Kvůli přehradě na Nilu hrozí mezi Egyptem a Etiopií válka. V Etiopii demonstrují stovky lidí

Spor se točí kolem naplnění rezervoáru přehrady, kterou Etiopie buduje na jednom z přítoků Nilu nedaleko hranic se Súdánem. Naplňování však značně omezí průtok Modrého Nilu, který do toku Nilu na egyptském území přivádí nadpoloviční většinu vody.

Pokud by Etiopie začala s napouštěním během období sucha, mohlo by to mít pro Egypt katastrofální důsledky, upozorňuje Káhira. Egypt proto navrhuje, aby Etiopie nádrž naplnila postupně během následujících sedmi let a brala při tom v úvahu momentální situaci, což Addis Abeba odmítá. Neúspěšná jednání na začátku října byla již třetími od roku 2014, která ztroskotala.

Stavba započatá v roce 2011 se přitom už blíží k dokončení. Etiopie i Súdán, kterým část nejdelší řeky světa rovněž protéká, si dlouhodobě stěžují na postoj Káhiry, jež si podle nich uzurpuje nepoměrně velký díl vody z Nilu.

„Někteří mluví o tom, že (Egypt) použije sílu. Chtěl bych zdůraznit, že žádná síla nemůže Etiopii zabránit ve vybudování přehrady,“ uvedl etiopský premiér. „Pokud budeme muset jít do války, můžeme povolat miliony. Ale není to nejlepší řešení,“ uvedl Ahmed, který se stále přiklání k diplomatickému řešení.

„Ačkoliv uznáváme nároky Etiopie na rozvoj, voda Nilu je pro Egypt otázkou života, záležitostí přežití,” uvedl egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, podle kterého se přehrada nesmí naplnit bez dohody s Egyptem. Vojenským řešením situace Egypt vyhrožuje Etiopii dlouhodobě.

Přehrada bude po dokončení největší vodní elektrárnou v Africe a také sedmou největší na světě. Po dokončení bude trvat 5 až 15 let, než se naplní vodou, v závislosti na hydrologických podmínkách během plnicího období a dohodách uzavřených mezi Etiopií, Súdánem a Egyptem.

Rezervoár má objem 74 miliard metrů krychlových a Etiopie chce s jeho napouštěním začít co nejdříve, aby mohla začít produkovat 6400 megawattů oproti nynějším 4000 megawattům. Nil zajišťuje téměř 90 procent veškeré pitné vody v Egyptě, v úzkém pásu podél jeho břehů pak žije 97 procent ze 100milionové populace této severoafrické země.

16 lidí zemřelo a několik dalších bylo podle agentury Reuters zraněno při protestech proti etiopskému premiérovi a letošnímu vítězi Nobelovy ceny za mír Abiyovi Ahmedovi. Protesty vypukly ve středu v metropoli Addis Abebě a několika městech nejlidnatějšího spolkového státu Oromia.

Demonstranti přišli podpořit aktivistu, vydavatele a novináře Jawara Mohammeda, jehož dům v noci na dnešek obklíčili policisté. Stalo se tak jen krátce po úterním premiérově vystoupení v parlamentu, kde hovořil o zahraničních vlastnících médií, kteří v zemi „podněcují nepokoje”.

„Vlastníci médií, kteří nemají etiopský pas, to hrají na obě strany. V době míru jste tady, v době neklidu jste pryč,” uvedl premiér. „Snažili jsme se být trpěliví. Ale pokud to bude ohrožovat mír a existenci Etiopie… Musíme přijmout opatření. Nemůžete to hrát na obě strany,” uvedl Ahmed.

Agentuře Reuters Mohammed sdělil, že policie po příchodu členům jeho vlastní ochranky nařídila odejít. Řekl také, že neví, kdo o nasazení policejních jednotek rozhodl. Myslí si však, že „kdokoliv za tím stál, plánoval mou vraždu”. Policie vyslání svých příslušníků k aktivistově domu popírá.

„Policisté zřejmě chtěli odstranit moji ochranku a následně mobilizovat dav civilistů k útoku. Poté chtěli tvrdit, že za útokem stojí etnické spory. Nemůžu s jistotou říct, že Abiy je zodpovědný, ale možná si loajalisté mysleli, že jim svým proslovem v parlamentu dal k takovým činům zelenou,” prohlásil Jawar Mohammed ke stovkám příznivců, kteří se sešli před jeho domem v Addis Abebě. Mladí muži a ženy skandovali jeho jméno, jiní křičeli „pryč s Abiyou”.

33letý Jawar má americké občanství a byl až do loňského roku v exilu ve Spojených státech. Založil nezávislou síť Oromia Media Network, díky čemuž má v Etiopii veliký mediální dosah. To mu dává značnou schopnost mobilizovat demonstrace.

Mohammed mezi lety 2016 a 2018 vybízel na internetu k protestům, které podle Reuters vyvíjely tlak na tehdejší vládu a nakonec vedly k rezignaci Ahmedova předchůdce v únoru roku 2018. Jeho příznivci mu tak připisují rozhodující roli v politických změnách, které loni pomohly Abiy Ahmedovi k moci.

Čerstvý držitel Nobelovy ceny za mír Abiy Ahmed je vyzdvihován zejména za loňské uzavření mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou a rozsáhlé demokratické reformy, které po nástupu do úřadu zahájil. Přesto se dnes netěší takové popularitě, jakou měl bezprostředně po svém zvolení.

Situace v Etiopii zdaleka není ideální. BBC připomněla, že od Ahmedova nástupu k moci v dubnu 2018 v zemi s více než 100 miliony obyvateli opustilo své domovy již asi 2,5 milionu lidí kvůli etnickému násilí. Agentura AFP také zmínila, že etiopsko-eritrejská hranice byla znovu uzavřena a vnitrozemská Etiopie stále nemá přístup do eritrejských přístavů.