Místa plná hub se mění na mýtiny, Česko pozvolna přichází o titul houbařské velmoci

„Je to hrůza, nestačím se divit,“ ukazuje muž v důchodovém věku poloprázdný košík na okraji lesa, necelý kilometr od Deblína na Brněnsku.

Generace houbařů tam pravidelně jezdí pro plné koše hub, zvlášť v září, kdy sezona vrcholí. Jenže letos zažijí nepříjemné překvapení. Převážně smrkové lesy, kde hospodaří Lesy města Brna, zdecimovalo sucho a kůrovec. Člověk na houbařské procházce častěji narazí na nákladní auta odvážející kubíky dřeva než na hřiby.

Deblín patří k nejpostiženějším místům na jižní Moravě, obrázky zkázy však čekají milovníky hub také v jižních Čechách, nebo na Vysočině. Potvrzují to mykologové. „Letos je situace zatím nejhorší, protože se nejvíc těží kalamitní dřevo. Spousta lidí si u nás v poradně stěžuje, že přišli na svá místa, kde sbírali hřiby a namísto lesa mají mýtinu,“ uvedl mykolog z Moravského zemského muzea Vladimír Antonín. Lesy města Brna letos musejí vytěžit až sto tisíc kubíků dřeva, především kvůli kůrovci. Je to o polovinu víc než v předešlém roce. Nejvíce poškozené jsou kromě Deblínska také lesy na Blanensku.

Češi patří k houbařským velmocem. Každá domácnost si loni podle průzkumu agentury STEM/MARK odnesla v průměru sedm kilo hub, běžně to bývá o několik kilogramů víc. Češi loni donesli 28 tisíc tun lesních plodin, o deset tisíc tun méně oproti dlouhodobému průměru. Letošní údaje ještě nejsou k dispozici. Na nižších číslech se podepsaly sucho a kůrovcová těžba.

Houbařská sezona je letos v plném proudu, rostou hřibovité houby, jenže mnoho z nich lesní porost bezprostředně potřebuje k růstu. „Zásadním způsobem to ovlivňuje takzvané mykorhizní houby, tedy ty, které s dřevinami žijí ve vzájemném soužití, symbióze. Jsou podhoubím spojené s kořenem stromu. Houby poskytují dřevinám vodu a minerální látky, dřeviny houbám zase organické sloučeniny a tohle soužití je prospěšné pro obě strany,“ vysvětlil Antonín.

Bez potřebných dřevin logicky odumírají i tyto druhy hub.

Málokdo přitom ví, že jeden druh známé houby naopak na kůrovcové kalamitě vydělává. „Jsou to václavky, které právě napadají smrkové dřevo oslabené suchem a kůrovcem. Je to jedna z mála hub, které současný stav vyhovuje,“ doplnil Antonín.

Doplnil, že problém s menším množstvím hub se může objevit i v lesích, které jsou jen částečné prokácené. „Takový les je mnohem víc vystavený větru a slunci, půda proschne, což samozřejmě houbám nesvědčí,“ doplnil mykolog.

Tam, kde kůrovec udeřil naplno a kubíky dřeva zmizely, si houbaři musejí nechat zajít chuť. „Obnova lesů zasažených kůrovcem potrvá nejméně pět let. Snažíme se o smíšenou výsadbu, kombinaci jehličnanů a listnáčů,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Právě státní organizace hospodaří v Česku na největších lesních plochách. „Nejvíc kůrovcového jsme letos vytěžili na Vysočině, dále v Jihomoravském a v Jihočeském kraji,“ upřesnila Jouklová.

Tato místa patří k hojně navštěvovaným houbařským lokalitám a návštěvníci tak musejí pečlivěji vybírat. „Kůrovcová kalamita samozřejmě dopadá i na rekreační oblasti, ale záleží na konkrétních místech,“ dodala Jouklová.

Lýkožrout napáchal velké škody třeba v okolí Dačic v jižních Čechách nebo na Třebíčsku na Vysočině. „Pokud by sucho trvalo další dva roky, v nižších oblastech nezbude jediný smrk. A bude to samozřejmě velký problém i pro houby,“ obává se Antonín.