Článek
Žeenbekovo prohlášení, které podle agentury Anadolu vydal jeho tiskový tajemník Tolganaj Stamalijeva, přišlo po jeho setkání s premiérem Sadyrem Žaparovem.
Žeenbekov sám minulý týden řekl, že je ochoten se vzdát úřadu, jakmile bude jmenován nový kabinet, což zajistí určitou stabilitu v zemi. Ve středu podle agentury AP prohlásil, že jeho rezignace by nyní mohla vyvolat „nepředvídatelný vývoj“ a že odejde teprve tehdy, až v zemi zase bude vládnout právo, a po uspořádání parlamentních a vyhlášení prezidentských voleb.
„Nedržím se moci. Nechci se zapsat do historie Kyrgyzstánu jako prezident, který prolévá krev a střílí na své vlastní občany. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl rezignovat,“ uvedl prezident ve svém prohlášení, které je dostupné na jeho webových stránkách.
Masivní protesty proti výsledkům voleb
Na protest proti výsledku parlamentních voleb vypukly v Kyrgyzstánu minulý týden v pondělí demonstrace. Politické strany, které podle výsledků oznámených ústřední volební komisí neuspěly, odmítly volby uznat. Ještě před samotným hlasováním se objevovala obvinění z volebních podvodů, především z nakupování hlasů ze strany nejbohatších politických uskupení. Při protestech bylo podle Reuters zraněno nejméně 1200 lidí, jeden člověk zemřel.
Volební komise výsledek voleb zrušila, stoupenci opozice obsadili část vládních budov a osvobodili z vězení opozičního představitele Sadyra Žaparova a exprezidenta Almazbeka Atambajeva, který byl však v sobotu znovu zadržen. Protestující zároveň oznámili, že chtějí prezidenta Žeenbekova svrhnout a sestavit novou vládu.
Mezitím odstoupil premiér Boronov a část parlamentu na jeho místo zvolila Žaparova, který dříve pracoval jako poradce bývalého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Druhá část poslanců sice s tímto krokem nesouhlasila, v sobotu se však parlament na Žaparovovi shodl.
Středoasijský Kyrgyzstán, kde žije zhruba 6,5 milionu lidí, patří k nejchudším postsovětským republikám. Nepokoje touto zemí zmítají už potřetí za posledních 15 let. Revolty v letech 2005 a 2010 svrhly tehdejší prezidenty, v pozadí bylo i soupeření politických klanů o moc.
