Kvůli zdlouhavému jednání v Kongresu hrozí „shutdown“. Nemusí zbýt na důchody

V Kongresu mají poslední týdny rušno. Minulý týden Sněmovna reprezentantů schválila legislativní návrhy na posunutí dluhového stropu pro americkou vládu. Výsledek hlasování příliš nepřekvapil – pro byli všichni demokraté, tedy 220 zákonodárců, proti 211 republikánů.

Balíček návrhů má zároveň prodloužit platnost vládního rozpočtu do začátku prosince i pozastavit platnost federálního dluhového stropu, tedy odstranit limit na zadlužování státu. Posunul se nyní do amerického Senátu, kde mají demokraté jen křehkou většinu a republikánští senátoři návrhům nechtějí dát zelenou. Problém mají zejména s legislativou, která by posunula dluhový strop, píše CNBC.

Amerika tak čelí nevídaným ekonomickým hrozbám. Podle ministryně financí Janet Yellenové by mohla federální vláda přijít „někdy v říjnu“ o peníze na financování svých povinností – hrozí tedy, že poprvé ve své historii nebudou Spojené státy schopné splácet své dluhy.

Tento týden se v Kongresu hlasuje o více věcech naráz. „I o zákonu o infrastruktuře, respektive o dvou jeho verzích,“ podotkl v rozhovoru pro Seznam Zprávy amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity. Jde o obří balík investic jak do tradiční infrastruktury, tak i rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu v hodnotě vyšších desítek bilionů korun.

„Republikáni hodlají nejvíce využít toho, že se šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová rozhodla jednotlivé návrhy zákonů spojit. Oni by teoreticky mohli pro část z nich hlasovat, ale nelíbí se jim zbytek. Taktika republikánů je tedy taková, že za jakékoliv hlasování o zvednutí dluhového stropu musí nést jasně odpovědnost pouze demokraté. Aby to republikáni mohli příští rok využít v předvolební kampani s tím, že jsou demokraté ti fiskálně nezodpovědní a zemi dále zadlužují – přičemž nikdo z GOP pro to nehlasoval,“ vysvětlil amerikanista Beneš.

Ačkoliv mají republikáni v plánu hlasovat proti, demokraté nebudou mít vysloveně svázané ruce. V Senátu jsou síly vyrovnané, demokraté i republikáni drží shodně 50 křesel. Většinu pak určuje stranická příslušnost viceprezidentky Kamaly Harrisové – tu jednoduchou má tedy v Senátu Demokratická strana. Návrhy si demokratičtí zákonodárci proto mohou podle Beneše odhlasovat rekonciliačním řízením – nástrojem, který se používá na rozpočtové otázky:

„Obě komory, v nichž drží většiny demokraté, projednají návrh rozpočtu, načež dojde k rekonciliaci, tedy k dosažení kompromisu. Poté už nebude v Senátu potřeba velké většiny, dvou třetin ze 100 senátorů, ale jen té jednoduché. Do procesu by proto vstoupila viceprezidentka Harrisová. Jde o zdlouhavý proces a neví se, zda se do té doby náhodou ten nepřehledný stav financí v USA rapidně nezhorší.“

Reálně nyní hrozí, že v dohledné době dojdou federální vládě peníze mimo jiné na vyplácení nouzové koronavirové pomoci obyvatelstvu. Situace by se mohla podle Beneše podobat té v roce 2011, kdy ještě doznívala ekonomická krize z roku 2008.

Federální „shutdown“ řešily Spojené státy i na přelomu let 2018 a 2019. Tehdy měl dopad hlavně na úředníky – zavíraly se federální úřady a agentury, v národních parcích se kupily odpadky, protože je neměl kdo odklízet. Taková situace podle amerikanisty Jana Beneše z Ostravské univerzity nyní tolik nehrozí. Tentokrát nedostatek financí pocítí běžní obyvatelé už dávno zatížení koronavirovou krizí.

„Je možné, že se Američané v pátek probudí do začátku října a do momentu, kdy bude mít země velký problém s rozpočtem. Nebude tak moci platit některé sociální programy včetně toho, že nebude moci vyplácet třeba veterány,“ poznamenal amerikanista.

Podle CBS News jsou na státních financích závislé miliony Američanů. 40 procent amerických seniorů například čeká na státní důchod jakožto svůj jediný příjem. Nedostatek vládních peněz a tedy i potenciální ekonomická krize by pak mohla ještě více zasáhnout i ty, kteří se stále snaží dostat z finančních problémů spojených s pandemií. Podle agentury Census měla minulý týden problém se zaplacením svých účtů čtvrtina Američanů.