyjadřuje i další několikařádkové stanovisko středočeské záchranky z roku 2013.

Eduard Urminský z firmy Ankaba to bere jako jasné expertní doporučení, že jeho výrobek je kvalitní a pomáhá při první pomoci.

Bývalý ředitel záchranky Martin Houdek, spolupodepsaný pod těmito dokumenty a současně člověk zodpovědný za dřívější nákupy vyvíječů, si už na tohle údajné doporučení nevzpomíná.

„Dost pochybuju, že bych něco takového sepsal. Protože já jsem už léta papaláš, a ne doktor. V sanitce jsem seděl naposledy někdy před šesti lety,“ řekl Houdek.

Na druhou stranu si ale za tehdejšími nákupy kyslíkových generátorů stojí. „Myslím, že je to dobrá věc. To mi nikdo nevymluví,“ uvedl Houdek, který je mimochodem nepravomocně odsouzený k tříleté podmínce v korupční kauze hejtmana Davida Ratha. Podle lednového rozsudku se podílel na uplacené zakázce na nákup sanitek.

Za aktuální desetimilionovou zakázku byl zodpovědný radní pro školství Zdeněk Seidl, dříve z ČSSD, dnes kandiduje za hnutí Trikolóra.

Profesor medicíny Seidl už dříve prohlásil, že je věcí názoru, jestli se vyvíječ kyslíku má používat při první pomoci, nebo se ho raději vyvarovat. „Někdo to doporučuje, někdo ne. Co jsme viděli v Holandsku, tak tam to mají běžně na poštách,“ řekl Seidl.

Seidl poukázal na to, že i nynější vedení záchranky dalo desetimilionovému nákupu od firmy Ankaba zelenou. Konkrétně že před samotným vypsáním soutěže vydalo stanovisko, že jde o smysluplnou investici.

Ředitel záchranky Jiří Knor to však odmítl. „Tak to ať mi tedy někdo ukáže pod něčím takovým můj podpis,“ řekl Knor. Dodal, že má na „kyslík ve spreji“ stejný názor jako lékařské kapacity: to znamená, že se k první pomoci nehodí.