Kvůli pandemii se Američanům zhoršila psychika. A hůř se cítí i Češi

Podle expertů i amerických úřadů čeká Spojené státy, které jsou podle oficiálních čísel zdaleka nejzasaženější zemí novým koronavirem, další krize – tentokrát duševního zdraví. Kvůli pandemii covid-19 hrozí nárůst počtu lidí trpících depresemi i posttraumatickou stresovou poruchou, může se objevit i více sebevražd a lidí, kteří užívají návykové látky. A stejně jako nebyly na nával pacientů pozitivních na nový koronavirus připravené americké nemocnice, podle odborníků není připravený ani podfinancovaný a fragmentovaný americký systém péče o duševní zdraví.

„Tohle mi nedá spát. Bojím se o lidi, na které systém prostě nedosáhne nebo je nevstřebá. Bojím se toho utrpení, které bude z velké části neléčené,“ řekla pro The Washington Post Susan Borja, jež vede výzkum traumatického stresu v americkém Národním institutu duševního zdraví.

Ke zhoršení psychického stavu Američanů už dochází – podle průzkumu nadace Kaiser Family Foundation, který vznikl na konci března, uvedla skoro polovina dotázaných dospělých, že koronakrize má negativní vliv na jejich duševní zdraví. Necelých dvacet procent respondentů uvedlo, že má současná koronavirová pandemie velmi negativní dopad. Podle průzkumu se o něco hůře cítí ženy, černoši a Hispánci.

Třeba federální krizová linka registrovala v dubnu nárůst interakce v řádu tisíců oproti loňskému dubnu. Linku, kterou zřizuje vládní agentura SAMHSA (Úřad pro zneužívání návykových látek a péči o duševní zdraví), minulý měsíc kontaktovalo asi 20 tisíc lidí v psychických nesnázích – loni jich bylo v dubnu necelých 1800. A strmě rostoucí zájem eviduje i online terapeutická služba Talkspace, které narostl od poloviny února počet klientů o víc než 60 procent.

V souvislosti se sebevraždami se mluví třeba o lidech v první linii, kteří v Americe čelí velkému psychickému náporu. Například newyorská lékařka Lorna Breenová si vzala život poté, co byla její nemocnice doslova zaplavená pacienty s covid-19, z nichž někteří zemřeli ještě na pohotovosti. Podle její rodiny nebojovala s žádným psychickým onemocněním.

„Lidé jsou opravdu vystrašení,“ řekl listu The Washington Post šéf služby Talkspace Oren Frank. „Je šokující, jak málo o tom lídři mluví. Žádný brífink Bílého domu se tím nezabýval. Neexistuje žádný plán,“ postěžoval si.

Odborníci dali dohromady různé scénáře blízké budoucnosti na základě dat shromážděných po přírodních katastrofách, teroristických útocích i ekonomických krizích. Lze proto podle nich očekávat nárůst sebevražd, úmrtí z předávkování i zvýšený počet závislých na návykových látkách. A ačkoliv americká vláda do boje s koronavirovou nákazou napumpovala biliony dolarů, jen malá část z toho šla do systému péče o duševní zdraví.

Podle amerických odborníků stínuje zdravotní krizi také pandemie v podobě šrámů na duši člověka i společnosti. A ačkoliv tu onen stín může zůstat klidně i roky, dostává se mu v porovnání s koronavirovým onemocněním jen málo pozornosti, což může vést k rozdělení rodin i úmrtím.

Seznam Zprávy se zeptaly předsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP a primáře Psychiatrické kliniky NÚDZ, profesora Pavla Mohra, jak jsou na tom v ohledu na duševní zdraví v koronakrizi Češi. „Nepochybně se koronavirová krize na duševním zdraví Čechů podepíše. A nebude to způsob pozitivní. V tuto chvíli ještě nemáme zpracované statistiky, ale máme informace z terénu, z průzkumu mezi ambulantními psychiatry. V zásadě narostl počet ambulantních výkonů díky tomu, že pojišťovny umožnily distanční kontroly. Mohlo se proto ordinovat nebo vyšetřovat přes telefon, nebo přes FaceTime, Skype a jinou platformu,“ uvedl Mohr.

Podle předsedy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně narůstá počet lidí, kteří mají úzkostné stavy, obavy a depresivní potíže. „Až ta nejhorší vlna současné krize opadne, lidé začnou řešit dopady na sociální život, ale i pracovní a ekonomickou situaci. Očekáváme, že takové případy pak narostou,“ řekl odborník.

„Každý z nás máme nějakou jinou dispozici, jinou míru odolnosti a zranitelnosti vůči negativním událostem. A samozřejmě pacienti, kteří trpí duševním onemocněním z toho úzkostného spektra nebo depresemi, jsou zranitelnější a tato situace může přispět k tomu, že se ty obavy prohloubí. To je ale jedna stránka věci – ta hrozba, která se týká nás všech,“ popsal Mohr. Další rizikový faktor přijde se zpožděním a je velmi individuální. Jde třeba o vztahové problémy, ekonomické dopady krize a podobně.

Lze podle něj očekávat i nárůst počtu sebevražd. „Můžeme se podívat do minulosti, na to, jak se jiné velké události promítly – poslední údaje jsou z velké ekonomické krize před asi 12 lety. Podle velké evropské studie se ukázalo, že ten ekonomický propad se do počtu sebevražd tehdy promítl. Takže očekáváme pravděpodobný nárůst, ale zatím na to nejsou data,“ uvedl Mohr.

Podle internetového průzkumu projektu Dělám, co můžu, na sobě pozoruje zhoršení psychického stavu skoro 60 procent dotázaných lidí. Jde o stavy úzkosti, výkyvy nálad, smutek, stres i bezmoc. Z průzkumu také vyplývá, že s rostoucím věkem se lidé s aktuální situací snáze vyrovnávají. Deset procent z celkového počtu dotázaných, kterých bylo 1508 a vyplnili dotazník na sociálních sítích, vyhledalo v souvislosti s koronavirovou krizí odbornou pomoc – většina z nich své duševní zdraví už ale řešila předtím.

Nejčastěji se lidé podle průzkumu bojí o zdraví či život svých blízkých. Projekt Dělám, co můžu vznikl ve spolupráci s Českou asociací pro psychoterapii a zapojili se do něj odborníci od psychologů, terapeutů psychiatrů až po duchovní, sociální pracovníky i pedagogy. Podle jeho šéfa Pavla Pařízka by aktuální situace mohla vést k objevení i rozvinutí skrytých psychických problémů, které se doposud neprojevily.

Kvůli koronakrizi je podle primáře Psychiatrické kliniky NÚDZ Pavla Mohra potřeba se připravit na nárůst krizových intervencí a ambulantních služeb. „Lidé budou vyhledávat spíš pomoc psychoterapeutickou, než že by se nechali hospitalizovat přímo v psychiatrické nemocnici,“ usoudil expert. To má co do činění s psychiatrickou reformou, ke které v posledních letech dochází. „Jde zejména o to posílit ambulantní, komunitní péči, tedy tu, co je nejblíže lidem, je dostupná a nízkoprahová. A snažit se zredukovat ty velké molochy psychiatrických nemocnic, které jsou odtržené od míst, kde ti lidé reálně fungují, a posílit akutní lůžka v těchto nemocnicích. Mění se i struktura financování té péče,“ dodal profesor Mohr.